Vždy jsem se ze všech sil snažila, aby mé rodině vůbec nic nechybělo. S mým mužem máme tři syny, přičemž nejmladšímu jsou dva, prostřednímu osm a nejstaršímu bude zanedlouho patnáct. Od narození prvního syna je to u nás ale pořád stejné, ne-li horší. Jsem na všechno sama.
ilustrační foto / Freepik
Každý den je stejný. Postarat se o malého, letím s ním ven, běžím domů, vyperu, uvařím, uklidím, nachystám všem svačiny, večeře. Třikrát týdně pak vozím prostředního syna na trénink, pak udělat úkoly, patnáctiletého ohlídat, aby byl doma včas a tak stále dokola. Chápu, že můj manžel je v práci od rána do večera, ale vždy přijde do hotového. Nemusí hnout prstem a vůbec ho nenapadne, že by mi večer třeba s něčím mohl pomoct. To stejné je s klukama. Ani jednoho z nich nenapadne, že by mámě mohli trochu ulehčit. Všechno dělám za ně a připadám si jako služka. Jenže bohužel co sama neudělám, to prostě není. Kdybych po nich neuklidila, žili bychom jako na skládce. Už mockrát jsem zkoušela nechat vše tak, jak pohodili. Ale ani jeden z nich si hromadícího se nepořádku, nevšimnul. Nakonec jsem ještě dostala kapky od manžela, protože mu nepořádek vadil. Připadám si tady jako otrok. Vždycky jsem se snažila, aby nám doma všechno fungovalo, ale už jsem hodně unavená. Všichni jsou líní a bezohlední. Můžu se pro ně rozkrájet, ale pořád je jim to málo.
Když po muži chci, aby s něčím pomohl, začne se vztekat, že se v práci hodně nadře, a co bych po něm prý ještě všechno nechtěla. Podle něj, když jsem na rodičovské dovolené, celý den nemám co dělat. Chápu, že opravdu hodně pracuje a finančně nás zajišťuje dostatečně, ale někdy je toho na mě moc. Nemám na sebe vůbec žádný volný čas a pořád se musím věnovat dětem nebo domácnosti. Nepamatuju si, že by například můj manžel vůbec kdy alespoň k jednomu ze synů v noci vstával. Nebo že by snad věděl, co potřebují připravit do školy. Hlavně že si třetí dítě tak vehementně obhajoval a ujišťoval mě, že to zvládneme. Skončilo to ale tak, jako vždy. Všechno zůstalo jen na mě a manžel se veze.
Pak mi navíc začne vyčítat, že jsem protivná a že se málo usmívám. Tím mu jdu na nervy a jsme tím pádem neustále v sobě. Můj manžel je člověk, který absolutně neumí uznat jakoukoliv svoji chybu. Kdyby měl uznat, že přece jen je toho na mě moc a že jeden člověk není schopen všechno zvládat sám, asi by ho ubylo. Pořád mi tvrdí, jak ženy dřív musely také zvládat vše a šlo to. Že prý mám myčku, moderní vysavač, pračku, sušičku a stále si stěžuju, že toho mám moc. Se všemi těmi vymoženostmi by to prý můj manžel zvládal levou zadní. Jelikož má ale náročnou práci, nebude se o to pro jistotu ani pokoušet. Starost o domácnost a o děti je podle něj výhradně ženská práce. Proč by ale muž neměl doma dělat vůbec nic, to jsem však tak úplně nepochopila.
Vlaďka, 39 let
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Jména osob byla na její žádost pozměněna. korektura textu Bára Klímová. Pokud se chcete i Vy podělit se svým příběhem, napište nám do redakce na bara.klimova@babinet.cz.
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem
Vaše názory
Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)
No to máte těžký, když chlapa vybíráte podle toho, jak vypadá. Jsou hodní a šikovní, jenže nad takovýma ohrne ženská nos když nevypadá jak Brad Pitt. Takže co k tomu dodat? Vybrala sis? Tak si jeho pěkný xicht užij a udělej si sama, povrchní naivko :D
No bohužel tu služku jste ze sebe nechala udělat vy. Je to o otevřené komunikaci doma, s manželem na prvním místě. Když vás neposlouchají vlastí děti, také to vypovídá o tom, že se neumíte prosadit. Vyhledala bych na vašem místě odbornou pomoc typu psycholog nebo rodinný poradce na zvýšení sebevědomí a sebeprosazení v rodině.
k panu Nenan - paní tam někde píše, že si manžela vybrala podle toho, že byl hezký????
