Hostivice je město v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji. Leží na silnici spojující Prahu a světoznámé lázeňské město Karlovy Vary, a to nedaleko západní hranice Prahy. Hostivice se nachází v mírně zvlněné krajině, ohraničené z východu návrším Bílá hora.
foto / Petr Matura
Dnešní město vzniklo postupným sloučením čtyř původně poddanských vsí, které dodnes tvoří jeho územní části. Část Hostivice je poprvé zmiňována roku 1277. Vznikla na území lesa Hostivce, a to pravděpodobně v době Přemysla Otakara II., kdy se zde usídlili pražští obyvatelé z dnešního území Malé Strany, což může mít souvislost s budováním Malé Strany právě Přemyslem Otakarem II. jako Nového Města. Vznikl tu tehdy kamenný kostel sv. Jakuba a několik svobodných dvorců.
Územní část Litovice (dříve též Letovice) původně vznikla kolem litovické tvrze. První zmínka pochází z roku 1213, kdy je jako majitel tvrze uváděn Bořita z Letovic. Třetí část, Břve, jsou známy již roku 1184, kdy patřily valdsaskému klášteru - a poslední územní část, Jeneček (původní název Malý Jenč), je doložen roku 1363, když pražský chrám a špitál svatého Lazara s královým svolením směnil roku 1363 pozemky zde a v Knovízi za zboží ve Lhotě u Kouřimi. Všechny vesnice byly původně vlastněny nezávisle, postupně se však vlastnictví většiny z nich sjednotilo. Významnou majitelkou byla v osmnáctém století velkovévodkyně Anna Marie Františka Terezie Toskánská, která centru Hostivice vtiskla stavbou zámku a fary barokní ráz.
Devatenácté století pak městu přináší zejména rozvoj dopravy. Hostivice se stává regionálním železničním uzlem mezi Prahou a Kladnem; koněspřežná dráha z Brusky (dnešní Dejvice) do Vejhybky (dnes Kladno) a do Lán, procházející územím obce, vznikla již v roce 1830.
Co se kulturních a historických památek týče, najdeme zde například barokní zámek na Husově náměstí v centru města. Slouží jako sídlo městského úřadu. Zámek vznikl přestavbou staršího raně barokního zámečku z let 1689–1697. Jednoduchá stavba na obdélníkovém půdorysu byla postavena v letech 1734–1736 podle projektu Václava Špačka. Autorem fresek je malíř Karel Josef Moravini, známý zejména zobrazením panoramatické fresky bitvy na Bílé hoře v hlavním sále zámku. Před zámkem pak stojí 9 metrů vysoký pískovcový mariánský sloup z roku 1734. Čtyřhranný sloup s mariánským reliéfem obklopují sochy sv. Vavřince, sv. Kateřiny, sv. Floriána a sv. Víta.
Další pamětihodnost města, jednolodní římskokatolický kostel sv. Jakuba Většího, jenž pochází z 13. století, můžeme najít rovněž na Husově náměstí. Kněžiště je gotické, chrámová loď a mobiliář má převážně barokní charakter. Kostel je doložen k roku 1277, což je zároveň i nejstarší písemná zmínka o Hostivici, jak již bylo zmíněno výše. Je však velice pravděpodobně ještě starší, neboť se v něm nacházejí i zbytky románského zdiva. V kostele je umístěna i kopie gotické dřevěné sošky ve stylu krásných madon, tzv. Hostivická madona. Ke kostelu také náleží barokní fara z let 1734–1736.
Jak jsme již uvedli, do Hostivice existuje výborné vlakové spojení. A kupříkladu z Prahy se do města poměrně lehce dopraví i cyklista. Jednou z možností je cesta z Ruzyně polnostmi až k hostivickému hřbitovu a nádraží. Druhá cesta je přímo cyklostezka, která vychází od řepského kláštera a vede k železniční zastávce Sadová. Třetí cyklistická trasa pak vede přes Zličín a Sobín.
napsal Petr Matura
zdroje: cs.wikipedia.org, hrady.cz, hostivice-mesto.cz.
Vaše názory
pěkné
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.