Město Ivančice svoji historii píše již od 13. století. Největší rozkvět Ivančice zažily v průběhu 16. století, kdy zde například jednota bratrská vydává i svoji takzvanou „Filipiku proti misomusům“, tedy úvahu biskupa jednoty bratrské a stoupence reformačního humanismu Jana Blahoslava o významu rétoriky pro kázání Božího slova.

foto / Petr Matura

Na Palackého náměstí zde najdeme kromě morového sloupu a kašny rovněž také i vyznačené místo, kde prý kdysi v dobách dřívějších stával pranýř, tedy trestní nástroj, k němuž byl trestaný člověk připoután a takto prezentován široké veřejnosti.

Ivančice jsou též rodištěm českého herce Vladimíra Menšíka (1929-1988) a českého malíře období secese Alfonse Muchy (1860-1939). Nejstarší dochované místní obydlí je pak právě to, ve kterém se Alfons Mucha 24. července 1860 narodil. Dnes v tomto malířově rodném domě najdeme Památník Alfonse Muchy. Vnitřní prostory tohoto domu jsou navíc považovány za architektonický klenot. Je zde rovněž přístupné i historické sklepení. Ivančice se dále mohou pochlubit i památkově chráněným, třetím nejstarším židovským hřbitovem u nás, který má asi 1500 náhrobků. Nejstarší zdejší pomník má vročení 1548. Nejcennější místní pamětihodností je pak románský kostel sv. Petra a Pavla z poloviny 12. století, který nemá v českých zemích obdoby.

Turistické okolí města je také velmi lákavé. Okolo řeky Rokytné se lze vydat až do Moravského Krumlova, jehož historické jádro se i přes těžké poškození v závěru 2 světové války stalo městskou památkovou zónou. Zamířit však můžeme rovněž i za město, a to k poutní kapli svatého Floriána, výrazné dominantě na kopci východně nad městem. Kaple je zasvěcena svatému Floriánovi, kterého si po zhoubném požáru v roce 1690 místní občané jako patrona profesí, které souvisejí s ohněm, tedy hasičů, hutníků, kominíků, hrnčířů, kamnářů nebo pekařů a jako ochránce před ohněm zvolili rovněž také i za patrona svého města. Kaple je postavena ve slohu klasicizujícího baroka. Cestou k poutní kapli pak mineme například i vodopád.

Z Ivančic vede také cyklostezka okolo řeky Oslavy do Oslavan, kde kupříkladu najdeme významný, původně první ženský cicterciácký klášter na Moravě a zámek s pěkným okolním parkem. Údolí řeky Oslavy je chráněno jako přírodní rezervace, jejíž pravděpodobně nejatraktivnější část se rozprostírá pod ruinami hradu Levnov, které si můžeme prohlédnout například právě v rámci absolvování templářské cyklostezky Oslavany – Ivančice krajem horníků a templářů, jejíž začátek je v Oslavanech u zámku a vede přes Ivančice zpět do Oslavan právě přes pozůstatky hradu Levnova na 120 metrů vysokém skalním ostrohu.

napsal Petr Matura

zdroje: ivnacice.cz, cs.wikipedia.org, mapy.cz, hrady.cz