Výživa předškolních dětí: Až 80% stravovacích návyků z dětství si dítě odnáší do dospělosti

Výživa patří mezi klíčové faktory, kterými lze ovlivnit:

1. zdraví a vývoj dětí
2. výživové návyky v dětství i v dospělosti
3. zdraví a kondici v dospělosti

Výživa formuje zdravý vývoj dítěte, zejména v období rychlého vývoje fyzického i duševního u dětí do 6 let. Příjem energie obvykle není problémem a přijímáme jí více než je potřeba.  Důležité jsou živiny, pokud jich dítě nedostává v jídle dostatek, opožďuje se jeho vývoj jak fyzický, tak duševní.  Týká se to hlavně esenciálních aminokyselin (kvalitní maso a sýry), esenciálních mastných kyselin (ryby, panenský olivový olej, řepkový a slunečnicový olej) a nukleotidů (vejce, ovesné vločky nebo výrobky z nich), bez těchto látek se nevyvíjí uspokojivě mozek. Dostatek  vlákniny (celozrnné cereálie) a antioxidantů, např. vitamínů C a E, karotenů a flavonidů (ovoce a zelenina),  podporuje zrání imunitního systému a chrání dítě před infekcemi.  Z minerálních látek  je nezbytný dostatek vápníku (mléčné výrobky) pro utváření zdravé kostry, železo pro krvetvorbu (červené maso, vnitřnosti), jód (mořské ryby) pro duševní činnost. Dostatek nezbytných (esenciálních) živin zajistí pestrý výběr potravin a jejich šetrná úprava. I kvalitní zdravé potraviny můžeme „zkazit“ nešetrnou nebo nezdravou přípravou. Využíváme moderní technologie, např. vaření v páře, tlakové dušení. Pro zdravý vývoj dítěte je důležitý pestrý výběr kvalitních potravin a  šetrná příprava čerstvých pokrmů,  pokud možno bez aditiv.

Mnohdy si ani neuvědomíme, že výživa v dětství má velký vliv i na zdravotní stav v dospělosti, již nyní vytváříme prevenci nebo rizika budoucích civilizačních nemocí.  Týká se to jak vlastního příjmu potravy, tak stravovacích návyků. Pokud se v dětství nedostatečnou, jednostrannou stravou dobře nevyvinou jednotlivé orgány a jejich funkce, doplatíme na to v dospělosti. Klasickým příkladem je osteoporóza. Kostra se nasycuje vápníkem postupně od narození zhruba do 25 let. Že nejsou kosti dostatečně osifikovány v tomto období nepoznáme, ale doplatíme na to u žen po přechodu a u mužů po 70 roce věku osteoporózou. Dalším rizikem je nadměrný příjem tuků a nekvalitních bílkovin a nízký příjem antioxidantů a vlákniny, což v dospělosti znamená vysoké riziko srdečně-cévních nemocí. Je důležité naučit dítě jíst čerstvé ovoce a zeleninu, celozrnné, zejména ovesné, cereálie. Omezit v jídelníčku sladkosti. Omezit příjem nasycených mastných kyselin, proto nezvykat dítě jíst tučné smažené pokrmy a uzeniny. Dítě nezvykejte na rychlé občerstvení!

V dětství se také vytvářejí stravovací návyky a tak výživa není jen o dostatečném příjmu energie a živin, ale i o rozložení jídla v průběhu dne a preferenci určitých potravin. Pokud se dítě nenaučí v dětství jíst  tzv. všechno a vybírá si jen některá jídla, dříve či později se projeví nedostatek některých nezbytných živin. Jen pestrý jídelníček zajišťuje jejich dostatek.

Velmi důležitý je návyk na časové rozložení jídla a na velikost porcí u jednotlivých jídel. Ideální je 5-6 jídel denně,  to znamená, kromě tří hlavních jídel, dvě svačiny a případně druhá večeře, snídaně by měla být silnější než večeře.  Bohužel opak je zvykem. Podle epidemiologických průzkumů nesnídá až 30% dětí. Pokud dítě nesnídá (mnohdy nemá ani svačinu) nemá dopoledne dostatek energie, nesoustředí se, zhoršuje se krátkodobá paměť, některé děti jsou unavené, jiné neklidné. Ve škole pak tento stav vede k horším studijním výsledkům, dokonce až o jeden klasifikační stupeň. V dospělosti hladovění přes den a bohatá večeře vede k riziku obezity a  cukrovky. Mělo by platit staré přísloví, že snídám sám, obědvám s přítelem a večeři dám nepříteli.

V neposlední řadě jde o návyky dítěte na estetické faktory stravování. Již při pohledu na prostřený stůl, hezky upravené a vonící jídlo se v našem mozku spouštějí reakce vedoucí k nastartování celé trávicí soustavy k příjmu jídla.  Již nyní se vylučují trávicí šťávy. Pokud naučíme dítě jíst pomalu a v klidu u stolu, předcházíme poruchám trávení, žaludečním vředům a obezitě v dospělosti. Pokud dítě nejí spolu s námi u stolu a pobíháme s jídlem za ním, vytváříme riziko poruch příjmu potravy - mentální anorexie a bulimie. Návyk na pomalé klidné jídlo u stolu umožňuje organizmu přirozeně regulovat velikost porcí a pocit sytosti a hladu. Jídlo je  společenská událost,  rodina by měla stolovat alespoň o víkendu společně a v klidu.

Zúčastněte se naší soutěže a hrajte o balíčky od Emco