Zřícenina hradu Petrohrad zvaného také Petršpurk, nacházející se nedaleko obce Jesenice v okrese Rakovník, je velmi zajímavým místem opředeným množstvím pověstí.

fotografie: Petr Matura

Hrad byl založen po roce 1358 Petrem z Janovic. Po smrti Petra byl hrad dědictvím rozdělen na čtvrtiny a po roce 1556 byl již opuštěn. Od té doby je uváděn jako pustý. Zničen byl zřejmě za třicetileté války. Začátkem sedmdesátých let šestnáctého století byl sice opraven, ale kolem roku 1620 ho zpustošilo císařské vojsko. Švédští žoldnéři pak dílo zkázy dokončili a hrad vyhořel.

V polovině 17. století vybudovali Černínové na troskách hradu zvláštní kruhovou kapli Všech Svatých. V ní se nacházel velký obraz ,,Všichni svatí “ od italského malíře Pauluccia.

Vraťme se však k místním pověstem. Legenda vypráví, že hrad nechal postavit rytíř Petr jako útočiště pro sebe a svoji lásku, dceru markraběte míšeňského. Rytíř Petr ji unesl, protože její otec pro ni vybral jiného ženicha.

Otec po uprchlících pátral a na jejich dopadení vypsal dokonce i odměnu. Přesto se mu nedařilo zamilovaný pár najít. Rytíř na hradě prožil poklidný život a narodili se mu dva synové. Jenže žádná radost netrvá věčně, a tak rozzuřený otec jednoho dne nakonec stanul před hradbami. Úplné zkáze zabránilo jen to, že jeho vnuci vyšli svému dědovi v ústrety, jeho srdce se tak obměkčilo a na hradě tak nakonec zavládl klid a mír.

(kaple Všech Svatých: foto Petr Matura)

Když po dlouhých staletích zemřel poslední z mužských potomků rytíře Petra, byl majetek rozdělen třem dcerám, které poslední mužský potomek zanechal. Nejmladší z nich, Mařenka, byla slepá, a tak ji starší sestry okradly. Osud jim však nepřál radovat se z ukradeného majetku a obě brzy zemřely. Majetek tak propadl nevidomé dívce. Ta neměla komu majetek odkázat, a tak prý údajně nechala nahromaděný majetek ukrýt v podzemí hradu a klíče od dveří do podzemí svěřila své služce, které nakázala vhodit je do nedaleké studánky.

Slepá majitelka hradu dodnes údajně své poklady v podzemí opatruje. O štědrovečerní noci prý duch Mařenky vychází z podzemí a oděný napůl v černém a napůl v bílém šatě obchází trosky hradu.

Klíče od podzemí prý vyplavou na povrch o Velký pátek, když kněz bude v zámecké kapli petrohradského zámku číst pašije. Získat je může jen mladý muž bez hříchů, a tak poklad asi nikdy nalezen nebude, neboť kdo je bez hříchu? Navíc se v blízkém zámku dnes nachází léčebna duševně nemocných...

Vypráví se také, že se kdysi na vrch Všech Svatých zatoulal jakýsi tesař. Našel tam nádobu plnou rezavých hřebíků. Muž je vysypal na zem - a jeden, který mu přišel použitelný, si ponechal. Když doma hřebík očistil, zjistil, že je zlatý. Běžel tedy zpátky k hradu, ale hřebíky už nenašel.

Může být na pověstech o pokladu něco pravdy? Možná skutečně na hradě nějaký poklad byl. Je známo, že v době ohrožení se lidé snažili majetek ukrýt do podzemí a množství různých nálezů to potvrzuje.

V roce 1846 nechali Černínové otevřít podzemí hradu a překopat celý zbytek hradu, ale údajně nic nenašli, kromě běžných dobových artefaktů. Ty pak byly dlouhou dobu uloženy v kapli.

Možná tak poklad čeká na svého nálezce dodnes… Každopádně je Petrohrad velmi romantické a magické místo, které stojí za návštěvu. I proto si pověst o rytíři Petrovi z Petrohradu vypůjčil slavný německý básník Anton August Naaff.

Strašidelné je pak rovněž i okolí hradu. V Rudolfově oboře poblíž Petrohradu se prý v pravé poledne ukazoval velký, strašidelný zajíc. K jednomu muži z Chotýšova, který v oboře pracoval, se zajíc přiblížil. Muž se lekl, a tak po zajíci kopl. Ten ale bez úhony uskočil. Zato muž zůstal do konce života chromý. Tak dejte raději pozor, až se na hrad vypravíte a cestou potkáte nějakého ušáka.

napsal Petr Matura

zdroj: město Jesenice, Wikipedie