Město Brno je protkáno mnoha podzemními chodbami z různých etap naší historie. Některá místa byla znovuobjevena teprve nedávno. Jedním z nich je kostnice u kostela sv. Jakuba. V roce 2001 na Jakubském náměstí probíhal archeologický průzkum, při kterém byly pouhých 30 centimetrů pod asfaltovým povrchem nalezeny hroby pocházející ze 13. – 16. století.

Kostnice v Brně / foto Petr Matura

Na objevení kostnice má zásluhu odborník na brněnské podzemí pan Aleš Svoboda, kterému se povedlo místo zachránit a prosadit, aby bylo zpřístupněno pro veřejnost. Byla to velice nákladná a náročná práce. Dnes tak návštěvníci mohou obdivovat pietně upravené místo, poučit se z historie a vzpomenout si na naše předky. 

Pro dokreslení atmosféry hraje v kostnici podmanivá a tklivá hudba brněnského skladatele Miloše Štědroně.

Kostnice byla nalezena na jižní straně kostela. V hloubce asi čtyř metrů narazila sonda na cihlovou zeď, po jejímž proražení se začaly sypat lidské kosti. Během průzkumu byly nalezeny dvě rozsáhlé komory vyplněné kostmi v celém objemu. Kosti byly pečlivě vyskládány po vrstvách tak, aby co nejlépe vyplnily celý prostor. Celkový rozsah kostnice se podařilo zjistit až po doslovném vytěžení kostí, které by dokázaly zaplnit téměř dva železniční vagony.

Po vyprázdnění části komor došlo k nálezu, který všem přítomným doslova vyrazil dech. Byly objeveny další tři komory kompletně vyplněné kosterními pozůstatky, které zabíraly celou šířku kostela, což je asi 25 metrů. Odhaduje se, že se zde nachází kolem padesáti tisíc kosterních pozůstatků. Tím je brněnská kostnice druhou největší v Evropě.

A jak taková kostnice vlastně vznikla? Díky tzv. výměnnému systému pohřbívání. Když totiž kapacita kostelního hřbitova přestala stačit, po uplynutí deseti až dvanácti let od pohřbu se hrob otevřel, ostatky vyjmuly a na stejné místo byl pohřben další zemřelý; obsah původních hrobů se pak ukládal do osária (neboli kostnice). Josefínské reformy v roce 1784 pak hřbitov zcela zrušily, poslední kosti byly uloženy a na kostnici se zapomnělo.

Na hřbitově bylo kromě prostých obyvatel Brna uloženo také mnoho významných osobností, jejichž ostatky jsou ztraceny kdesi mezi tisícovkami pozůstatků lidských těl. Byl zde pohřben například Johann Georg Metzger, což byl poštmistr, později dokonce primátor Brna a rovněž velký dobrodruh.

Když se člověk dívá na lebky, které jako kdyby vás pozorovaly na každém kroku, nemůže ho nenapadnout otázka, zda v kostnici straší. Mnoho lidí vám samozřejmě řekne, že nikoliv. Jsou však tací, kteří zde cítili něčí přítomnost. Navíc jsou zde prý slyšet zvuky, které sem určitě nepatří. Podle senzibila, jenž místo navštívil a nepřeje si být jmenován, se však údajně nejčastěji jedná o energetický otisk z minulosti. Každopádně zde má člověk skutečně pocit, jako kdyby měl neustále v zádech cizí pohledy…

V kostnici je také vystaveno několik náhrobků, vedle nichž si můžeme přečíst český překlad textu, který byl na náhrobcích vyryt. Jak vypráví pan Aleš Svoboda, z těchto textů je patrné, jak moc si naši předkové přáli, aby se na ně a na jejich život nezapomnělo, což se jistě v brněnské kostnici podařilo - a místo je navzdory turistické atraktivitě velmi důstojné. Kostnici můžete navštívit i v zimních měsících a tak trochu si zameditovat a uvědomit si, že ti, co zde leží, byli lidé jako my, se všemi radostmi i starostmi...

napsal Petr Matura