Představujeme: Jitka Lenková a její život se záhadami

Spisovatelka a překladatelka JUDr. Jitka Lenková má pro ženu netradiční zálibu – záhady a tajemno vůbec. Zatím jí o záhadách vyšlo přes deset knih, první z nich v roce 1998. Kromě toho přeložila i několik zajímavých titulů z angličtiny, vůbec poprvé tak mohlo česky vyjít například slavné Kladivo na čarodějnice o více jak šesti stech stranách.

Její publicistická činnost má však mnohem širší tématický záběr, od společenských, vztahových a ženských témat přes zdraví, potraviny až po recenze a různé PR a propagační texty přímo na objednávku. V týdeníku Květy se nyní můžete setkat s jejím pravidelným sloupem Světem tajemna i většími články. Pravidelně spolupracuje s dámským měsíčníkem Elixír, příležitostně s cestovatelským Síriem, Spiritem nebo Look magazínem pro „všehoschopnou ženu“ i s některými webovýcmi časopisech. Pro užší okruh zájemmců jsou určeny její www.zahadno.mysteria.cz stránky specializované přímo na záhady a tajemno.

S jejími články a povídkami se budete setkávat i na Babinetu.

Rozhovor:

Pracuješ jako právnička ve Vojenském ústav pro právní zastupování a přitom se věnuješ překladatelské a publicistické činnosti, máš rodinu, jak to všechno stíháš?

Už jsem to zjednodušila. K poslednímu červnu 2004 jsem dala VÚPZ výpověď, celou knihu jsem nepřeložila několik let. Jako OSVČ mám absolutně volnou pracovní dobu a pracoviště doma, 90 % věcí řeším po internetu. Manžel rád, skvěle a hlavně denně vaří, obvykle i nakupuje, protože jezdí do práce do Prahy a tak ráno odváží i syna do školy a odpoledne ho také přiveze, pokud nejsem v Praze.

Řekla bych, že záhadologie je spíše doménou mužů. Jak se této tématice dostala žena?

Velmi jednoduše. Přivedl mě k tomu muž, můj otec, když mi v mých asi šesti letech předčítal Velké otazníky Ludvíka Součka, u nichž jsem se tehdy pěkně bála. Dänikenovy Vzpomínky na budoucnost jsem si už přečetla sama. A potom mnoho, mnoho dalšího.

Jak tě přijímají mezi sebe muži, se kterými spolupracuješ. Platí zde tvá životní zkušenost, že ženská musí být aspoň 2x tak dobrá jako chlap, aby chlapi uznali, že je nejméně z poloviny tak dobrá jako oni?

Ostatní záhadology vnímám především jako kolegy, kteří se zabývají o některé konkrétní věci, ne jako soupeře. Tam, kde se soupeří, mám tu zkušenost, že jen velmi výjimečný muž dokáže uznat, že je ta která žena je v tom či onom lepší.

Kolik jsi potkala výjimečných mužů?

Každý člověk je vyjímečný, ve výše uvedeném smyslu to spíš než muži jako takoví byli jen jednotlivé konkrétní situace s několika různými muži. Příbuzné muže nepočítám.

Veškeré tvoje publicistické aktivity svědčí o tom, že jsi velice činorodá. Vychází tvá činorodost z tvé životní zkušenosti, že ženská musí pracovat aspoň 2x více než chlap, aby vydělala aspoň polovinu toho, co on?

U mě je to dáno spíš tím, že moje práce je vysněná, avšak dlouho odpíraná. Když ale porovnáte průměrnou mzdu muže a ženy, může žena dohnat muže skutečně jen za cenu druhého zaměstnání.

Nejen tvé výše uvedené životní zkušenosti, ale i tvůj oblíbený citát : Lidstvo ztrácí polovinu svých talentů jenom proto, že se narodily v ženských tělech, svědčí o diskriminací žen. Setkáváš se často s diskriminací žen?

