Babinet.cz  /  Magazín  /  Život žen  /  Jak zvládnout rozchod aneb Kdy to přestane bolet?

Jak zvládnout rozchod aneb Kdy to přestane bolet?

5.4.2018 - redakce Babinet.cz

A je to. Vzdušné zámky se zbortily a pohádky je konec, šlus, ende, finito. Princ se otočil čelem vzad, sbalil svých pár švestek do igelitky, pohodil klíče na stůl a na bílém koni si odcválal pryč z vašeho života. A vy teď se všemi svými pocity a vzpomínkami zůstáváte osamocená, smutná, rozmrzelá a ztracená. Rozchod bolí a nějakou chvíli to potrvá. Ale až se oklepete, bude zase dobře. Uvidíte!

Před emocemi neutíkejte

Po rozchodu je naprosto přirozené, že se najednou plácáte ode zdi ke zdi. Bolí vás žaludek, klepete se zimou, máte strach z následujících dní, žaluzie jsou neustále zatažené, přes slzy nevidíte, lahve od vína se dost možná povalují u koše, doma je nepořádek a nic prostě není tak nějak správně.

A víte co? Je to v pořádku. Rozchod je nepříjemný a to, co prožíváte po něm, si jednoduše prožít musíte. Nemá cenu před tou pokřivenou dobou po rozchodu, utíkat. Musíte si to všechno odžít. Ač je to nepříjemné, protivné a bolí to sebevíc, je to nutné.

Smutek neutopíte v alkoholu, smutkem se neprojíte a náplast na něj nenajdete ani v cizí posteli. Dočasně vám všechny způsoby mohou pomoci a uleví se vám, ale neodžité truchlení si vás dřív, nebo později najde. A co hůř, promítne se vám do dalšího života i vztahů.

Nebudu brečet, jsem přece v pohodě

To tedy nejste. A ano, on si vaše slzy nezaslouží. Jenže vy nepláčete pro něj. Pláčete kvůli sobě. Dáváte úplně normální průchod emocím, které se ve vás odehrávají. Nezakazujte si křik, vztek, slzy, nebo zoufalý smích. Vaše tělo i mysl dobře ví, co mají dělat. Tak se je nesnažte přechytračit. Nepovede se vám to a bude vám ještě hůř. Škodíte jedině sama sobě a tyto zákazy podstatně prodlužují váš porozchodový stav. