Pozor na jarní alergie

Časté kýchání, slzení očí, opuchlá kukadla, nepříjemná rýma, sípavé dýchání či zhoršený atopický ekzém. To všechno jsou projevy příchodu jara. Stromy a rostliny kvetou, ptáci zpívají, v přírodě vše svěže voní. Zdálo by se, že lépe být na světě nelze. Na druhou stranu pro alergiky, kteří se denně potkávají s dráždícími alergeny, je jaro asi nejhorším obdobím v roce.

Kdy se hlídat před pylem
Mnoho lidí si říká, že před pylovými alergiemi alespoň na čas chrání silný mráz i množství sněhu. V zásadě je to pravda. Na druhou stranu se ale musí brát v úvahu několik důležitých faktorů. Někdy však musíme počítat s tím, že některým květinám velká chladna vůbec nevadí. Nespoléhejte se a ani na to, že letos byla zima obzvláště dlouhá. Pyl si s tím bohužel dovede poradit. Střední Evropa má pylovou sezónu rozdělenou do třech období a to do jarního (od března), letního (od května) a podzimního (od srpna). V Čechách se první alergické reakce objevují už během února. Kdy se alergeny roznesou do ovzduší, výhradně záleží na délce zimy, sluníčku, větru a samozřejmě na teplotách.

Co člověka trápí nejčastěji
Když se řekne jarní alergen, „postiženým“ se ihned vybaví druhy jako bříza nebo líska. Kromě těchto dřevin by si lidé dále měli dát pozor také na alergeny olše, habru, buku, dubu nebo kaštanovníku. K méně rozšířeným reakcím patří alergie na jasan či na olivovník. Právě poslední jmenovaný může být zrádný například u moře. Nepříjemnou reakci může vyvolat i u lidí, kteří normálně žádnou alergií netrpí.

Pokud máte jako koníčka pěstování stromečků a kytiček na vlastní zahrádce, pak vás možná překvapí, že na zdraví vás mohou omezit i další kvetoucí jehličnany. Známé tím jsou především cypřiše, túje či jalovce. Alergii na smrky můžete často pocítit v dubnu a v květnu, borovice pak člověka může potrápit během května a června. To, že se jejich malé částečky dostaly do ovzduší a následně do vašeho dýchacího ústrojí, můžete při pozorování okolí jednoduše odhadnout. Vše kolem bude zdobit žlutý poprašek. Pylová zrna mohou doslova „pocukrovat“ parapety, auta, chodníky, ploty, antény, plody ovoce a zeleniny a další předměty.

Kde se pyl schovává
Laicky řečeno – jejich domovem jsou samčí orgány květů. Pyl následně k samičím orgánům „dopraví“ vzduch a hmyz. Když uvidíte včelu nebo čmeláka, jak sedí na nějaké rostlině, znamená to, že květina je nalákala silnou vůní. Aromatické květiny se mohou pyšnit i většími objemnějšími zrny. Z toho pak vyplývá, že právě tento pyl u mnoha lidí vyvolává nepříjemné alergické reakce. Hmyz je schopný odnést zrna od původního místa od stovek metrů až po kilometr. Proto někteří lidé mohou reagovat na alergeny rostlin, které se v jejich blízkosti prakticky vůbec nevyskytují.

Pylová zrna mohou ovlivnit trávení potravin
Tato nepříjemnost se týká hlavně ovoce a zeleniny, které se vyskytují ve volném prostoru, a proto je nelze ochránit. U citlivých lidí mohou po snědení neuvařeného jídla nastat nejen trávicí problémy, ale také například svědění horního patra, náhlé otečení rtů či jazyka. Při tepelném zpracování se všechny nežádoucí látky zlikvidují, a proto k žádným komplikacím nedochází.

Alergik je jako v tunelu
Člověk, který trpí alergiemi, by se před nimi občas také rád schoval. Jenže to není tak jednoduché a otázkou je, zda-li to vůbec lze. Útoky alergenů zmírňují deště, které ale musí trvat několik hodin. Pokud chcete do svého domu „pustit“ čerstvý vzduch, pak to udělejte hned ráno, kdy je vzduch zvlhčen od rosy. Odborníci navíc radí, abyste v případě suchého vzduchu a za větrného počasí omezili pobyt v přírodě. Pylová zrnka jsou mršky. Přilepí se na vaši pokožku pokaždé, když jim dáte jakoukoliv příležitost. Vyplatí se proto dodržovat hygienu. Občas totiž pomůže zmírnit trápení.

Foto: pol1kv a Fibster