Filmová recenze: Max Payne

Jméno Max Payne se až doposud spojovalo hlavně se stejnojmennou akční hrou z roku 2001 a s jejím dalším pokračováním, které přišlo o dva roky později. Látka byla již od samotného počátku považována za potencionální filmovou předlohou. Netrvalo tedy dlouho námětu se ujal režisér John Moore a začínající scenárista Beau Thorne. Do hlavní role obsadili známého akčního hrdinu Marka Wahlberga. Od snímku se očekávalo, že konečně smaže špatnou pověst filmů podle herní předlohy, jenž jsou vesměs nevalné až průměrné kvality. Na takové kouzlo si však filmový průmysl musí ještě počkat, protože s Maxem Paynem zázrak nepřišel, spíše naopak.

Příběh o tom, jak policista Max, zlomený tragickou vraždou manželky a syna, hledá odpovědné zločince a na své pomstychtivé jízdě temným New Yorkem mu stejným dílem pomáhají, jako i naopak překážejí jeho bývali kolegové, není nijak originální. Hra by si s takovýmto klišé poradila, protože během mnoha hodinového úsilí se celý příběh rozprostře, a tak není jeho plytkost příliš na závadu, hráče zajímá hlavně hraní. Oproti tomu od filmu divák očekává hlavně audiovizuální pobavení. Film na získání fanoušků disponuje pouze dvěma hodinami. A pokud je slabý příběh, měl by se o to pokusit jinak. Přívěsky příběhu v podobě dvou ruských krasavic, svalnatého do půli těla svlečeného padoucha a zpomalených kulek jsou v dnešních časech základní výbavou téměř každého akčního filmu. Nikoho tím nepřekvapí, spíš naopak, lidé je čekají. A tak se místo na příběh zaměříme na jiné stránky snímku.

Film jako celek je nejsilnější ve své vizuálnosti. New York je zde ztvárněn temně a chladně, ponuré uličky a zimní počasí jsou pro pomstu jako stvořené. Použití hlavně tmavých odstínu šedé a modré jakoby naznačuje, že by film chtěl být „sincitovsky“ černobílí. Akčních scén je zde dost, ale pouze jedna stojí opravdu za zmínku. A tou je přestřelka v kancelářích, spousta kulek, rozstřílených počítačů a zpomalených záběrů, u té se pobaví snad každý akční fanda. Opačně je to však s vrcholnou scénou v závěru, kdy se hrdina snaží dokončit svou mstivou misi. Nejenže je značně nelogická, ale je také v podstatě nudná, což v divákovi žádné kladné emoce, se kterými by vycházel ze sálu, nezanechá.

Snímek začne upadat do tragických nížin ve chvíli, kdy začne skrze své postavy mluvit. Spolu s hereckými výkony je scénář nejslabší a bohužel fatální stránkou filmu. Většina dialogů je patetickou snůškou klišé, často se odehrávajících mimo rámec logiky. Je nutné, aby si scenárista pomáhal takovými monology, ve kterých se dozvídáme, že z policejního hlášení o Maxově rodině není poznat, jak moc ji miloval, jak moc mu byl jeho syn podobný a jak moc spolu byli šťastni? Jsou přeci i schůdnější cesty, jak ospravedlnit Maxovu zapálenost a odhodlání se pomstít za každou cenu.

Zde však možná narážíme na druhý kámen úrazu celého snímku. A tím je herecké obsazení. Mark Wahlberg totiž zřejmě zapomněl hrát. Po slabém výkonu v jeho předcházejícím Stalo se totiž přichází s ještě horším výrazem. Svou roli dokonale přehrává. Ve vypjatých momentech svůj obličej kroutí do srdceryvných grimas. Scéna vzpomínky na rodinu jakoby vypadla z reklamy na štěstí. Úsměv od ucha k uchu by mohla závidět lecjaká hospodyňka propagující prací prášek. Šťastnou atmosféru nenaladíte tím, že se nepřirozeně smějete na vše kolem, včetně vnitřku lednice a lahve od pití. Wahlberg je uvěřitelný pouze v akčních momentech, protože ty jsou buď bez emocí, anebo se Wahlbergova tvář ztrácí v záři kulek. Další obsazení, snad kromě Beaua Bridgese v úloze Maxova bývalého kolegy, zcela odpovídá charakteru svých postav. Obě Rusky jsou hlavně krásné, svalnatý padouch je hlavně svalnatý. Žádný psychologický vývoj se zde nečeká.

Nezáleží na tom, zda původní hru znáte či ne, protože Max Payne by měl být hlavně akčním filmem. Do cesty mu však přišel režisér, scenárista a Mark Wahlberg, kteří ne zcela zvládli svou práci na výbornou. Max Payne bohužel nenabízí žádný pravý únik, kde by se před svými slabinami schoval. Na to se bere až příliš vážně, žádná vtipná hláška, žádný lehký tón, který akčním filmům tolik sluší. Z předzvěsti po závěrečných titulcích jen mrazí v zádech.

Česká premiéra: 30.10.2008

Žánr: akční thriller

Délka: 100 minut

Rok výroby: 2008

Země původu: USA

Hrají: Mark Wahlberg, Mila Kunis, Beau Bridges, Chris "Ludacris" Bridges,

Chris O´Donnell, Donal Logue, Amaury Nolasco, Kate Burton,

Olga Kurylenko

Režie: John Moore

Scénář: Beau Thorne

Zdroj foto: www.bontonfilm.cz