89. Pro Petra

Pro Petra

Jdu městem plným lidí

a vyhlížím modré nebe,

snad každý na mne vidí,

že miluji jen tebe.

Dívám se na bílé obláčky

jak plují do dálky,

škoda jen,že své polibky

nemohu uzavřít do růžové obálky.

Žádná tak veliká

na světě není,

aby se do ní vešlo

mé krásné snění.

Šťastný úsměv

a rozzářené oči

kdo mne zná,dobře ví

že za každým se neotočí.

Až ztratíme rozvahu

ve víru něhy a vášně,

dej mi prosím odvahu

začít zase myslet vážně.

Ruce tvé něžné a laskavé

až ucítím na svém těle,

i kdyby se to více neopakovalo

mé vzpomínky budou skvělé.

Děkuji,že jsem mohla prožít

pár hodin ve tvé blízkosti,

a po celý svůj život

nezapomenu ten pocit štěstí a radosti.

Milada Bláhova

Vzkaz autorce:

Nesdělila jste nám Váš email, nemůžeme Vám odpovědět. Ozvěte se prosím na info@babinet.cz. Redakce