Máte toho, koho jste si vybrala. Nelíbí se Vám? Vyměňte ho. On ale nosí domů dost peněz, že? Tak se holt musíte smířit s tím, že žijete s tím, kterého jste si vybrala.
Zdravím,rozseknul bych to rázně ,pokud nevíte proč jste si muže brala,s čím jste do vztahu šli, jaký byl a co dělal,dal bych mu ultimátum,pokud to nepomůže jděte od něj,jinak otrok budete celý život a budete plakat mamince,kamarádkám na ramenou,a na sítích,a neuděláte s tím nic.Zazil jsem plno opačných problému,ženský co nepracovaly,bordel v bytě,zanedbaný decka,nevarily,atd.Ok,nezměnili se,šel jsem od toho....Nejsem sociálka,ani zaopatřovací ústav,kdo chce žít v bordelu,nechodit do práce,dělat jen problémy,tak zustane brzy jen sám.Na hrubý pytel hrubá záplata,to platilo a platí stále.
Hmm, zajímavé. Jen jsem to nějak nepochopil. Chlap ji finančně dobře zajišťuje, je celý den v práci. Přesto je to líné hovado. Trošku si tím odporuje. Nemůže se na něj ani podívat, což je synonymum žen pro omluvu milence. Zajišťuje domácnost, maká jak barevná, no dejme tomu. Udělání dětí svádí na manžela, přitom je to s dnešními prostředky ryze ženská záležitost. Pokud nechce, ať to nedělá a najde si jiného a nechápu, proč tu musí dělat ze sebe tu oběť , která dětem připravuje svačiny a vaří. Fakt je mi jí líto......
Možná je to dotaz mimo mísu, ale.. co dělají děti?!? V tomto věku 8 a 15 let už zvládnou bez problému všechny domácí práce, pokud jsou k tomu vedeny od mala. Jestli mají stejné leháro, jako manžel, tak chyba opravdu nebude na jejich straně. Roztřízené prádlo zvládnou vyprat, pověsit, posbírat, vyžehlit, poskládat, také určitě zvládnou nakoupit cestou ze školy nějaké drobnosti, vysát, vytřít, utřít prach, umýt okna, naskládat-vyskládat myčku, naštípat/nanosit dřevo, ustlat, uklidit kuchyň/koupelnu.. nechápu ženy, které mají takto odrostlé děti a jsou vyšťavené. Otec zajišťuje finance, tak požaduje nějaký komfort. Matka organizuje celou domácnost a věnuje se dětem. Smráďata nedělají nic a pak to podle toho vypadá. Ty děti jsou také součástí rodiny a nemělo by se na ně zapomínat...
Tak to je síla, zamyslete se nad sebou. Jste na mateřské, nechodíte tedy do zaměstnání a máte prostor se postarat o dítě a domácnost. Máte zdravé dítě! Co mají říkat matky, které nemají to štěstí a musí se svému dítěti skutečně hodně věnovat. Dvouleté dítě si už vyhraje samo, máte tedy čas si něco v domácnosti udělat. Po obědě většina dětí spí - zase čas si dát kávu a něco udělat. Váš manžel vás všech 5 živí a pracuje celý den. Tak co by jako měl dělat? Vyluxovat, utřít prach a navařit vám na druhý den, abyste nemusela vůbec nic dělat a mohla sedět u internetu? Děláte si kozy, ne? Miluju ženské, které si myslí, že budou vychovávat dospělého chlapa jako děcko a pak se diví, když jim uteče s jinou (normální). A v neposlední řadě píšete, že situace je stejná od narození 15 letého syna. A ty další dvě děti se stejným chlapem jste si pořídila proč? Abyste měla méně práce? :-D Mohla jste to už před těmi 15 lety vyřešit a jít si žít po svém, ne? Vzít si někoho, kdo bude dělat domácí práce za vás :-D A to, že vám děti nepomáhají je čí vina? Vedla jste je k tomu? Brala jste je k úklidu, vaření, praní... odmala, jako hru a vysvětlovala jim, že to jsou věci, které je potřeba dělat, i když vás to nebaví? Moje snacha to tak dělala a 6ti letý vnuk umí vytřít, dát prádlo do pračky i ho přendat do sušičky, umí si uvařit jednoduchá jídla nebo ohřát večeři v mikrovlnce, dát nádobí do myčky a uklidit ho (kam dosáhne). Je to jen a jen na vás, jak se k vám vaše okolí chová. A jak se chováte vy k němu? Máte toho chlapa jen proto, aby vám odevzdal výplatu? Už ho nemůžete ani vidět? TAK CO SAKRA ČEKÁTE ZPĚT?