Proč je stárnutí tabu?

Proč je stárnutí tabu?

Žijeme déle - žijeme lépe?

Je potěšitelné, že se lidský věk prodlužuje. Podle údajů českého statistického úřadu se tak děje v České republice rychleji, než kdekoli v Evropě. V současnosti se české ženy dožívají průměrného věku 78 let, muži 72 let. Nežijeme pouze déle, populace stárne.

Průměrný věk žijícího obyvatelstva ČR byl v roce 1993 - 36,8 roku, v roce 2000 - již 38,8 roku, tzn. že za 7 let se průměrný věk zvýšil o 2 roky. Při dodržení stejného tempa stárnutí populace by v roce 2015 byl "průměrný" žijící Čech stár 54 roky. Podle demografického odhadu je však reálné, že v roce 2030 bude průměrný věk "pouze" 46 let a více než polovina obyvatel bude starší než 48 let.

Dalším zajímavým ukazatelem je podíl osob nad 60 (resp. nad 65) let. Jsou to většinou již lidé ekonomicky neaktivní (důchodci). V roce 2000 jich bylo 11,5 procent z celkové populace, v roce 2030 se předpokládá, že jich bude 24,8 procenta.

Žijeme a budeme žít stále déle a déle. Je to zřejmě v důsledku lepších životních podmínek, změněných stravovacích návyků a především v důsledku dobré zdravotní péče, zavedením nových léků a léčebných postupů do široké praxe.

Otázkou však je, zda budeme umět své stáří náležitě vychutnat.

* Neznepříjemní nám poslední třetinu života špatný zdravotní stav a nemohoucnost?

* Jak s námi budou zacházet mladí?

* Budeme mít dostatek prostředků k normálnímu životu?

* Budeme si moci zvolit, zda chceme užívat zaslouženého odpočinku nebo se věnovat práci, kterou máme rádi?

To jsou otázky, které je dobré řešit v předstihu. Kdo jiný než tisk a media by měly tuto otázku otevřít k diskuzi? Budou se totiž týkat každého z nás!

Stárnutí je nejen český, ale celosvětový problém (jako oteplování Země či globalizace)

(viz článek MF Dnes)

V roce 1945 mohl průměrný pozemšťan očekávat, že se dožije 45 let, nyní je průměrný věk na Zemi už 65 let a odborníci odhadují, že v roce 2045 to bude kolem 76 let.

"Stárnutí světové populace znamená hlubokou demografickou revoluci, jejíž důsledky jsou srovnávány s globalizací," zdůraznil Nitin Désáí, náměstek generálního tajemníka OSN pro hospodářské a sociální záležitosti.

"Ve 20. století jsme získali třicet let života navíc. To je víc, než bylo dosaženo za předcházejících 5000 let historie lidstva," prohlásil šéf americké pobočky Mezinárodního střediska pro dlouhověkost Robert Butler. To je přece skvělé! Tak proč se bát? chtělo by se říci.

Mnozí oslavují "revoluci v dlouhověkosti" jako výsledek mohutného pokroku v lékařství, vědě a výživě. To je samozřejmě pravda. Na druhé straně ovšem tak přelomová změna staví před lidstvo nové bezprecedentní požadavky.

Především potřebu zajistit, aby senioři byli plnoprávnými a aktivními členy společnosti, umožnit jim dostatečné penze, bydlení, zdravotní péči, přístup k sociálním službám, stejně jako je ochránit před diskriminací, ignorancí a špatným zacházením.

Takové strategie v celosvětovém měřítku zatím chybějí. A podle odborníků je nejvyšší čas začít s tím něco dělat, jinak může být ohrožena světová prosperita.

Studie OSN odhadují, že za půlstoletí budou Zemi obývat dvě miliardy lidí starších 60 let, tedy celá pětina populace. Nyní představují desetinu všech obyvatel planety.(MF Dnes,