Rožmitál pod Třemšínem je známý zejména díky Jakubu Janu Rybovi, autorovi České mše vánoční, a rovněž i díky krásnému zámku. My se však vydáme na méně známá místa.

Cestu začneme například u zámečku Roželov. Zámeček nalezneme u vesnice Mýta. Byl postaven v roce 1852 jako myslivna. V letech 1899 - 1916 sloužil pražskému arcibiskupství. Zajímavostí je, že zde byl za minulého režimu držen v osamění pražský arcibiskup Josef Beran. Zámek je nepřístupný, ale jedná se o zajímavou stavbu.

zámek Roželov: foto Petr Matura

Cesta nás po turisticky značené trase dále zavede k opravenému partyzánskému bunkru. Zemljanka postavená z klád, kamení a půdy je jednou z nejvýznamnějších připomínek partyzánské činnosti v oblasti Brd za druhé světové války. V Brdech se prý nacházelo okolo dvaceti podobných úkrytů.

partyzánský úkryt: foto Petr Matura

Hrad Třemšín se vypíná do výšky 827 m n. m. a je tak nejvyšším vrcholem jižní části Brd. Ačkoli se nám může zdát, že vrch obklopený hlubokými lesy musel být v dávných dobách velmi nepřístupným a divokým místem, Třemšín byl osídlen pravděpodobně již v pozdní době bronzové nebo halštatské. Tvrdí to i Václav Hájek z Libočan, kterému však nelze věřit vše...

Hrad byl založen kolem roku 1200 příslušníky rožmitálské větve rodu Buziců. Prvním známým držitelem je Beneš s Třemšína. Poté byli držiteli hradu Diviš a následně Zajíc z Třemšína. V roce 1520 byl hrad zničen husity a od těch dob již nebyl obýván. K zániku hradu se váže tato pověst: ,,V době husitských válek, roku 1421 táhl Žižka z Tábora na Plzeňsko a Cheb. Cestou zničil hrad Držka u Skořic, Čechtlice a po dobytí teslínského benediktinského kláštera chtěl zdolat i hrad Třemšín - ale dlouho se mu to nevedlo. Když mu při obléhání docházelo střelivo, nasypal jeden z vojáků do děla helmici lískových oříšků z Teslína. Po zásahu se hradní věž zřítila a hrad byl dobyt. Od té doby rostou na Třemšíně lískové oříšky v podobě táborských přilbic.“ Noví majitelé pak už sídlili na hradě v Rožmitále.

zbytka hradu Tremšín: foto Petr Matura

V roce 1520 dostal známý Zdeněk Lev z Rožmitálu od krále povolení hrad znovu vystavět, ale k tomu již nedošlo. V roce 1771 byla těsně pod vrcholem postavena barokní kaple zasvěcená Proměnění Pána Krista. Zásluhu na tom měl lesmistr Josef Eustach Krčmera. Zajímavé je, že kaplička by měla stát nad zasypanou hradní studnou. V 19. století se toto místo stalo cílem národních poutí, které si ničím nezadaly kupříkladu se známými poutěmi na Velký Blaník. Ke kopci se také váže pověst o zakopaném pokladu, který hlídá třemšínský drak.

Donedávna stála na vrcholu Třemšína dřevěná rozhledna, stavba už však začínala být nebezpečná, a proto byla stržena. Pokud si chcete užít alespoň nějaký výhled, vystupte raději až k okrajům valů, protože z místa bývalé rozhledny přes koruny stromů téměř nic neuvidíte. Přesto se jedná o místo, které působí silným magický a romantickým dojmem.

Na svahu Třemšína se též zjevuje ohnivý had. Jeho tělo je zelené, oči mu svítí jako drahé kameny a místo jazyka mu z tlamy šlehá rudě žhnoucí plamen. Had je jedním z nejstarších symbolů lidstva. Vypráví se tu, že jeden chalupník z osady Hutě kdysi kácel na Třemšíně stromy. Bylo poledne. Dřevař se chtěl naobědvat, rozhlížel se, kde si prostře svou chudou tabuli - a vidí, že se na jednom z pařezů sluní zlatý had. Vypadal jako tajemný šperk, jako nádherný náhrdelník. Chalupník vzal sekeru a hada bez milosti přesekl. Z rány zprudka vyšlehly plameny, had se okamžitě spojil, vložil si ocas do tlamy, vytvořil ze svého těla kolo a začal chalupníka pronásledovat. Naštěstí měl chalupník z Hutí rychlé nohy a stačil doběhnout domů. To, co vyprávěl, se nikomu nechtělo věřit…

V okolí tohoto místa se nachází mnoho dalších zajímavých turistických cílů, které lze navštívit. Nerozzlobte však cestou třemšínského mužíčka, s obličejem popraskaným jako dřevo starého pařezu. Pohybuje se po Třemšíně nesnadno, dlouhé vousy mu totiž překážejí v chůzi. Zejména  dřevorubci, kterým strašidelný mužík dovedl také pomoci, se s ním setkávali poměrně často. Někdy bývá viděn u studánky Roubenky při staré cestě do Roželova a spatřili ho i přímo na hradě Třemšín.

 

napsal Petr Matura