S partnerkou čekáme první miminko. Nyní je v pátém měsíci a celá jen září. Těhotenství probíhalo až do teď bez sebemenších komplikací. Žádné...
Zpět na článekBabinet.cz / Magazín / Čtenářské příběhy / Vladimír (37): Partnerka zatoužila po porodu doma. Doufám,... / Vaše názory
Vladimír (37): Partnerka zatoužila po porodu doma. Doufám, že k tomu opravdu nedojde
Další z magazínu
-
Manželovi rodiče nám poskytli zázemí. Za jejich pomoc však platíme až příliš velkou daň, píše Vendula
Když jsme se s manželem ocitli v tíživé finanční situaci, museli jsme opustit náš pražský byt....
-
Přeju si třetí dítě, ale manžel odmítá. Prý je náš byt pro velkou rodinu příliš malý, píše Dominika
Když jsem se seznámila se svým manželem, měli jsme oba jasnou představu o naší budoucnosti. Chtěli jsme rodinu....
-
Partner neustále tvrdí, jak mě miluje. Nikdy ale přitom nezaplatil ani hotel, ani večeři, píše Ilona
Když jsem se seznámila se svým partnerem, byla jsem ráda, že je někdo na stejné vlně jako já. Oba už...
-
Dcera je anorektička a léčí se. Jídlo si uměla schovat i do podprsenky, píše Iva
Jako matce, která se musela s níže zmíněným problémem potýkat u své jediné dcery,...
Nejčtenější články
- Manželovi rodiče nám poskytli zázemí. Za jejich pomoc však platíme až příliš velkou daň, píše Vendula
- Letní šaty na dovolenou pro plnoštíhlé: Co si nesmíte zapomenout zabalit
- Vídeňský řízek: Tradiční rakouská pochoutka, která vznikla úmyslným podvodem
- Jaké džíny sluší ženám nad 50 let? Sázka na klasiku a pohodlí je správnou volbou
- Stačí horká voda a prázdné kořenky s mlýnkem nemusíte vyhazovat. Ušetříte a ještě si do nich připravíte vlastní směsi koření
- Velké sázení a setí si nechte až po zmrzlých. Kdy mají svátek?
- Co se děje s tělem, které nemá dost vody aneb Proč nepijeme dost
- Exmanžel má novou rodinu a o našeho syna ztratil zájem. Ten to snáší velice těžce, píše Eliška
- Jak želírovat přírodně a bez chemie, radí odbornice na výživu
Náš tip
-
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem
na webu pravopisne.cz
Vaše názory
Ani naprosto bezproblémové těhotenství nemá rovnítko mezi naprosto bezproblémovým porodem. Jsem matka dvou dětí a nikdy bych je neohrozila na životě (a ani sebe). Když už se ´´něco´´ semele, tak jde o sekundy (za ty nedorazí ani záchranka, která nemá vybavení nemocnice, nějakou dobu trvá zásah na místě a nějakou dobu cesta do nemocnice, což může být pěkný prů*er). V nemocnici je už zajištěn veškerý komfort pro rodičky, které jsou náročnější na požadavky. Je jasné, že to nikdy nebude jako doma, ale za ten pocit relativního bezpečí to stojí. Argument jak zachází personál s rodičkami u mě neobstojí. Ano ani u mě nebylo před 15 lety vše ok a naopak u syna před 6 lety ano. Nikdy bych kvůli ´´strachu´´ z toho, jak se mnou bude zacházeno neohrozila děti. Ty si nemůžou vybrat největší bezpečí pro ně. Musí podstoupit to, co jim přichystá matka a bez jejich volby je to může stát život i když by po lékařském zásahu žily nebo dostali šanci přežít. U obou mých porodů musel být přítomný lékař (jeden s antibiotiky, silně zakalenou plodovou vodou a na konci pupeční šňůra do křížku přes záda a ještě kolem krku = těhotenství ok, druhý nakonec císařský řez, = těhotenství bylo problémové, se synem se utrhla placenta a přidusil se, následek DMO, která na něm naštěstí není moc znát, max. spadne, když nezvládne nohy, kdyby se přidusil o pár sekund víc, byl by jako z obrázku s dětmi na vozíčku s dětskou mozkovou obrnou). Takže za mě porod v nemocnici. Matka nemusí se vším souhlasit. Je to o přístupu a komunikaci na obou stranách.
