Norové chtějí vrátit lososy do českých řek

Norská společnost King Oscar podpoří unikátní projekt návratu lososů do českých řek.

Reaguje tím na fakt, že se v posledních dnech v médiích objevily hned dvě zprávy o ulovených lososech v českých vodách. Norská značka, která přináší českým zákazníkům mimo jiné konzervovaného, divokého aljašského lososa, se začala zajímat o historii této ryby v ČR a také o to, zda je jeho návrat do pražských vod reálný. Norové jsou nyní připraveni chovu lososů v České republice pomoci. Jejich bohaté zkušenosti se chystá využívat severočeská organizace Českého rybářského svazu.

Norskému vedení společnosti tlumočil zprávu o lososovi v Praze ředitel společnosti pro střední Evropu, pan Radek Hovorka.

„Zmínil jsem se před naším ředitelem o této senzaci a vysvětlil mu, že lososi už v ČR dříve byli. O celou věc se začal sám zajímat,“ vysvětluje Radek Hovorka, který již oslovil odborníky na rybářství v ČR. Ti měli odpovědět na to, proč a kdy lososi z Prahy zmizeli a také na to, zda se až do samého srdce Evropy tato divoká ryba vrátí.

„Máme nyní informace o tom, kde bude naše pomoc nejúčinnější. Spolupráce se nabízí hned v několika oblastech.“ říká Radek Hovorka, který je v jednání se zástupci Severočeské územní organizace Českého rybářského svazu.

„Dosud jediným zdrojem prostředků pro nás byla dotace od Ministerstva životního prostředí ČR. Za to je třeba nakoupit jikry, které musíme ze severských zemí dovážet. Další náklady jsou spojeny s oplodněním a chovem plůdků. Navíc se chystáme vybudovat vlastní líheň,“ říká Jan Šmíd, jednatel Severočeského rybářského svazu se sídlem v Ústní nad Labem. Právě v případě budování nové líhně se budou českým rybářům hodit zkušenosti norské značky.

Ta však přináší na český trh produkt, který nemá s umělými líhněmi nic společného. Jejich losos v plechovce pochází z přímo z vod Tichého oceánu u břehů Aljašky. Nicméně zkušenosti s budováním a fungováním lososích líhní má King Oscar bohaté.

„Třeba bude do budoucna možné, aby si rybář pochutnal na salátu z našeho aljašského lososa v plechovce a potom zašel k Vltavě a chytil lososa přímo z řeky,“ dodává s nadsázkou Radek Hovorka.

Lososi se u nás hojně vyskytovali ještě na přelomu dvacátého století. Rychlá industrializace v tehdejším Československu však ideální podmínky pro migrující rybu zcela zničila.

„Za první republiky, ale už i předtím se hodně stavěly příčné stavby: kamenné větší i menší přehrady na horních tocích (např. Špindlerův mlýn). Následovalo spuštění provozů textilek a papíren,“ vysvětluje hlavní důvody konce lososů v ČR Ilja Řihák z místní organizace ČRS Stráž pod Ralskem.

Dnes je návrat lososa opět reálný. S experimentem začínají hned tři povodí (Ohře, Kamenice a Ploučnice).

„Nejprve jsme vysazovali po deseti tisících plůdků na jeden potok. Dnes se jejich počet pohybuje od šedesáti do osmdesáti tisíci na každý potok,“ upřesňuje Ilja Řihák.

Lososi zvládli i povodně:

Obrovské úsilí o návrat lososa do Čech málem ztroskotalo při opakujících se povodních.

„Báli jsme se, že povodně naruší chemický navigační systém první generace českých lososů, která se ve věku 4 let vracela do svých domovských vod na podzim 2002. Dosud přesně nevysvětlené navigační systémy lososů ale nezklamaly,“ říká Řihák a dodává, že v roce 2003 byla skupina lososů dokonce nafilmována číhajícími potápěči.

Je možné, aby se losos objevil ve Vltavě?

Pozitivní odpověď dává jeden z nejpovolanějších odborníků – ing. Josef Pokorný, CSc., který vyučuje chov lososovitých ryb na zemědělské fakultě JČU:

„Občas se stane, že se losos zatoulá do vod, ve kterých ‚nepřišel na svět‘, například když jeho domovská řeka je nedostupná, nebo prostě zabloudí. Proto je teoreticky možné, že by losos mohl doplout ze spodního Labe až do Vltavy.“