Území s názvem Česká Kanada se rozkládá na pomezí jižních Čech a západní Moravy. Administrativně leží v okrese Jindřichův Hradec ve východním výběžku Jihočeského kraje, z fyzickogeografického hlediska je částí Javořické vrchoviny. Roku 1994 byl na jejím území vyhlášen Přírodní park Česká Kanada.
Autorem označení Česká Kanada se stal v 2. polovině 20. let minulého století jindřichohradecký rodák Jaroslav Arnošt Trpák, pražský novinář, esejista, propagátor aktivního života v přírodě a velký jindřichohradecký patriot. Inspirovala jej jeho předešlá cesta po Severní Americe, během níž si uvědomil, že k nastartování turistického ruchu v jeho rodném kraji je nezbytná promyšlená propagace.
Symbolem a současně také i dominantou oblasti je se svou nadmořskou výškou 656 metrů rozsáhlá zřícenina hradu Landštejn, postaveného na přelomu 12. a 13. století dodnes neznámým stavitelem. Mohl jím být český král Přemysl Otakar I. nebo rakouští vévodové Leopold V. a Leopold VI.
Mohutné pozůstatky hradu se vypínají nad stejnojmennou osadou. Jedná se o významnou románskou památku v rámci celé střední Evropy. Z hranolové věže se nám naskytne výhled nejen na oblast České Kanady, ale při dobré viditelnosti až do Alp. U parkoviště pod hradem najdeme i začátek několika značených turistických tras.
V okresním městě Jindřichův Hradec můžeme navštívit například zámek Jindřichův Hradec, původně hrad, který je dodnes spojován s výskytem Bílé paní s rouškou kolem hlavy. Na zámecké chodbě si lze prohlédnout obraz Perchty z Rožmberka, známé právě jako Bílá paní. Celé historické jádro Jindřichova Hradce je městskou památkovou rezervací. V pobělohorské době se jednalo o druhé největší město v Čechách, a to zejména díky výhodné poloze na obchodní cestě z Prahy do Vídně. Právě zde se z ní oddělovala větev směřující do Znojma. Město však bylo v minulosti několikrát poškozeno sérií požárů. Například při požáru v roce 1801 lehlo popelem 318 domů, tři místní kostely a o život během něj přišlo třicet lidí. Město pak postupně ztrácelo na významu.
Na nároží proboštského kostela Nanebevzetí Panny Marie v centru Jindřichova Hradce najdeme pruh z dlažebních kostek. Jedná se o místo, kde prochází patnáctý poledník východní délky, i když podle přesných družicových dat je to přece jen o kousek dál…
Jindřichův Hradec je také pravděpodobným rodištěm českého raně barokního básníka, hudebního skladatele, sbormistra a varhaníka Adama Michny z Otradovic (kolem r. 1600). V letech 1831–1835 pak v místním pivovaru pobýval český hudební skladatel Bedřich Smetana, který zde utrpěl vážný úraz, jenž zapříčinil jeho pozdější hluchotu.
Navštívit v tomto kraji můžeme rovněž i malé historické město Slavonice, které je také městskou památkovou rezervací, proslavené svým městským podzemím, tvořeným systémem chodeb a sklepů pod náměstím Míru. Místní gotické podzemní chodby představují jednu z nejstarších částí města, která v minulosti sloužila zejména k odvádění podzemní vody. Nejstarší sklepy (takzvané lochy) vznikaly ve 13. a 14. století. Jsou ručně vysekané, a to pravděpodobně horníky z Jihlavska. Sklepy původně sloužily k ukládání různých druhů potravin, sudů s pivem nebo vínem a v některých sklepech byly dokonce umístěny i řemeslné dílny, určené například pro zpracovávání masa, které vyžadovalo chlad i stálou teplotu. Během 2. poloviny 15. století byly sklepy propojovány systémem chodeb, který měl za úkol právě odvádět přebytečnou podzemní vodu ze sklepů do hradebního příkopu.
napsal Petr Matura
Zdroje: wikipedie, slavonice-mesto.cz, zamek-jindrichuvhradec.cz, turistika.cz
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem
Vaše názory
zajímavý tip
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.