Nižbor najdeme v okrese Beroun ve Středočeském kraji a už zdálky nás zaujme svojí polohou na výrazné ostrožně. Jeho historie sahá až do 13. století, kdy byl založen Přemyslem Otakarem II. a dostal jméno Miesenburg. Jeho jméno je odvozeno od řeky Mže, což je původní název dnešní Berounky. Hrad byl převážně v majetku krále až do roku 1601, kdy jej Rudolf II. přenechal hejtmanovi Pražského hradu Konrádu Šanovcovi z Šanova, který provedl renesanční úpravy. Hrad ještě vystřídal mnoho majitelů a v roce 1997 ho do svého vlastnictví zakoupila obec Nižbor.

zámek Nižbor: foto Petr Matura

Počátkem nového tisíciletí prošel zámek rekonstrukcí v hodnotě 14 milionů Kč a v roce 2004 v něm byla otevřena multimediální expozice s informačním centrem keltské kultury. Na zámku je stálá expozice o životě Keltů.

Jako každé historické sídlo má Nižbor několik záhad. Najdeme zde například krvavou komnatu, z níž se prý občas ozývaly i tajemné hlasy a nářek. Na jejích zdech se totiž měly objevovat rudé skvrny, které se nedaly přemalovat. Co se v této komnatě odehrálo, to však již nikdo přesně neví.

Nepodložená pověst vypráví o majiteli hradu, který zde měl mučit a posléze zavraždit několik ze svých poddaných a také milenek. Ty pak prý měl jeho pobočník shazovat z hradní skály do blízké řeky.

Trpěl snad některý z majitelů hradu podobnou poruchou jako známá Čachtická paní nebo Kateřina z Komárova, která vraždila na Karlštejně? Některé legendy připisují tyto kruté vlastnosti Hynkovi Albrechtovi z Klinštejna, který byl majitelem Nižboru až do své smrti v roce 1652. Neexistují však důkazy, že právě tento šlechtic měl na svědomí ukrutné činy, o nichž se píše. Pokud to však nebyl výše zmíněný šlechtic, určitě musí mít pověst nějaký reálný základ v jiných událostech. Jisté však je, že historické prameny líčí Hynka z Klinštejna jako agresivního a násilnického člověka, který měl na svědomí několik vražd nebo zabití. Nakonec však byl vždy u soudu osvobozen. Například v roce 1609 na Staroměstském náměstí smrtelně zranil kordem Viléma Vojtěcha z Doupova. Nebo byl vrahem některý jiný majitel hradu či jeho správce? Každopádně senzitivní jednici v místnosti údajně cítí negativní energii bez ohledu na to, co vypráví oficiální historie.

Z této místnosti měl také ze zdi vycházet přízrak muže oblečený do černého oděvu. Zajímavé je, že se dochovala pověst o hradním kaplanovi, který byl v komnatě o několik století později ubytován. Toho prý vyděsil duch, který mu přecházel po místnosti a naříkal. Když si kaplan dodal odvahy a zeptal se zjevení, co chce, to mu odpovědělo: ,,Nenacházím klidu, neboť jsem vraždil.“ Když ho kaplan pokropil svěcenou vodou a zažehnal křížem, přízrak zmizel.

nádvoří zámku Nižbor: foto Petr Matura

Může mít na paranormální jevy vliv geopatogenní zóna, jež má vést právě pod onou komnatou? Pravděpodobně ano. Komnata se navíc nachází přímo na skalním ostrohu nad řekou a voda, jak je již známo, umocňuje sílu geopatogenních zón. I proto se možná někteří návštěvníci v komnatě necítí ve své kůži.

V souvislosti s Nižborem se také vypráví o podzemních chodbách. Jedna z nich prý měla končit v nedalekém údolí u Habrového potoka. Když se prý v 19. století skupinka hledačů pokladů vydala touto chodbou, našla údajně u ústí chodby hrob, ve kterém se nacházela lidská kostra. Pokud je to pravda, mohlo se jednat o dávnou vraždu, která má souvislost s pověstí o ,,Krvavé komnatě“?

Na Nižboru prý také straší duch zabitého písaře. Ten v jedné ruce drží chléb a v druhé džbán s vodou. Vysvobodí ho ten, kdo si od něj ukrojí kousek chleba. Zachránce to však prý bude stát život, a tak se dodnes nenašel nikdo, kdo by přízrak vysvobodil.

Každopádně ať už se některé z těchto pověstí zakládají na pravdě - nebo ne, je Nižbor velmi zajímavé mystické místo a výstava o Keltech, kde se mimo jiné dozvíme i o jejich náboženství, jeho sílu ještě umocňuje.

Nezapomeňte, že otevírací doba je jen do konce řijna a pak až zase od května!

 

napsal Petr Matura