Sousedův pes stále bez přestávky štěká. Brzy mě přivede do blázince, píše MIlena

Dvacet let už bydlím ve vlastním bytě. Jde o panelový dům, ve kterém byl vždy naprosto úžasný klid. Žádné sousedské problémy jsme u nás v domě nikdy neměli. Nebyl k nim totiž jediný důvod. Teď se ale vše změnilo a já mám pocit, že se už co nevidět zcela zhroutím.

Přímo vedle mě bydlí v menším bytě mladý muž s partnerkou. A s jejich psem! Není to však malý pes do kabelky, je to ohromné tele, které na společné chodbě a ve výtahu poslintá vše, kolem čeho se jen mihne. Když se přistěhovali, jevili se jako mimořádně slušní lidé. Obešli nás všechny sousedy s tím, že jsou to noví nájemníci a že se jdou předem omluvit za svého psa. Ten je zděděný, byl zvyklý na rodinný dům a zatím se neumí moc dobře chovat. Že na tom prý ale pár pracuje, psa cvičí a že brzy bude vše v pořádku. Jejich sebereflexe jsem si já osobně vážila a neviděla jsem jediný důvod, proč jim potřebný čas k výcviku psa neposkytnout.

ilustrační foto / Pexels

Ten čas už se ale táhne třetím rokem a pes je na tom pořád stejně. Permanentně štěká, vyje, kňučí, močí ve výtahu a jeho výkaly se povalují v trávě všude kolem domu. Jediná změna, která nastala, je v komunikaci s jeho páníčkem. Když jsem se s ním o tom nesnesitelném soužití snažila v klidu mluvit, poslal mě slušně někam. Že se prý omlouvá, ale změna práce vyžadovala, aby byl méně doma. Na psa tak má zároveň i méně času a bydlím li v panelovém domě, měla bych prý s takovými situacemi počítat. Mladý muž, který byl zpočátku slušnost sama, se pěkně vybarvil. Změnil se na arogantního ignoranta, který vám neustále dokola bude opakovat, že jste to vy, kdo přehání.

Už jsem vyzkoušela snad všechno. Prosila jsem, snažila se domluvit, bouchala jsem na byt i dveře, navrhovala jsem řešení, zmiňovala jsem i to, že pes asi trpí, když je tam pořád sám, ale všechno je to marnost nad marnost. Mladý muž má svoje stanovisko a z něj nehodlá uhnout. Zařídila jsem se tedy po svém a kontaktovala jsem policii i městský úřad. Tam mi však vysvětlili, že štěkot je přirozený projev psa a v denních hodinách s tím nemohou nic dělat. Na úřadě mi bylo řečeno, že může dojít k přestupkovému řízení nebo dokonce k soudu, ale zatím se nic takového neděje a pes vesele celé dny štěká dál. Když se mě ptali na policii, jestli je klid alespoň v noci, nechtěla jsem lhát. Ano, alespoň v noci klid díkybohu je. To ale nemění nic na tom, že dny s tímto psem mě neskutečně vyčerpávají.

Kdo to nezažil, nedokáže si představit, jaké to je. Neslyšíte rádio, neslyšíte televizi, když si chcete číst, slyšíte štěkot. Vaříte, slyšíte štěkot, chcete se natáhnout, slyšíte štěkot, pracujete z domu, nemůžete se soustředit, protože pes stále bez přestávky štěká, jdete nakoupit, odcházíte z bytu, štěkot, přicházíte, znovu štěkot. Je to absolutně šílené a nevím, co dále dělat.

Milena, 51 let

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Jména osob byla na její žádost pozměněna. korektura textu Bára Klímová. Pokud se chcete i Vy podělit se svým příběhem, napište nám do redakce na bara.klimova@babinet.cz.