Kraj v okolí legendami opředeného Blaníku láká k mnoha zajímavým procházkám. My se můžeme vydat z méně známého Miličína na inspirativní vycházku až do Votic.

fotografie: Se svolením Středočeské centrály

V samotném Miličíně stojí za pozornost kostel Narození Panny Marie, jehož stavba byla dokončena v roce 1384 a v roce 1644 byl přestavěn po obrovském požáru města. V kostele najdeme náhrobky několika významných šlechticů, jako například Josefa Malovce z Malova. Zajímavostí je zde rovněž oltářní obraz od Petra Brandla. Kostel se může pochlubit také zajímavou akustikou, a proto bývá několikrát do roka hostitelem hudebních vystoupení varhanních mistrů.

Po krátkém zastavení v Miličíně se můžeme vydat po červené turistické značce směrem na Votice. Cesta vede kolem hřbitova až na vrch Kalvárie. Křížová cesta (foto) vznikla v roce 1796. Nynější kamenné kapličky však pochází z roku 1914 a původní kříže jsou rozmístěny v okolí Miličína. V roce 2006 byly obnoveny malby.

Na vrchu najdeme poutní kapli Utrpení Kristova postavenou roku 1748. V roce 1897 však kapli zasáhl blesk a kaple vyhořela. Opravena ale byla ještě téhož roku. Jedná se o velmi pozitivní místo, které láká k odpočinku nebo i k rozjímání.

fotografie: archiv autora

Jen nedaleko se skrývá další zajímavost. Jedná se o Miličínského lva (foto). Je to skalní útvar, který našim předkům vzhledem připomínal lva. Váže se k němu velmi zajímavá pověst. Podle ní jde o lva, který provázel sv. Václava. Lev se však prý neukryl v tajemné hoře Blaník, ale usadil se na protější hoře. Zde ostražitě hlídá, až přijdou nepřátelé české země, a silným řevem probudí spící rytíře v Blaníku. Vypráví se také o podzemní cestě spojující Kalvárii s Blaníkem. Je zde krásná vyhlídka. V roce 1914 tu dokonce vznikla i rozhledna. V roce 1926 však byla stržena.

Dále nás cesta povede k nedalekému zatopenému lomu. Provoz lomu byl v roce 1992 ukončen a lom byl zatopen. Hloubka vody dosahuje až deseti metrů. Ve vodě se tady dobře daří okounům.

obr. Větrov

Následující část trasy nás vede převážně lesem, kde jsou umístěny zajímavé informační tabule, například o České Sibiři. Česká Sibiř je označením pro oblast středních Čech již téměř na pomezí Jihočeského kraje. Název pravděpodobně vymyslel novinář, spisovatel a politik Jan Herben (1857 - 1936). Vystihl tak drsné podmínky, které v zimě často v tomto kraji panují.

Kolem Oldřichoveckého jezera a vsi Buchov nás cesta zavede k dalšímu místu se silným duchovním nábojem. Tím je kaple sv. Vojtěcha. Nechal ji kolem roku 1680 postavit Ferdinand František z Vrtby jako vyjádření díků za ochranu před morem. V 17. století, kdy v Čechách řádil mor, při kterém tisíce lidí zemřelo, zamezil František Ferdinand z Vrtby styku místních lidí s okolím, a tím zachránil celé Votice od této morové epidemii. Zjevně byl tedy tento majitel panství prozíravým člověkem.

Žili zde dokonce i poustevníci. Poslední poustevník Tomáš Budínský prý nosil dlouhý vous až na prsa a v zimě chodil bos. Po zrušení poustevny se přestěhoval do Votic. Z této doby tu najdeme kamenný žulový stůl starý čtyři sta let.

Nedaleko pod kaplí se také nachází Svatovojtěšský pramen. Podle pověsti z tohoto pramene pil i svatý Vojtěch. Později byla nad studánkou vystavěna šestiboká kaplička. Při mé návštěvě byl bohužel pramen vyschlý, ale i přesto se jedná o velmi romantické místo.

fotografie: archiv autora

Přes osadu Amerika nás poté cesta dovede až do Votic, které určitě stojí za návštěvu a rovněž i za samostatné vyprávění, jelikož zde najdeme velké množství památek a zajímavých míst.

Celá stezka z Miličína do Votic je až na dvě menší převýšení celkem turisticky nenáročná a měří přibližně 12 kilometrů. Doporučuji vydat se na výlet právě z Miličína, jelikož z Votic najdete odpoledne i večer lepší dopravní spojení. A navíc z Miličína vede až na zmíněná dvě převýšení cesta spíše po rovině či z kopce.

Věřím, že se všem návštěvníkům bude tato vycházka líbit a najdou zde další inspiraci pro poznávání tohoto romantického kraje.

 

Napsal Petr Matura