Babinet.cz  /  Magazín  /  Dům a zahrada  /  Tradice českých Vánoc: Ježíšek /14.díl

Tradice českých Vánoc: Ježíšek /14.díl

Redakce Babinet

Dárek

Týden má sedm dní, někdo by řekl, dlouhých sedm dní, jenomže mně utekl jako voda a já stále na nic nepřišel, ani neobjevil.

Ten správný dárek pro skřítčí miminko se jak se zdá stal nesplnitelným úkolem.

Avšak, když jsem se v pátek večer vracel z práce, náhle mne cosi cvrnklo do nosu. No cvrnklo, zablýsklo se v zapadající slunci a na okamžik mne oslepilo. Cože mě to oslepilo? Zlatý zavírací špendlík. Taková malá granáty vykládaná zicherka. Nádherná titěrnost.

A já okamžitě věděl, že už pro skřítka dárek mám.

Jenomže právě odbíjela šestá hodina.Všude se zavíralo. Do krámku jsem vběhl vskutku na poslední chvíli, cestou jsem málem smetl chudáka prodavače. Kupodivu se nezlobil. "Copak Vám cvrnklo do nosu?", usmál se. " Jak to víte?" podivil jsem se, " Máte pravdu, padl mi do oka ten malý zlatý špendlík, který máte vyložený ve vitríně mohl bych se na něj ještě podívat, prosím?"

" Ale zajisté", odvětil starožitník a odemykal vitráž, kde na červeném sametu ležel onen malý šperk.

" Máte dobrý vkus. Tento skvost vyrobil koncem osmnáctého století samotný Capellani. Jeden z největších zlatníků všech dob.", rozvyprávěl se obchodník a přitom mi šperk položil spolu s lupou do dlaně. " Nádherná ruční práce, všimněte si té preciznosti. Na výběru granátů si vskutku nechal záležet." , detailně mi popisoval onu zicherku. Začaly mne napadat děsivé myšlenky o ceně téhle srandičky. Podle všeho musí jistě stát pěkný balík." Budu mít vůbec na to, ať se tu nakonec neztrapním. A pak, jak tuhle koupi vysvětlím Magdě? Na tvrzení o záhadné investici mi nenaletí, zvlášť pokud investice nezmizí druhý den do nenávratna. No jo, a jak vlastně přesvědčím Magdu, aby se mnou zítra šla na skřítčí křtiny?" Stařík mne však z mých úvah probral. Dětí měl sice původně několik, bohužel z neznámých důvodů se ani jedno nedožilo jednoho roku. Proto tehdy svému dítěti k oslavě jeho narození vyrobil tenhle špendlík na plíny. Říká se, že do něj vložil čarovnou moc, jež měla to mrně ochránit před veškerým nebezpečím a nemocemi. Povídá se, že to zdaleka není všechno, co dokáže, jen už se neví co. Šušká se však i tvrzení o ztrátě své moci a velkém neštěstí pokud by se špendlík nedaroval, či neprodal za cenu zcela obyčejného špendlíku. Avšak kolik je na tom pravdy, bohužel nevím. Nicméně se jej nikdo neodvážil prodat za víc, než za cenu galanterijního špendlíku, ani já na daném nemíním nic měnit.", dořekl prodejce a posunul si padající brýle.

Panečku, tolik záhad okolo jedné zicherhajzky. Vyprávění starožitníka mě ještě víc utvrdilo o správném výběru. Ano, našel jsem dárek. Bez dalšího zbytečného váhání jsem ten šperk koupil.

Teď už mi jen zbývalo přesvědčit Magdu o tom, že vážně nejsem blázen, ale to necháme až na zítra

Dárek: Adriana Dosedělová

Od kdy naděluje Ježíšek

Ne vždy nosil dárky Ježíšek. Dříve je naděloval sv. Mikuláš,

Nadělování dárků v předvečer narození Ježíše Krista nebo brzy ráno 25. prosince začali v Německu prosazovat protestanti v 16. století v době reformace.

Neohroženým bojovníkem za čistotou křesťanského vyznání byl náboženský reformátor Martin Luther. Kvůli svému odporu ke katolické církvi nechtěl dávat svým dětem dárky na katolický svátek sv. Mikuláše, a proto jim je naděloval až na Štědrý den. Vánočním dárkům, se říkalo Christkind - Ježíšek.

