Filmová recenze: Probuzení tmy

USA 2007

Fantasy pro mládež

Režie: David L. Cunningham

Hrají: Alexander Ludwig, Christopher Eccleston, Ian McShane, Gregory Smith, Jonathan Jackson, Amelia Warner

V kinech od 25. října 2007

Od Pána prstenů uplynulo už dost času, nový Harry Potter se ještě natáčí a do premiéry dalších Letopisů Narnie nebo Eldesta uteče taky ještě mnoho vody. A aby vyznavači žánru fantasy do té doby nedostali abstinenční příznaky, přichází díru na trhu zaplnit Probuzení tmy.

Hlavním hrdinou je, téměř klasicky žánru, obyčejný třináctiletý chlapec Will Stanton. Will má problémy se šesti staršími bratry, se školou i s něžným pohlavím a pubertou, ovšem jen do svých narozenin. Možná jste to právě vy, kdo by ho na škole šikanoval, ale špatně by jste dělali. Will Stanton je totiž předurčen zachránit svět.

Právě se blíží Vánoce, schyluje se k velkolepé bouři a právě tehdy Will zjistí, že se kolem něj dějí divné věci. Zanedlouho mu jeho ochránci „Dávní“ odhalí, že je jedním z rytířů světla a má zachránit svět před vládou Tmy, která se chystá převzít moc právě na štědrý den. Je totiž takzvaným Hledačem, který má za úkol nalézt šest starobylých znamení, které dokáže vycítit jedině Hledač. Znamení musí najít dřív než Tma, jinak ta získá neomezenou moc a také dříve než za pět dní, které zbývají do konce Vánoc. Tehdy totiž Tma definitivně vyhraje nad světlem.

Tmu ve filmu představuje temný jezdec (asi analogie na Pána Prstenů) a hlavní hrozbou je, že jestli Tma vyhraje, bude po celém světě tma. A tomu se musí zabránit. Sice moc nevím proč, ale tma je zkrátka fuj a hlavní hrdina nepokrytě kope za světlo. Film je vůbec hříčkou všeho, co jsme dosud ve fantasy viděli. Pokud jsou sepsané nějaké předpisy, které musí v tomto žánru být, spí s nimi režisér Cunningham každou noc pod polštářem. Klasické schéma hrdiny, který musí zachránit svět doplňuje jeho prvotní vzpouzení se, nakonec se ale podvolí a se spřízněnými dušemi se vydá na svojí misi. Willovi v tom pomáhají jeho nadpřirozené schopnosti, umí třeba využívat své energie (stejně jako Eragon), zvládá i cestování v čase (jako Harry od Potterů) a je zkrátka tím jediným vyvoleným (asi jako Frodo).

I přes výše popsanou schematičnost má snímek zajímavý rozjezd. Ve Willově pokojeném životě sice tušíme nějakou budoucí zradu, ale necháme se dějem vést. Jak se začínají dít ty „divné věci“, film začíná být tajemný. A podaří se mu dokonce vybudovat mrazivou atmosféru ve scéně, kdy Willa odchytnou pracovníci ochranky. Většina akčních scén se navíc natáčela v reálném prostředí, bez použití speciálních efektů. To například znamená, že všichni havrani, kteří létají na plátně byli skuteční a důkladně cvičení.

Jenže od chvíle, kdy na scénu nakráčí Marriman (charismatický Ian McShane známý ze seriálu Deadwood) a ostatní Dávní a v pár větách dogmaticky vysvětlí pravidla hry, začíná děj váznout. Následuje série hledání Znamení, což Willovi jde velice úspěšně. Asi opravdu bude Vyvolený, protože hned jak někam přijde Znamení „ucítí“ , vrátí se v čase (neptejte se mě proč) a po menších či větších peripetiích ho získá. Ovšem šesté poslední Znamení je větší oříšek. Neexistuje totiž jako ty ostatní ve fyzické podobě, je pouze něčeho součástí, ale protože nebylo nikomu odebráno, musí být dáno dobrovolně. Ne, radši nehádejte, co jím je. Ve filmu trvá přibližně deset vteřin, než přijdete na správnou odpověď.

Možná, že čtenářům knižní předlohy The Seeker bude děj bližší a film tak atraktivnější. Stejně tak Probuzení tmy ocení více spíše Willovi vrstevníci. Ale pokud měl být hlavní záporák Jezdec zobrazen jako ztělesnění veškerého zla, pak evidentně soudruzi z USA někde udělali chybu.

Zdroj fotografie: www.bontonfilm.cz