Dobrý den, naprosto Vas chápu. Mám skoro tříletá dvojčátka a ani by mě nenapadlo přemýšlet o porodu doma (ani kdyby tam bylo jen 1 miminko). Pro mě je ta váha domácího pohodlí a téměř jistoty, že vše bude v pořádku a kontrolované jednoznačně na straně porodu v nemocnici. Nemůžu říct, že bych se v porodnici cítila nějak špatně, spíš naopak mi přišlo, že sestry mají opravdu péči a místy i větší, než by musely. A to jsem měla také naprosto bezproblémové těhotenství, ale i tak jsem rodila dříve o 5 týdnu. Člověk nikdy nemůže vědět, co nastane. Já jsem dokonce měla možnost zvolit mezi přirozeným porodem a císařským řezem (na který jsem měla posudek od ocare kvůli operovanym očím), ale v porodnici mě doktor tvrdil, že ten tlak nevadí... Ale po poradě s dalšími lidmi v čele s manželem, rodinou i včetně známého doktora jsem se rozhodla pro císařský řez... Samozřejmě, kdybych věděla, že vše bude v pořádku, zvolila bych přirozený porod. Ale tohle člověk nikdy neví a v tomto případě je absolutně zbytečné riskovat. Riskovat se může na burze cenných papírů, nebo v obchodě, ale ne s lidskými životy. Držím Vám palce, ať se rozhodnete dobře a je vše v pořádku.
Tak stará prvorodička? Nepřichází v úvahu, nenechte si zabít svoje dítě, pane.
To je naprosto v pořádku, přírodní výběr musí běžet. Dřív sežral hloupé lidi medvěd, teď musí být geny hlouposti odstraňovány z populace takto.
Napíšu sem zkušenost své kamarádky, ona sama tento příběh vypráví, kde může, snaží se přimět ženy trochu se zamyslet. Otěhotněla v krásných 28 letech, na první pokus, zcela zdravá žena, těhotenství jako z časopisů pro maminky, prostě vyloženě do reklamy :-). 9 měsíců nádhery, ta potvora neměla ani náznak těhotenské nevolnosti (to já problila 6 měsíců), přibrala 7 kilo, nádherné bříško, pleť jako alabastr, miminko prostě ukázkové, holčička se otočila přesně v době, kdy se otočit měla :-). Mohli ji dávat do lékařských časopisů jako příklad absolutně bezproblémového těhotenství, prostě vše podle plánu, vše zcela ukázkové. Do porodnice dorazila s úsměvem na rtech, s kontrakcemi po šesti minutách, měla i štěstí na porodní pokojík, který si při prohlídce porodnice vyhlédla, službu měla i porodní asistentka, kterou znala z dřívějška, prostě té ženské vše vycházelo!! Ozvy parádní, mimi spolupracovalo, otevírání taky jako podle tabulek. A ve chvíli, jak se malá už napasovala do porodních cest, se to všechno totálně, promiňtě mi ta slova, posralo. Během dvou minut se počet lidí u rodičky změnil z poměru porodní asistentka / budoucí tatínek, na tři lékaři, primář, anesteziolog a další dva lidé, jejichž profesní tituly jí nebyly znamé a nejsou ani mě. X lidí, vyděšený otec vypakovaný na chodbu, a šrumer jako prase. Holčičku tahali ven vším možným, došlo i na kleště, což je v současné době spíše rarita a porodníci se k tomuto uchylují snad jen v tom největším zoufalství. Miminko oživovali a naštěstí zachránili. Druhá část doktorů se starala o rodičku, která krvácela stejným tempem, jako jí lila krev do žil transfuze. Přežily obě dvě a moje kamarádka si od té doby dává tu práci, aby všem, co jsou ochotni naslouchat, přiblížila, jak sakramentsky důležité je mít v tak krásné, ženské a oduševnělé chvíli, jako je porod, ty správné lidi kolem sebe. Ani ona, ani já nebojuje proti domácím porodům. Jen se snaží, ona aktivně po vlastním zážitku a já aspoň zprostředkovaně, nabídnout jiný pohled na nebezpečí té přirozené chvíle, jakou porod je. Zemřít s dítětem v porodních cestách je v 21. století opravdu zbytečné. Prosím, přesvědčte svoji paní, aby tohle zvážila. Ano, nikde není napsáno, že bude mít takovou smůlu, jako moje kamarádka, která zažila dost nepravděpodobnou kombinaci akutního ohrožení dítěte při porodu a extrémního zranění matky. Ale taky nikde není psáno, doma při svíčkách porodí v pořádku. A těch 10 minut, co to bude záchrance v případě nouze trvat, může být cesta k tragédii. Já sama osobně jsem dost konzervativní, rodila jsem velice plánovaně v nemocnici, dokonce jsem sama žádala o klystýr, aby mi to ulevilo a k mému překvapení mi ho odmítli, že to není třeba a ať si nedělám starosti :D. Druhé dítě přijde na svět za 4 měsíce :-) a o domácím porodu ani neuvažuji :D.
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.