Setkávám se s diskriminací žen, mužů, matek, otců, důchodců., čtyřicátníků, etnických menšin, postižených, nemocných... Záleží to prostě na konkrétní životní situaci konkrétních lidí. Naše společnost je, bohužel, nastavena tak, že vlastně nediskriminuje snad jen zdravé české muže řekněme mezi 25-45 roky. I ty však může diskriminovat soud v případě péče o děti.

Karta se ale pomalu obrací. V generaci dnešních řekněme třicátníků začíná muže nejvíce diskriminovat moderní antikoncepce. I kdyby se pominuli, ženu svých snů proti její vůli neoplodní. Naopak to ale není žádný problém. Pokud budou chtít mít tito muži děti, budou muset za zachování svých genů nabídnout mnohem víc, než dřív, čímž myslím zejména o tzv. obětované možnosti. Až dosud své možnosti obětovala jen žena – matka, nyní to čeká i muže – otce. Je však otázkou pro sociology, proč už jen samotná možnost mít dítě není natolik lákavá, aby budoucí rodiče své možnosti obětovali dětem bez přemýšlení.

To je geniální postřeh – antikoncepce jako bojovnice za práva žen, která donutí muže obětovat své ambice zachování rodu čili dětem. Myslíš, že muži tuto oběť přijmou do té míry, že muž na mateřské dovolené nebude v budoucnu žádnou výjimkou a stane se běžným společenským jevem?

Záleží na tom, jak dokáží a budou chtít být konkrétní ženy v konkrétním vztahu při jednání tvrdé a nakolik onomu muži půjde právě o genetickou výbavu té které ženy, anebo zda ze svých požadavcích na partnerku třeba sleví. Některé ženy jistě i v budoucnosti budou považovat tradiční uspořádání pro sebe za výhodnější a muže do mateřské tlačit nebudou. anebo mu ji dokonce nedovolí, ani kdyby on sám chtěl.

Jo, a neříkejte péči o malé dítě 24 hodin denně 7 dní v týdnu dovolená, prosím.

Myslíš si, že je naše společnost sexistická, když nediskriminuje jen muže mezi 25-45 roky, nebo je to spíš díky dravému komerčnímu trendu, který vyžaduje silné dravé samce?

Spíše než sexistickou vnímám naši společnost jako falokratickou. To není urážka, to je realita, stačí se podívat na výsledky voleb. Taková společnost pochopitelně preferuje silné dravé samce nejen před ženami, ale i před slabšími muži. Ti však mají oproti ženám aspoň tu výhodu, že jim vládne „stejná krevní skupina“.

Nemáš pocit, že se dnešní společnost vrací zpět do džungle a že stále více platí heslo: jen silnější přežije?

Mluvíme-li o současné společnosti v ČR, potom hrubou silou se řeší jen minimum věcí. Nepřežije fyzicky silnější, tedy muž, ale ten, kdo je silnější psychicky, ten chytřejší, lstivější, ten, kdo lépe odhadne soupeře, více si pamatuje, obratněji kombinuje a manipuluje druhými, umí lépe vyhodnotit a využít situaci, navazovat přátelství a spojenectví, vyměňovat si užitečné informace… - a to jsou ženy. Protože v tom mají tisíciletý výcvik.

Další tvůj výrok: „Zvířata jsou o tolik lepší než lidé,“i tvá láska ke zvířatům nasvědčuje tomu, že máš špatnou zkušenost s lidmi. Máš pocit, že jsou lidé čím dál tím horší?

Ne, to určitě ne. Hlavně však proto, že žijeme v civilizované zemi, kde nezuří válka, přírodní katastrofa či hladomor, nepanuje tu žádná diktatura jako třeba za protektorátu.

Narazila jsi někde při zkoumání různých záhad na nějaké poselství např. od mimozemšťanů, které by lidi varovalo před jejich špatností?

