Jan Blažej Santini-Aichel, významný český architekt italského původu, se narodil v Praze 3. února 1677 do vážené rodiny kameníka Santina Aichela. Během studia šel ve stopách svého otce a vyučil se kamenickému řemeslu, kterému se však nikdy nevěnoval kvůli vrozenému handicapu – byl na část těla ochrnutý.  Předpokládá se, že se po škole dostal do učení k úspěšnému architektovi Jeanovi Baptistovi Matheyovi, kde získal smysl pro perfektnost a znalosti o aktuální římské tvorbě. Po vyučení se vydal na tovaryškou cestu, během které prošel Rakouskem a dostal se až do Říma, kde se seznámil s dílem o generaci staršího radikálního architekta Francesca Borominiho, kterého někteří konzervativní současníci považovali za blázna. Santiniho ale jeho genialita naprosto nadchla a rozhodl se v ní pokračovat. Lze ho tak považovat za jediného skutečného následovníka velkého římského umělce. Santini ve svých dílech mistrně propojoval kreativní talent, znalosti matematiky, numerologie a křesťanskou a náboženskou mystiku.

Zelená hora: foto se svolením zámku Žďář nad Sázavou

V roce 1700, tedy ve 23 letech, dostal svoji první zakázku – byl pověřen vedením stavby konventu cisterciáckého kláštera ve Zbraslavi. S jeho prací byli tak spokojeni, že Santiniho doporučili i dalším klášterům svého řádu. I když zemřel v pouhých 46 letech, stihl vytvořit kolem 80 staveb, z nichž je zhruba 10 považováno za vrchol evropské architektury své doby. Zásadní byla pro Santiniho spolupráce s opatem Václavem Vejmulou, který stál v čele cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou. Z této spolupráce vzešla celá řada staveb. Ikonická je přestavba gotického areálu na Zelené hoře.

Zelená hora a její rekonstrukce

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého je národní kulturní památkou a je zapsán na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Podnětem ke stavbě kostela bylo nalezení zachovalé tkáně v hrobě Jana Nepomuckého ve Svatovítské katedrále. Projekt byl proveden neobvykle rychle – v roce 1719 byl Santini během tří měsíců hotov. Napomohlo tomu i to, že spolu s Vejmulou spolupracoval dlouhodobě, a to také v oblasti symboliky a kabalistické nauky, které se v návrhu uplatnily ve velké míře.

Santini pojal projekt zcela individuálně, bez ohledu na dobové zvyklosti v oblasti tvarů církevních staveb. Kostel je vystavěn na půdorysu pěticípé hvězdy, což vychází z legendy, která praví, že v místě, kde utonul Jan Nepomucký, se objevila koruna z pěti hvězd. Tento symbol se objevuje opakovaně i v dalších částech stavby – areál je například přístupny pěti vchody nebo se v chrámu nachází pět kaplí s pěti oltáři. Kostel byl slavnostně vysvěcen v roce 1722 a stal se jedním z nejnavštěvovanějších poutních míst až do roku 1784, kdy byl poničen rozsáhlým požárem. Od té doby kostel většinu času chátral. Zachování stavby nepomohla ani poloha, která kostelu sice dodává na majestátnosti, ale zároveň ho vystavuje velkým povětrnostním podmínkám.

Studniční kaple: foto se svolením zámku Žďář nad Sázavou

Zelenohorský kostel byl první větší památkou vrácenou na základě restitučního zákona církvi, k čemuž došlo v roce 2014. Římskokatolická církev se za pomoci evropské dotace ve výši přes 42 milionů korun pustila do rozsáhlé rekonstrukce. Postupně prošla obnovou fasáda, exteriér areálu a následně také celý interiér včetně oltáře. Ke slavnostnímu znovuotevření a opětovnému sloužení bohoslužeb došlo loni na podzim. Momentálně se tak slavná stavba ve stylu moderní gotiky nejvíce blíží tomu, jak vypadala v době svého vzniku. Aktuálně čekají na zásah restaurátorů ještě varhany a ambit.                                 

 Areál zámku a Muzeum nové generace

Cisterciácký klášter ve Žďáře nad Sázavou byl založen po příchodu prvních mnichů v roce 1252. V 17. století se stal osobním majetkem olomouckého kardinála Františka z Ditrichštejna, který nechal obydlí opata přebudovat na zámek. Potom, co se do vedení kláštera dostal Václav Vejmula, zadal Santinimu přestavbu konventního kostela a díky jejich spolupráci se Žďár stal ohniskem barokní gotiky. V roce 1991 bylo panství restitučně vráceno rodině Kinských, která ho vlastní dodnes.

V areálu zámku můžete kromě dalších zajímavých staveb navštívit Muzeum nové generace, které je držitelem ocenění za nejkreativnější muzeum ve střední Evropě. Jedinečné multimediální prvky vás doslova vtáhnou do děje. Sluchátka s audioprůvodcem v podobě cisterciáckého mnicha vás provedou temným středověkem, seznámíte se s jedním dnem v životě mnicha a můžete prolistovat virtuální kroniku. Poté se díky kaleidoskopu přesunete do období baroka, kde se seznámíte se s opatem Vejmluvou, potkáte geniálního architekta Jana Blažeje Santiniho či proniknete do matematických tajů Poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.

hřbitov: foto se svolením zámku Žďář nad Sázavou

Další stavby se Santiniho rukopisem

Nenechte si při návštěvě Žďáru utéct ani další stavby, na kterých zanechal Santini svůj nezaměnitelný rukopis. V areálu zámku se nachází barokní prelatura, osobní sídlo opata, kde přijímal návštěvy. Hlavnímu sálu v prvním patře dominuje rozsáhlá nástropní malba, ojedinělé dílo, které dosud nemuselo být restaurováno. Interiéry prelatury si můžete prohlédnout v rámci komentované prohlídky s průvodcem Po stopách Santiniho. Hřbitov, který z pohledu ze shora připomíná lidskou lebku, byla první Santiniho realizace ve žďárském areálu. Legendy vypráví, že místní energie dokáže oživit mrtvé. V jeho sousedství se nachází hospodářský dvůr Lyra. Svůj název získal díky zvláštnímu půdorysnému tvaru s esovitě prohnutými postranními staveními. Zřejmě poprvé v dějinách zde architekt navrhl plán hospodářského objektu na ploše připomínající při pohledu shora hudební nástroj, na jaký hrávají andělé. Po praktické stránce dvůr slouží nepřetržitě svému účelu dodnes. Studniční kaple chránila cenný zdroj pitné vody. Během let prošla několika přestavbami, ale nejvýznamnější, tak jako i u dalších místních staveb, byla ta barokní od Santiniho.

Tip: Mobilní hra Santiniho hvězda

Stáhněte si do mobilního telefonu aplikaci Skryté příběhy a vydejte se na terasu žďárského zámku, kde hra začíná. Spolu se stavitelem Janem Blažejem Santinim vyrazíte po stopách jeho stavební činnosti v zámeckém areálu a jeho blízkém okolí.

 

Více informací na zamekzdar.cz, korunavysociny.cz