Kladno je největším městem Středočeského kraje a třináctým největším městem České republiky. Rozkládá se 30 kilometrů severozápadně od Prahy. Centrum města (náměstí starosty Pavla) se nachází v nadmořské výšce 381 metrů. Poprvé se Kladno zmiňuje v zemských deskách roku 1318. Už sám název (související se slovem kláda) odkazuje na lesnatou polohu někdejší osady. Po několik staletí byla ves Kladno v majetku rozvětveného rytířského rodu Kladenských z Kladna, kteří zde měli dokonce tři tvrze.

 

foto: Petr Matura

Mariánské sousoší v horní části hlavního kladenského náměstí starosty Pavla se řadí mezi umělecky nejvýznamnější sochařská díla pozdního baroka v Čechách. K jeho vzniku je ve farní kronice uvedeno, že na rynku býval rybníček a uprostřed něj na kamenném sloupu socha sv. Jana Nepomuckého. Prý bývalo zvykem čeledínů brodit v tomto rybníčku koně. Břevnovský opat Benno Löbl (1688–1751) to považoval za neuctivé, a proto se rozhodl pořídit do středu náměstí sochu zasvěcenou Panně Marii a svatým, včetně svatého Jana Nepomuckého.

Stavbě sousoší podle tehdejších zvyklostí předcházel souhlas opata s ukázkovým modelem, který je vysoký šedesát centimetrů a objevil se i na mnoha přehlídkách českého baroka v zahraničí. Architekturu sousoší navrhl Kilián Ignác Dientzenhofer (1689–1751) a sochařské práce provedl Karel Josef Hiernle (1693–1748). Ze zcela původního originálního díla se však dodnes zachovala  jen část.

Na náměstí starosty Pavla najdeme také novorománský římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1897 až 1899, dříve arciděkanský (do roku 1994), který je nejvýznamnějším kladenským kostelem a rovněž i dominantou tohoto hlavního kladenského náměstí. Přestože je od roku 1978 tento kostel zapsán v seznamu kulturních památek, v 70. a 80. letech minulého století se jeho stav natolik zhoršil, že došlo ke zřícení stropu. Po rekonstrukci, která proběhla ve druhé polovině devadesátých let 20. století, byl kostel 3. června 2000 znovu vysvěcen kardinálem Vlkem.

Zámek z doby kolem roku 1740 leží severně od náměstí starosty Pavla. Jedná se o barokní trojkřídlou budovu, jež využila starší budovu ve východním křídle s věžičkou, údajně opět podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. V západním křídle najdeme oválnou kapli sv. Vavřince, v přízemí náhrobní kameny ze 16. století ze staršího kostela a v patře potom kachlová kamna z 18. století. Dnes je zde sídlo městské galerie.

Zajímavostí města jsou bezesporu rovněž i takzvané Rozdělovské věžáky, šestice výškových domů z 50. let 20. století ve stylu socialistického realismu podle návrhu Josefa Havlíčka. Rozdělovské věžáky jsou skupinou šesti věžových domů, která se nachází v městské části Rozdělov. Domy prošly rozsáhlou rekonstrukcí balkonů, elektrických rozvodů, odpadů a také oken i výtahů. Byly vyhlášeny za kulturní památku a jsou majetkem města. Několikrát se staly rovněž i objektem filmových natáčení.

V 1. věžovém domě (počítáno od západu k východu) najdeme moderně pojatou muzejní expozici, jež byla otevřena na začátku roku 2020. Zahrnuje vstupní halu, místnost popisující vznik sídliště a osobnost hlavního architekta domů, kryt civilní ochrany se svou tísnivou atmosférou, ukázkový byt a střešní terasu s výhledem na město.

Jedná se o první muzeum, které je věnované sídlištní architektuře na českém území. Reprezentativní vstupní hala byla vrácena do podoby těsně po dokončení výstavby, ukázkový byt je též vybaven dobově. Prohlídku je nutné dopředu zarezervovat. Muzeum věžáků Kladno představuje architektonický unikát, neboť šestice kladenských věžových domů byla ve své době nejambicióznějším a technicky nejdokonalejším projektem bytové architektury.

napsal Petr Matura

zdroje: muzeumvezaku.cz, mestokladno.cz, cs.wikipedia.org aj.