Mnohokrát. Nevím však, zda autory těchto poselství jsou opravdu mimozemšťané, nevím ani, zda mimozemšťané existují. Taková poselství „od mimozemšťanů“ přicházejí prostřednictvím jejich pozemských mluvčích, kontaktérů. Tato sdělení mohou vznikat přímo v jejich mozcích, aniž si to kontaktéři uvědomují, mohou mít pocit, že jim to diktuje někdo cizí anebo jim to opravdu někdo diktuje. Je to tak subjektivní zkušenost, že ji nelze objektivně prozkoumat. A jako téma by to vydalo na knihu.

Tvé životní krédo je: „Život je o štěstí.“. Myslíš, že ten komu štěstí přeje, se nemusí v životě moc snažit a má všechno, co si přeje, a smolař, kdyby se přetrh, nedosáhne na své přání?

Přesně. Zdá se, že někteří lidé jsou celkově spíše šťastní a jiní spíše smolaři, zatímco statisticky by za podobných podmínek měl být poměr mezi šťastnými a nešťastnými náhodami přibližně vyrovnaný. Pokud tomu tak není, musí za tím něco být. Lepší schopnost intuitivního rozhodování? Nadprůměrná předvídavost? Minulé životy? Karma? Vůle toho, kdo nás stvořil a rozhoduje o nás stejně jako já o návštěvnících a zvířátkách ve své virtuální ZOO v ZooTycoonu?

Virtuální ZOO v ZooTycoonu? Co to je, můžeš to blíž vysvětlit?

Je to již starší strategická počítačová hra. K dispozici máte pozemek, zvířátka, různé druhy povrchů, cest, ohrad, stánků atd. Vaším úkolem je vybudovat fungující ZOO se šťastnými zvířaty i návštěvníky, anebo splnit daný úkol, třeba odchovat nějaké vzácné zvíře. Můžete ale také hodit žirafátko do žraločí nádrže nebo pustit tyranosaura mezi návštěvníky. Jak chcete.

Jsi fatalistka?

Už ano. Dokonce se mi i stalo, že čím víc jsem se snažila něčeho dosáhnout, jak požaduje naše západní filozofie kladoucí důraz na osobní přičinění, tím více se to ještě řadu let poté obracelo proti mně. Naopak leckdy stačí po východním způsobu jen usednout a čekat, „co přinese řeka“, a leckdy nejenže není kupodivu hůř, ale dokonce lépe.

Tvá oblíbená barva je fialová. Myslíš, že oblíbenost barvy souvisí s barvou tvé aury?

Nevím, jakou barvu má moje aura, ale snad se s tou fialovou netluče.

Děkuji za rozhovor

JUDr. Jitka Lenková vydala tyto knihy:

Ztracená kolébka lidstva

Z říše tajemství a záhad

Zlatá zahrada

Spiknutí všemocných

Velká kniha tajemství a záhad (se spoluautory V. Liška, V. Šiška, J. Zeman)

Velká kniha otázek a záhad (se spoluautory V. Liška, V. Šiška, J. Zeman)

Velká kniha alternativní medicíny

Mýty a pověry o obezitě

Tajemné město Olomouc

Mimozemšťané v Čechách (se spoluatorem L. Lenkem)

Tajemné podzemí I. - Praha (se spoluatorem M. Štraubem)

Tajemné podzemí II. - střední Čechy (se spoluatorem M. Štraubem)

Tajemné podzemí III. - západní Čechy (se spoluatorem M. Štraubem) Tajemné podzemí IV. - jižní Čechy (se spoluatorem M. Štraubem)

Tajemné podzemí V. - severní Čechy (se spoluatorem M. Štraubem)

Připravuje:

Tajemné podzemí VI. - východní Čechy (se spoluatorem M. Štraubem)- vyjde na podzim 2006 Tajemné podzemí VII. - Morava (se spoluatorem M. Štraubem) - vyjde 2007

Má rozpracované:

Záhadné kletby (o prokletých místech v ČR)

Sto našich bitev (přehledný soupis bitev, které se odehrály na našem území)

Její články o záhadách najdete na jejích webových stránkách:

www.zahadno.mysteria.cz.

Povídku Jitky Lenkové si nyní můžete přečíst v naší sekci Život žen