Nenáročná, spíše procházková trasa nás tentokrát zavede na vršek kopce Hostibejk v Kralupech nad Vltavou, který byl jako geologický unikát roku 2002 prohlášen za přírodní památku. Zajímavostí tady ale najdeme mnohem víc.

Pohled na Hostibejk u Dvořákovy stezky: foto Jitka Lenková

Řečeno slovy příslušného nařízení, důvodem ochrany Hostibejku je „referenční profil (stratotyp) karbonskými arkózami nýřanských vrstev kladenského souvrství“. My si ho však lépe představíme jako kamenný útvar, skládající se ze tří vrstev - spodní starohorní (stáří 2,6 mld. let),  prostřední a nejmasivnější prvohorní (karbonu, stáří 345 mil. let) a vrcholové druhohorní (svrchní křída, stáří 136 mil. let). Ta kdysi bývala mořským dnem, jak dokazují dosud dochované zkameněliny.

Místo posvátné odpradávna?

Vrch nápadný tvarem i světlou barvou, tím spíš, že býval holý, upoutal pozornost již prvních obyvatel této oblasti. Býval zřejmě svého času vnímán jako posvátné místo, což dokládá ojedinělý nález keramického, možná šamanského, bubínku v přilehlé Lobči starého asi 5000 let. O někdejší posvátnosti Hostibejku svědčí i to, že na něm nebyly nalezeny stopy osídlení nebo nějaké běžné, třeba zemědělské, činnosti. Přitom k ní není zcela nevhodný, v 19. století by se tu pár políček našlo.

Soudí se také, že Hostibejk sloužil jako tzv. ohnivý kopec – Feuerberg, tj. že se na něm zapalovaly signalizační ohně. A nejen ty. Pravidelně zde hořívaly vatry na „čarodějnice“, tj. 30. dubna, a také o letním slunovratu, tedy na sv. Jana Křtitele (kdysi běžné svatojánské ohně).

S postupnou industrializací Kralup začali jeho obyvatelé Hostibejk využívat stále častěji jako oblíbené výletní místo a konaly se tu i různé slavnosti. To bylo impulsem pro jeho další zkrášlení a tak jej v roce 1902 začal Zemědělský a okrašlovací spolek pro Kralupy a okolí zalesňovat. Celkem zde bylo tehdy vysazeno 67 203 stromů a keřů a tato „zelená“ podoba zůstala kopci dodnes.

Protiletadlová hláska: foto Jitka Lenková

Tragédie na konci války

Do jeho dějin se však zapsala i jedna tragická kapitola. V roce 1938 byla na Hostibejku zbudovaná protiletecká hláska (bunkr) k ochraně kralupských rafinérií, později doplněná zděným skladem munice. Když ze svahů Hostibejku šest zvědavců 7. května 1945 pozorovalo, jak Němci opouštějí město, jeden z nich na kolonu vystřelil z flobertky. Od kolony se odpojila hlídka na motocyklu, vyjela na Hostibejk a všech šest „útočníků“, kteří se v té chvíli schovávali v onom skladišti, zastřelila. Nejmladšímu z nich bylo 17 let, nejstaršímu 49. Místo této zbytečné tragedie připomíná pomníček a jeden z panelů místní naučné stezky. Pochází z roku 2008 a popisuje také zdejší geologické poměry, ptactvo, stromy, vyhlídku, historii vrchu a místní pověsti.

Zchátralý sklad munice, kde Němci zastřelili šest občanů Kralup: foto Jitka Lenková

Zkamenělá hostinská

Ta nejznámější z nich hovoří o hostinské, která všechno doma pozamykala a klíče vzala s sebou, když šla na Hostibejk na trávu. A protože se dlouho nevracela, její „domácí“ v hostinci si ulevili slovy „Abys zkameněla!“ A to se také stalo. Dnes však kámen v podobě ženské postavy na Hostibejku nenajdete. Zničil ho, neznámo proč, jeden z místních sedláků v roce 1852. Údajně však bylo na Hostibejku takových kamenných postav, snad menhirů, dokonce několik. Kam se poděly, nevíme. A nevíme ani to, kde se vlastně vzalo jméno kopce Hostibejk doložené poprvé v křížovnických archivech roku 1670. Podle lingvistů má znamenat cosi ve smyslu býk muže jménem Host. Stejně dobře to ale může být místo hostící býky, míněno posvátné. K vrchu už na první pohled tak mystickému by se ostatně hodilo zcela jistě. Zdejší kouzelné prostředí využila i Česká televize k natočení jednoho dílu seriálu Záhady Toma Wizarda „Zlý sen noci svatojánské“.

 Výhled z Hostibejku na Kralupy: foto Jitka Lenková

Co ještě v Kralupech a okolí?

A jak už bylo řečeno, cesta na Hostibejk je úplně snadná, od nádraží k němu vede zelená turistická značka. Nahoru k altánu viditelnému i ze zdola lze také vystoupat po tzv. Svojsíkově cestě nebo z druhé strany po Jarníkových schodech (z Přemyslovy ulice). Autem (nebo na kole) je nejlépe vyjet až nahoru a zaparkovat před stejnojmennou výletní restaurací (ul. Hostivítova), bohužel nyní dlouhodobě uzavřenou. Různé možnosti občerstvení však najdete přímo v Kralupech, kde stojí za návštěvu také místní muzeum (ul. Vrchlického 590) a neobvyklá charitativní bazarová prodejna nazvaná  Nábyková farma (ul. U Hřbitova 939). Výlet na Hostibejk můžete spojit ještě i  s návštěvou další geologické pozoruhodnosti, sprašové rokle v části Kralup zvané Zeměchy. Dalšími oblíbenými cíly v okolí jsou zámky Nelahozeves a Veltrusy.

 

napsala Jitka Lenková

 

Zdroj: mestokralupy.cz