Česká republika bude mít dostatek pěstounů, okamžitý zájem může mít až 350 000 čechů

Tisková zpráva

Vážný zájem ujmout se role pěstouna vyjádřilo podle aktuálního celostátního průzkumu veřejného mínění celých 5 % respondentů. V praxi po přepočtu na celou dospělou populaci může toto číslo znamenat až 350 000 zájemců, kteří se chtějí bezprostředně stát náhradními rodiči. 

Téměř pětina z respondentů uvažujících o pěstounství by se navíc mohla stát náhradními rodiči už do jednoho roku. 

Podle svého úsudku zná ve svém okolí ideálního kandidáta na pěstouna dokonce celá jedna třetina Čechů. 

Pro mnohé potenciální pěstouny není překážkou ani mentální či fyzický handicap dítěte. Celkem 5 % dotázaných uvažujících o pěstounství by nevadilo starat se o dítě s mentálním handicapem, 6 % respondentů je ochotno přijmout dítě s fyzickým handicapem. Přijetí dítěte z národnostní menšiny si dovede představit až 10 % dotázaných.

Výrazná shoda panuje i v otázce poskytování příspěvků na pěstounskou péči příbuzným dítěte, pro zachování příspěvku je celých 67 % Čechů. Zjištění vyplynula z výsledků celostátního výzkumu veřejného mínění ČEŠI A PĚSTOUNSKÁ PÉČE 2012, který pro Nadační fond J&T zpracovala agentura PerfectCrowd.

„Těší nás zájem lidí v Česku o pěstounství. Věřím a doufám, že se v budoucnu podaří najít dostatek lidí, kteří budou ochotni nabídnout lásku a domov dětem, které ze závažných důvodů nemohou vyrůstat ve své původní rodině,“ okomentovala výsledky průzkumu ředitelka Nadačního fondu J&T Marie Oktábcová.

 Zpráva o tom, že Česká republika disponuje dostatečným množstvím zájemců o pěstounství, přichází v době klíčových vládních kroků v oblasti transformace systému péče o ohrožené děti. Součástí širšího plánu změn je mimo jiné schválení novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí a novely zákona o ústavní výchově. Oba návrhy, jejichž hlavním cílem je snížení počtu dětí v ústavní péči, leží v současné době na půdě Poslanecké sněmovny.

Vím, že celková změna systému je dlouhodobý proces. Je velmi nutné začít spolupracovat na všech úrovních veřejné sféry, na osvětových kampaních a na zvýšení statusu pěstounů ve společnosti. Zájemcům o pěstounství je třeba poskytnout nejen dostatek informací, ale i síť kvalitních podpůrných služeb. Pěstounství si zaslouží nejen úctu nás všech, ale zejména pozornost široké veřejnosti,“ dodává Marie Oktábcová.

„Pěstounství jako forma náhradního rodičovství je samo o sobě velmi náročné. Vyžaduje značnou trpělivost i obrovskou míru porozumění, nicméně poskytuje dítěti nenahraditelné prostředí, v němž může navazovat důvěrné citové vztahy, čehož v rámci ústavní výchovy jednoduše nelze dosáhnout,“ říká psycholog Radek Ptáček z 1. LF Univerzity Karlovy.

Nesnadnou roli pěstounů, vyžadující plné odhodlání a nasazení, potvrzuje i ředitelka občanského sdružení Rozum a Cit Jaroslava Máliková. „Lidé, kteří se rozhodnou vzít si dítě do pěstounské péče, si zaslouží náš obdiv. Jakkoliv jsou ekonomické zájmy pro tyto lidi na jednom z posledních míst, nelze jejich finanční podporu opomíjet. Plně tak chápu široký souhlas veřejnosti s poskytováním příspěvků na pěstounskou péči příbuzným, mezi které patří nejčastěji prarodiče dítěte,“ doplňuje Jaroslava Máliková.

Pro mnohé potenciální pěstouny není překážkou ani mentální či fyzický handicap dítěte. Celkem 5 % dotázaných uvažujících o pěstounství by nevadilo starat se o dítě s mentálním handicapem, 6 % respondentů je ochotno přijmout dítě s fyzickým handicapem.

„Výstupy výzkumu dávají šanci 9000 dětem, které vyrůstají v ústavech. Věřím, že se ze zájemců podaří vybrat a dobře připravit dostatek dobrých pěstounů a tyto děti dostanou šanci vyrůstat v rodinném prostředí," komentuje výsledky průzkumu poslankyně Parlamentu ČR Helena Langšádlová (TOP 09).

O tématu diskutujeme zde