Anna: Anna: Manžel mi počítá každou korunu

Uvažovala bych o rozvodu,bude se to zhoršovat.Je to nemoc,a moc dobře vím o čem píšu.Poznamená to děti,budou si to pamatovat celý život.

No a jak to bylo když jste byla doma? To jste měli ještě méně peněz a to vás nekontroloval a nepočítal vám kolik a za co jste utrácela?

Je Vám 42 let. Vyměňte manžela. Ano, lehce se to řekne, ale věřte mi, docela lehce se to i udělá :-). Opakuji, je Vám 42 let, proboha, půlku života máte před sebou, tak se zeptejte sama sebe upřímně, jestli ho chcete strávit s lakomým a sebestředným člověkem. Ano, taky se s partnerem hádám, tak se mi plno věcí nelíbí a jemu taky ne. Ale opravdu se neponižujeme. A kupodivu mu nevadí, že vydělávám víc. Je to totiž zdravě sebevědomý chlap, který zná svoji cenu i bez toho, abychom museli srovnávat výplatní pásky. Uživit se budete umět, svoje děti taky. A pro ty, co si myslí, že to manžela přejde nebo se změní nebo bude chovat jinak: Nepřejde, nezmění (leda zhorší) a nebude se chovat jinak, leda ještě hůř. Bič a pryč, zvlášť v tomhle nádherném věku, Bože, čtyřicetiletá baba má všechno před sebou! :-))) Držím pěsti:-)

Můžete mi vysvětlit, proč už jste od něj dávno neodešla? To jako nemáte ani špetku hrdosti a vzdoru v sobě? Nebo za největší vzdor považujete pořízení druhé peněženky a stížností na internetu? Proboha...mně chlap hlídat finance a vztekat se proto, že nesedím doma na pr*eli, sbalím mu kufry, nebo si je sbalím sama a končím s ním! Rovnoprávnost zatím existuje a mužů je na světě spousta!

Vážně si s mužem promluvte, že už Vás takový život nebaví, možná se poleká a změní se. Já prožila něco podobného v mém prvním manželství, schovával přede mnou peníze, abych nemohla nakupovat. Ponižovalo mě to. Proto jsem od něj odešla. Přišla jsem tím tahem o družstevní byt, ale než žít takový život, raděj nic. Vůbec mi to nebylo líto.

A proč to dělá teď, když má rodina dvojí příjem? Nějak to nechápu. Peněz přibylo.

Vím, že se teď na mé konto sesype plno kritiky, ale je to normální reakce. Dokud jste nevydělávala, platilo se vše z jeho vydělaných peněz a spovídal se Vám s toho, co si koupil on pro sebe? Pokud to fungovalo tak, že když si chtěl něco koupit pro sebe, tak se ptal, je celkem logické, že když teď vyděláváte oba očekává, aby to fungovalo stejně, prostě peníze na hromadu a dělení. Pokud to ale před Vaším vydělkem fungovalo jinak, tedy že se nesvěřoval, co si chce koupit, tak jedinný rozumný krok je pořâdně mu na toto téma zkusit pořádně vypucovat žaludek na toto téma, rozvod by měla bÿt, až ta poslední věc, přece jenom jsou u Vâs děti, a ty jak je známo rozvody poznamenají nejvíc.

Jednou jsem v nějakém časopise četla článek na téma hospodaření s penězi v manželství. Psala tam paní jak jednou se s kolegyněmi v práci bavily o tom kam která jede na dovolenou.Jedna z nich povídá o moři,jak se už těší a tak vyšlo najevo že nejede s manželem,ale s dcerou.Na udivené dotazy ostatních odvětila že manžel na to nemá,tudíž zůstane doma.Tak jim i objasnila jak to doma mají zařízeno s hospodaření s financemi.Měli neustálé dohady a vzájemné osočování co si kdo koupil za co utrácí zbytečně,až nastavili tento řád:každý z manželů dá na společný účet stejnou částku z které se platí veškeré náklady na byt,provoz domácnosti,jídlo,úklidové prostředky,pojištění ,atd.Zbytek své výplaty si každý ponechá a dělá si s ní co uzná za vhodné.Paní si našetřila na dovolenou u moře,pán ne,zůstane tedy doma. Je to model který nemůže vyhovovat každému,ale dle mého názoru je spravedlivý.

Proč jsem po několik desetiletí nedokázala manželovi říct, jak bylo pro mne těžké, ponižující a stresující, když mi ani jednou jedinkrát v životě nejen že nedal výplatu, ale ani žádnou jinou částku? Byl např. muzikant /při zaměstnání, jak to bývá na vesnici/, leštila jsem boty, prala košile od několika obleků, od kroje, pěstovali jsme na zahradě rajčata ve velkém. Stále jsem jen čekala až pochopí, že to tak není dobře a v pořádku.