Možná díky paní Lutherové máme nadílku v prosinci 2x.

Děti Martina Luthera se však se nechtěly smířit se zákazem.mikulášské nadílky a s „christkindem“.Spor mezi otcem a dětmi prý vyřešila paní Lutherová : dávala dětem dárky na. Mikuláše i na Štědrý den.

Kouzelná moc dárků

Na Štědrý den si lidé dávali dárky nejen v rodině, ale i všem lidem dobré vůle: tovaryšové svým mistrům, hospodáři své čeládce apod.

Dříve lidé věřili v kouzelnou moc dárků, a tak se každý rok dávaly jen symbolické dárky. Děti dostávaly červená jablíčka pro zdraví, sílu a dlouhověkost, sladké perníky pro radost. Od dvanácti let každý rok dostávaly stříbrnou či zlatou minci, která se o půlnoci uschovala. V chudých rodinách se za rok darovala znova. V bohatých se peníze každý rok střádaly a před svatbou se za ně koupila potřebná věc do domácnosti. Mladí lidé byli obdarovávání sladkými perníčky pro slast mládí, nějakou ozdobou pro štěstí a bohatství, či ořechy pro moudrost a zralost.

Dospělí si nadělovali sladkosti a kandované ovoce pro sladký život, vonné masti nebo voňavky pro slávu, štěstí a krásné chvíle, anebo purpurovou látku se zlatou či stříbrnou nití pro vitalitu, a aby měli dost lásky a rodinné pohody.

Zvyk nadělovat si dárky se prý zrodil z nepsané etické povinnosti bohatých pomáhat chudým neboli z lidského soucítění.

Santa Claus nebo Ježíšek?

Za otce Santa Clause se považuje svatý Mikuláš – st. Nicholas, který byl údajně biskupem v Myře (dnešní Turecko). Podle legendy měl rád děti, a proto se stal jejich patronem a dával jim za okno zlato a dárky ze svého dědictví. V některých zemích, kde Vánoce znamenají především oslavu narození Ježíše Krista jako např. u nás, si zachoval sv. Mikuláš svou tvář a dává dětem za okno dárky 5. prosince. Na Štědrý den pak naděluje Ježíšek.

V jiných zemích, kde se spojila legenda sv. Mikuláše s Vánocemi nosí dárky Santa Claus, jeho jméno však není všude stejné.

Santa Clausem zůstává v USA, Irsku, Španělsku, Novém Zélandě, Austrálii (zde ale bílé sobi nahradili bílí klokani). Ve Francii, Peru a Brazílii se jmenuje Pere Noël. V Anglii Father Christmas. Ve Švédsku Jultomten. Ve Finsku Joulupukki.V Norsku Julenissen. V Holandsku Sinter Klaas. V Itálii Babbo Natale, zde (asi v rámci feminizace) pronikla mezi Santa Clause žena. Italská pověst o sv . Mikulaši vypráví o babičce Befaně, která dávala dětem dárky za okno do punčoch.

Česká tradice má oproti americké výhodu. Nadělujeme si v prosinci 2x. V USA si nadělují jen jednou z noci ze 24. na 25. prosince. A tak bychom ji měli zůstat věrní i co se týče Ježíška,

Dravá komerce nám však vnucuje vlezlou reklamou jako symbol Vánoc Santa Klause. Útočí na naše děti ze všech reklam, čímž jim blbne hlavu. Zatímco rodiče jim říkají, že dárky nosí Ježíšek, místo obrazu nevinného Jezulátka, jim reklamy podstrkují obraz vypaseného Santa Clause.

My však máme jednoho Klause na hradě, a to nám stačí. I proto bychom měli zůstat věrní českým tradicím a našemu Ježíškovi, abychom v budoucnu nemuseli měnit text koled.

Santa Clausi já tě budu kolébati ….,

Půjdem spolu do Korvatunturi ……, tam je totiž domov evropského Santa Clause.

Narodil se Santa Claus…. apod.

/Komentáře Od kdy naděluje Ježíšek a Kouzelná moc dárků a článek Santa Clalus nebo Ježíšek?: Hana Formánková/

Vaše názory

Další z magazínu

Náš tip