Doba výletů je v plném proudu a my se můžeme vydat kupříkladu na nenáročný výlet k našim sousedům do Polska. Cesta vede například vlakem do Českého Těšína, kde po necelém kilometru přejdeme přes most. Rázem se ocitneme v Polsku, navíc ve městě s množstvím památek i bohatou historií.

 

foto / Petr Matura

Polský Těšín (Cieszyn) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, sídlo okresu Těšín. Jedná se o východní, pravobřežní část města, které bylo v důsledku územního sporu po 1. světové válce rozděleno podél řeky Olše. Západní, levobřežní část nyní tvoří samostatné město Český Těšín.

Pro odlišení od něj a od nerozděleného města před rokem1920 se v běžném úzu často používá polská podoba názvu nebo neoficiální označení Polský Těšín. Je centrem oblasti nazývané Těšínsko, jednoho ze subregionů (Horního) Slezska rozkládajícího se na obou stranách česko-polské státní hranice mezi Ostravicí a Bělou. Historicky byl sídlem Těšínského knížectví. Na pravém břehu Olše se nachází celé historické jádro města i se Zámeckým vrchem, Horním a Fryštátským předměstím.

Prohlídku můžeme začít hned na kraji města, na Zámeckém vrchu. Zde zcela jistě za návštěvu stojí rotunda sv. Mikuláše a sv. Václava. Je to nejstarší sakrální stavba ve městě a jedna z nejstarších v regionu. Rotunda byla postavena v polovině 11. století nebo kolem roku 1180. Původně se jednalo o románskou rotundu, jež sloužila jako hradní kaple a od roku 1240 jako farní kostel. Rotunda je jednou z několika historických památek nacházejících se na Zámeckém vrchu, spolu s Piastovskou věží, studnou, základy budov a romantickým parkem s množstvím cenných stromů. Zmíněná Piastovská věž v Těšíně je obranná věž, pozůstatek z původního hradu Piastovců. Původně zde stály čtyři věže, dochovala se však jediná. Věž je památkově chráněna a je veřejně přístupná. Měří téměř 30 metrů a na ochoz vede 120 schodů.

Nedaleko najdeme lovecký zámeček, jenž byl postaven na původním místě piastovského hradu z 14. století. Sloužil jako letní sídlo arciknížat Těšínského knížectví a byly v něm komnaty i pro kancléře Těšínské komory. V současné době se zde nachází hudební škola, kulturní instituce Zámek Cieszyn a čajovna. Po návštěvě Zámeckého vrchu můžeme navštívit i místní pivovar, který má často otevřeno a konají se zde i prohlídky.

Vynechat bychom neměli ani studnu, k níž se váže legenda o založení města. Na studni je nápis, jenž v překladu zní: „Roku 810 bylo založeno město Těšín třemi syny Leška III., polského krále. Tři bratři, knížata Bolek, Lešek a Těšek, se potkali po dlouhých cestách u tohoto zřídla a z té radosti (těšíce se) založili k připomenutí této události město, které nazvali Těšín“. O pravdivosti této pověsti se však odborníci přou. Samotná studna pochází patrně ze středověku a v 19. století byla zakryta litinovým novogotickým altánem.

Mezi další zajímavosti patří starý židovský hřbitov založený již v 17. století, který dnes působí opuštěně. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1928. Hřbitov je volně přístupný. V Polském Těšíně najdeme rovněž i několik kostelů. Mezi nejvýznamnější patří Ježíšův kostel, který je největším luteránským kostelem ve střední a východní Evropě a sehrál významnou roli v dějinách českého protestantismu. Další zajímavé kostely jsou například kostel sv. Maří Magdalény, jenž patří mezi nejstarší kostely v Polském Těšíně a je farním kostelem farnosti svaté Maří Magdalény.

Milovníci historie mohou také navštívit Šeršníkovo muzeum, které bylo původně nejstarším založeným muzeem v českých zemích. Založeno bylo roku 1802 sběratelem Leopoldem Janem Scherschnikem a po rozdělení území patří Polsku.

napsal Petr Matura

zdroje: mapy.cz, cs. wikipedia.org, tesin.cz. turistika.cz.