Není rýma jako rýma! Klasická, akutní ...

Také si na vás zasedla rýma? Ať se snažíte sebevíc, nemůžete se jí zbavit? Pokud k tomu připočteme suché a málo větrané prostředí na pracovišti, cestu do práce v přeplněných dopravních prostředcích a prudké výkyvy počasí je nasnadě, že je nelehké se jí bránit. Rýma však není jedním druhem onemocnění a rozeznáváme několik jejích druhů.

Klasická rýma je onemocnění obvykle virového původu, které často provází zánět horních cest dýchacích. Jinou, než virovou příčinou vznik rýmy může být alergická reakce. Méně častou formou rýmy je rýma atrofická, kdy se jedná se o zánět nosní sliznice provázený jejím ztenčením.

Akutní rýma , o které se mluví také jako o klasické, bývá doprovodným příznakem nachlazení. Tento druh rýmy mají na svědomí viry. Nemoc se šíří kýcháním a kašláním, ale i přímým kontaktem s nemocným a infekčními sekrety. Onemocnění začíná pálením a svěděním v nose či krku, kýcháním. Onemocnění může být doprovázeno zvýšenými teplotami. Obvykle trvá 5-7 dní.

Chronická rýma je onemocnění, na jehož vzniku se podílí řada faktorů, např. opakované neléčené infekce, alergeny, fyzikální a chemické podněty (prach, kouř atd.), hormonální nerovnováha, léky aj. Chronická rýma může vzniknout "přecházením" akutní rýmy.

Alergická rýma může mít sezónní charakter nebo může obtěžovat nemocného po celý rok. Výskyt alergické rýmy v populaci je velmi vysoký. Obvykle se udává, že je alergickou rýmou postiženo asi 5 až 10% populace, vyšší čísla nacházíme u městské populace. Jejími spouštěči jsou kromě pylů např. roztoči, zvířecí chlupy, některé druhy plísní, vybrané potraviny, léky, včelí a vosí jed, kovy, složky kosmetiky nebo chemikálie z pracovního prostředí.

Vazomotorická rýma má podobné projevy jako alergická rýma. Jak už názvy napovídají, příčinou vzniku je abnormální, zvýšená reakce cév nosní sliznice na rozličné vnitřní i zevní faktory. Spouštěčem může být cigaretový kouř, přechod z chladu do tepla či naopak, změna vlhkosti prostředí, rozkolísaná hladina hormonů a další.

Nachlazení

Podobně jako nachlazení, se v počáteční fázi projevuje i chřipka a celá řada onemocnění dýchacích cest, která jsou vyvolána viry nebo bakteriemi. Onemocnění z nachlazení, rýma a další nekomplikované katary (záněty) horních cest dýchacích patří k nejčastějším infekčním chorobám horních cest dýchacích.

Průměrná doba nachlazení trvá obvykle 7 dní.

Nachlazení je onemocnění horních dýchacích cest a zjednodušeně řečeno - příznaky onemocnění z nachlazení se projevují mírněji, než je tomu u chřipky. K typickým projevům patří únava, bolesti hlavy, pálení v nose, škrábání v krku, suchý dráždivý kašel, postižený může také chraptět. V některých případech jsou tyto příznaky doprovázeny ještě rýmou a mírně zvýšenou teplotou. Průběh nachlazení bývá většinou nekomplikovaný (obvykle trvá týden), ale nejsou vzácné ani případy delšího trvání nemoci a výskyt doprovodných onemocnění, zejména středoušních zánětů. Často se opakující nebo dlouhotrvající infekce tohoto typu svědčí většinou o snížené imunitě organismu. V takových případech hrozí riziko rozvoje např. chronického zánětu průdušek u dospělých a dětí, u některých dětí i průduškového astmatu. Z hlediska závažnosti průběhu onemocnění tvoří rizikovou skupinu osoby s chronickým onemocněním plic, srdce, ledvin či s poruchami látkové výměny, například diabetem (cukrovkou). U takto nemocných může nachlazení zhoršit základní onemocnění, nebo se může zkomplikovat další virovou nebo bakteriální infekcí dolních dýchacích cest a může vyústit   až v těžký zánět průdušek a plic.

Otužilí lidé mají výhodu

Zda-li se člověk nakazí, ovlivňují mnohé faktory, včetně okolního prostředí. Negativní dopad na zdraví mají například narušené sociální vztahy, nedostatek cvičení, poruchy spánku a nedostatečný příjem kvalitní stravy a vitamínů. Onemocnění z nachlazení se objevuje často po prochladnutí. Snížením teploty periferních částí těla a sliznice dýchacích cest se usnadní pronikání virů do organismu. U lidí choulostivých, jejichž tělo hůře reguluje tělesnou teplotu, dochází snadněji ke snížení tělesné teploty vnitřního prostředí a sliznic i při nevelkém ochlazení. Oproti tomu otužilí lidé udrží stálou vnitřní teplotu i při značné zátěži chladem. Nachlazení a chřipka postihují jedince ze všech věkových skupin, nicméně nejvyšší výskyt je u dětí navštěvujících kolektivní zařízení, jako jsou školky a školy.

------------------------------------------------------------------------

(Zpracováno s pomocí tiskových materialů firmy Pfizer.)