Tajemná symbolika adventního věnce. Souvisí s dávným mysteriem pentagramu?

Blíží se vánoční svátky a kromě každoročního shonu ohledně dárků pro své blízké si mnoho lidí naštěstí vzpomene i na některé zvyky spojené s tímto obdobím. Ve většině domácností jistě nezapomínáme na adventní věnec, který nám slouží k odpočítávání čtyř týdnů adventu.

Kruhová podoba věnce symbolizuje nekonečnou cestu Slunce a také věčnost. V křesťanské symbolice advent rovněž zahajuje liturgický rok. Rozsvícení svící též nepřímo navazuje na dávný židovský svátek světel zvaný Chanuka. V katolické tradici je nejoblíbenější barva svící růžová a též fialová. Fialová je barva pokání a představuje také barvu příchodu Ježíše Krista na svět. Jednotlivé adventní svíce mají rovněž i svá jména. První svíce je Naděje, druhá symbolizuje Mír, třetí svíčka Přátelství, čtvrtou v pořadí je Láska a případná pátá svíce představuje samotného Krista.

Také samotné zapalování svící na věnci by se mělo dodržovat tak, jak je to podle tradice správné. Čtyři svíce směřující do čtyř světových stran by se především měly správně nasměrovat. Jako první by se měla zapalovat svíce na východě, další na jihu, potom na západě a jako poslední svíčka severní. Východ koresponduje s elementem vzduchu, jih s ohněm, západ s vodou a sever s elementem Země.

Někdy bývá ve zvyku zapalovat též svíci pátou, která se staví do středu adventního věnce a symbolizuje Ducha, což v naší křesťanské tradici v podstatě symbolizuje narozeného Ježíška. Také další symbol je velmi zajímavý. Je jím pěticípá hvězda, známá v magii jako pentagram. Tato hvězda upozorňuje na příchod světla už od dávných mysterií. Právě hvězda podle biblických zvěstí přivedla Tři krále, kterým se někde přesněji říká také Tři mágové, k místu, kde se měl narodit Ježíš. Byli to právě oni, kdo v této hvězdě rozpoznali znamení příchodu osvícené bytosti na tento svět.

Samotná historie hvězdy sahá až do starozákonních textů Bible, ve kterých Bůh Izraelitů prozrazuje své jméno. Tím je JHVH, což v doslovném překladu znamená: ,,Jsem, který jsem“. Boží jméno tedy sestává ze čtyř písmen. Okultisté v nich vidí narážku na živly, které byly popsány výše.

Zvláštní je, že pokud se jako páté dosadí hebrejské písmeno ,,šín“, vznikne slovo JHŠVH, které lze číst jako Jehošua, tedy zjednodušeně Ježíš. V hebrejské abecedě písmeno „šín“ symbolizuje vnitřní oheň a také slovo kámen. Slovo kámen zde pak poukazuje k základnímu kameni vesmíru.

Tímto písmenem také začíná slovo ,,šalom“, tedy česky pokoj. To je nejposvátnějším slovem všeho stvořeného i nestvořeného. Na tomto příkladu je patrné, jak je dávné mysterium pentagramu, kterému se také říká hvězda filozofů, spojeno s mysteriem adventního věnce. Tak se spojily tradice původně pohanské s tradicemi židů a později křesťanů. Tyto tradice nám ukazují, že všechna náboženství měla a mají stejný cíl. Tím je čekání na příchod Světla, které v našem světě tolik potřebujeme, a je naprosto bezpředmětné, jakého vyznání jsme.

napsal Petr Matura

foto: Wikipedia, mywhitecountryhouse.se