Poslední sonet rozervaného básníka
Co dělám každý večer, než jdu spát?
Pokud mě netrápí žízeň ani hlad?
Skládám své básně, zrovna tyhlety,
ráno z nich pracně lepím sonety.
V poledne si je s hrůzou přečtu znova.
Zděsí mě jejich myšlenková hyperbola.
Ten výtvor nesmí spatřit světlo světa,
po dobrém jménu by bylo jistě veta.
Je tu večer, rychle přišel zas,
a v hlavě veršů pěna, kvas.
Na papíře opět prázdno. Zas.
Snažím se, píšu, rvu si vlas,
rým k rýmu dávám zas a zas.
Proklatě. K čertu. Vem to ďas.
Dodatek: Konečně! Smích šaška na chvíli zhas
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem
Vaše názory
Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)