Město Sedlec-Prčice najdeme 70 kilometrů od Prahy, na pomezí středních a jižních Čech v kotlině, která se od konce 19. století nazývá Český Merán, a to na základě přirovnání k italskému městu Merano, zřejmě pod vlivem podobných klimatických podmínek a rovněž i díky obdobnému pohledu na kotlinu z okolních hřebenů.

 

foto / Petr Matura

I když má toto město pouze jen necelé tři tisíce obyvatel, je z hlediska územního členění velice zajímavé. Správní území města totiž tvoří hned 36 místních částí, konkrétně 34 vesnic a osad a centrální dvojměstí města Sedlec a městyse Prčice, čímž se v tomto smyslu řadí na 1. místo v České republice. Obě městečka, Sedlec a Prčice, která spolu těsně sousedí a byla založena v době románské, se až do sloučení v roce 1957 vyvíjela jako dvě samostatné obce.

Prčice, kolébka slavného českého šlechtického rodu Vítkovců, však o své prvořadé místo na výsluní přišla ve 14. století, kdy byl hlavní zájem pokračovatelů rodu přesunut do jižních Čech. Existenci kdysi významného šlechtického sídla Vítkovců však potvrdil archeologický průzkum na Vítkově náměstí v letech 2010 a 2011. Byl zde mimo jiné nalezen i uherský denár z 12. století. Z hlediska numismatiky se jedná o naprostou raritu. K dalším nálezům patří kupříkladu i tři klíče z přelomu 12. a 13. století.

Na konci 19. století tuto oblast minula stavba železnice, takže místo zůstalo prakticky bez průmyslu. Ovšem zase se zde díky této skutečnosti zachovalo dobré životní prostředí. Na konci 2. světové války, během květnového povstání, zde nacisté postříleli 21 místních občanů a vypálili budovu školy, v níž povstalí Češi drželi německé zajatce. Tuto tragickou událost připomínají pomník v místě neštěstí a společný hrob obětí na sedleckém hřbitově.

Nejzajímavějšími architektonickými památkami ve městě a jeho okolí jsou zejména církevní stavby, a to například kostel sv. Jeronýma v Sedlci, kostel sv. Vavřince v Prčici nebo kaple Bolestné Panny Marie v Jetřichovicích. Významný je rovněž také prčický zámecký areál, který je registrovanou kulturní památkou. Historická část území města Sedlec-Prčice byla v roce 1992 vyhlášena městskou památkovou zónou. Najdeme zde vycházkový okruh se šestnácti zastaveními.

Mezi Sedlcem, Prčicí a Přestavlky též kdysi v polích stávala osamělá socha svatého Isidora. O jejím původu si místní lidé vypravovali pověst o zbožném robotníku Isidorovi. Kdysi za dávných časů, když byl Isidor na robotě u mitrovické vrchnosti, oral tu pole. Každodenně, když ráno zvonili do kostela, nechal pluh na poli a spěchal na mši. Lidé to však žalovali správci, který ale nezpozoroval, že by bylo méně zoráno, spíše naopak. Když tedy druhého dne ráno opět zvonili na mši, přišel se na ono pole podívat farář. Uviděl, že místo Isidora oral anděl. Oznámil to správci a ten měl od té doby Isidora ve velké vážnosti. Když se o tom všem doslechla vrchnost, dala v oněch místech postavit sochu, která představuje Isidora s pluhem. Bohužel však byla socha sv. Isidora odcizena a na jejím místě je na kamenném podstavci umístěna moderní skulptura.

Po pátrání v okolí si pak můžete odpočinout v místní pivovarské restauraci. Pivovar a restaurace „Vítek z Prčice“ interiérem od podlah, dveří, omítek i oken připomíná slavnou dobu Vítkovců (románská a gotická). Dále je vybaven věrnými replikami románského nábytku. K vidění jsou též ukázky z historie pivovarnictví, vinařství a stravování za Vítkovců. Každá část pivovaru je věnována (jedné z mnoha) skutečné osobnosti z rodu v erbu růže, která se nesmazatelně zapsala do dějin našeho národa.

V oblasti turistiky je město známé zejména každoročním turistickým pochodem Praha – Prčice, který se od roku 1966 koná vždy třetí sobotu v květnu. Celé území Českého Meránu je pak součástí turistické oblasti Toulava. Nejvyšším vrcholem Toulavy je Javorová skála s nadmořskou výškou 722,6 metrů, jež leží na území Přírodního parku Jistebnická vrchovina.

V nedalekém Vysokém Chlumci pak můžeme navštívit muzeum vesnických staveb středního Povltaví. V tomto skanzenu najdeme cenné památky venkovské architektury ze 17.- 20. století, například unikátní technické stavby, jako je kovárna, vodní mlýn nebo vodní pila, dále zemědělské usedlosti nebo chalupnická či domkářská stavení. V rámci areálu si lze rovněž prohlédnout i expozici o bydlení a hospodaření na vesnici, o lidovém oděvu, vybavení venkovské domácnosti nebo o zemědělském nářadí a řemeslnických strojích.

napsal Petr Matura

zdroje: cs.wikipedia.org, sedlec-prcice.cz, pamatkovykatalog.cz aj.