Babinet.cz  /  Magazín  /  Společnost  /  Péči o maminku nezvládám! Okolí mě odsuzuje

Péči o maminku nezvládám! Okolí mě odsuzuje

28.11.2018 - redakce Babinet.cz

Dlouho jsem se rozhodovala, jestli se podělit se svým příběhem, či ne. Většinou mě od sepsání odradilo to, že jsem tady pročítala příběhy starých lidí, které chce rodina odložit. A nechtěla jsem se přidat do těchto řad. Nicméně, nakonec jsem se rozhodla dát vše na papír právě kvůli tomu, aby to jednou zaznělo také z opačné strany.

Na lidi, kteří chtějí dát své blízké seniory do různých zařízení, se pohlíží opovržlivě. Okolí si o této mladší generaci často myslí, že jsou nevděční a pohodlní. Že teď, když už je s rodiči nějaká práce, jednoduše se jich chceme zbavit. Jenže nic není jen černé, nebo bílé. Nabízím tedy pohled z druhé strany.

Starám se už dva roky o svou osmdesátiletou maminku. Se sestrou se nestýkáme a ona nemá zájem se na péči nějak podílet. Tudíž jsem na mámu sama. Měla jsem děti až v pozdějším věku, tedy jsem na mateřské, manžel je řidič kamionu a tak všechno musím táhnout sama. I přesto jsem si maminku vzala k sobě. Do třípokojového bytu. Dva roky jsem se opravdu snažila, ale jsem na konci sil.

Soužití se starým člověkem není snadné a je mnohdy nebezpečné. Maminka se snaží mi vše ulehčit, ale s její stařeckou demencí je to složité. Nemůžu ji ani na chvíli nechat bez dozoru. Z ničeho nic se třeba v jedenáct v noci rozhodne, že nám udělá večeři, protože si myslí, že je osm večer. Pustí plyn, ale nezapálí hořák. Postaví na plotnu hrnec s vodou, plyn běží a ona usne u televize. Nedávná zkušenost. Kdybych se neprobudila, došlo by k tragédii. To samé s léky. Léky mám zamknuté v lékárničce, ale když potřebuju dát synkovi prášek, hned je u lékárničky a zpřehází a promíchá, co se dá. Neustále nás napadá, že jsme jí vzali peníze.

Je zmatená a kolikrát pláče, proč jsme jí přestěhovali její pokoj. Ale nikdo se ho ani nedotknul. Pustí v noci vodu, protože má neodkladnou potřebu si umýt brýle, ale už ji nevypne. Už tolikrát jsme vytopili sousedy, že se to ani nedá spočítat. Vyhodí třeba právě uvařený oběd, protože má dojem, že je jídlo čtyři dny staré. A všechno dělá v momentě, kdy
třeba přebaluju, nebo koupu malou dcerku.

Já ale nemůžu být na šesti místech najednou a být pořád ve střehu. Nemluvě o neustálých bojích při její hygieně, nebo když si má vzít léky.
Když jsem se začala poohlížet po nějakém zařízení, okolí mě tvrdě odsoudilo. Sestra na mě po sms zprávách začala útočit, že jsem zbabělá. Manžel je mi sice oporou, ale také se na to dvakrát netvářil.

Moje tchýně byla vzteky bez sebe a začala dokola omílat, že se jestli se takhle k ní jednou zachová i její syn, to se raději zastřelí. Všichni si na mě ukazují s tím, že až jednou budu stará, snad se mi to po zásluze vrátí. Pořád nevím, jak se rozhodnout, ale jen jsem chtěla ukázat, že každá mince má dvě strany. Maminku miluju a nikdy bych jí neublížila, ale tenhle zmatený kolotoč se nedá vydržet věčně.

 

čtenářka Nina, 45 let

Pokud se chcete i Vy podělit se svým příběhem, napište nám do redakce na info@babinet.cz


Vaše názory

Další z magazínu

Náš tip