Majestátní zřícenina hradu Rabí se nachází ve stejnojmenné vesnici na vyvýšeném ostrohu nad řekou Otavou v nadmořské výšce 540 metrů, asi 8 kilometrů severovýchodně od Sušice. Rabí je jednou z největších zřícenin v naší zemi.

Na konci 14. nebo počátkem 15. století rozšířili páni z Rýzmberka původní tvrz a posílili obranyschopnost svého sídla. Úprava hradního areálu se ukázala být velmi prozíravým počinem. Po vypuknutí ozbrojeného konfliktu mezi stoupenci a odpůrci Husova učení se páni z Rýzmberka přiklonili ke králi Zikmundovi Lucemburskému a aktivně vystupovali proti husitskému hnutí. Není divu, že vojska vedená Janem Žižkou z Trocnova hrad dvakrát oblehla a dobyla, a to v letech 1420 a 1421. Za druhý úspěch však husitský hejtman zaplatil vysokou cenu, neboť před rabskými hradbami přišel o oko. Husité se pak prý straně mstili na okolních majetcích. Z dob obléhání hradu husity pochází také legenda o pokladu.

Rabí: foto Petr Matura

Když totiž Žižka dobyl kláštery v Nepomuku a v Milevsku, rozšířila se po celém prácheňském kraji panika. Lidé duchovního i světského stavu si na Rabí, jako do nedobytného trezoru, ukládali zlaté i stříbrné klenoty, drahé kameny, skvostné oděvy a další cennosti.

V roce 1783 dokonce hledači pokladů podkopali hradní věž, která se sesula, ale zřejmě nic nenašli. Možná hledači pokladů pátrali po tajné podzemní chodbě, v níž by mohl být poklad, který husité nestihli najít a uloupit, uschován. V té se má také zjevovat nenáviděný Půta Švihovský, jehož si měl po smrti na Švihově odnést čert. Zajímavé je, že Půta údajně straší na všech svých sídlech, ale pro každý hrad je pověst o něm specifická. Jako kdyby jeho duch skutečně všechny své hrady obcházel… Po Půtově smrti se prý také na Rabí začali zjevovat čerti, jezdící na černých sviních nebo na kohoutech.

Další zajímavá pověst se vypráví o zdejší hradní studni. Kdysi prý byla označována za div světa. Aby také ne, vždyť kvůli ní bylo nutné prokopat celou skálu, na níž hrad stojí. Studna budila všeobecný údiv. Ze dna se ozývalo zvláštní šumění, jako kdyby tam tekl potok, a časem se v ní začaly objevovat pekelné obludy. Proto lidé do okolní skály vytesali kapličky, ze kterých prý zase zářilo zlato a stříbro. Obyvatele hradu zajímalo, odkud se ve studni bere voda a zda má studna nějaký výtok. Proto jednoho dne spustili do studny kachnu, které na krk uvázali červenou stužku. Po nějaké chvíli kachna vyplavala na rybníce u sousední obce Žichovice.

Rabí: foto Petr Matura

Na Rabí sídlil zřejmě také alchymista, který zde prý hledal kámen mudrců. Bylo tomu tak pravděpodobně právě za pana Půty Švihovského. Tomu se údajně nabídl německý alchymista, že tento kámen vyrobí. Pan Půta uvěřil jeho tvrzení, ale když se alchymistovi nedařilo kámen mudrců vyrobit, nechal jej Půta Švihovský zavřít do čtverhranné věže, kde dále pod dohledem pracoval. Když se nakonec pokusil o útěk, nechal ho hradní pán zavřít do hladomorny a později ho vyštval z hradu.

K hradu se váže také jedna méně známá, ale poměrně zajímavá legenda. V interiéru hradu stávala ještě v 17. století zvláštní truhla, které se přezdívalo ,,truhlice smrti“. Byla potažena černým suknem a soudilo se, že podle ní lze věštit. Pokaždé, když se z jejího vnitřku začalo ozývat silné bouchání a šramocení, znamenalo to blížící se smrt někoho z tehdejších majitelů hradu. Tím byla rodina Dlouhoveských – Chanovských nebo Častolarů, kteří byli také jednou z větví rodu. Dnes je truhla v majetku církve.

Potkat zde pak pravděpodobně můžete zřejmě rovněž i duše mnichů, které husité v roce 1420 upálili na nádvoří hradu. Nebo už tyto duše našly svůj klid?

Další nezvyklou pověstí je ta, jež vypráví o vzdušném mostu spojujícím hrad Rabí s hradem Práchní. Záhadami a legendami je tento hrad doslova opředen, takže jsme jistě nevyčerpali úplně všechny pověsti o tomto pozoruhodném místě. A rovněž i v okolí této velice impozantní zříceniny se nachází mnoho zajímavých magických míst.

napsal Petr Matura

zdroj: hrad-rabi.cz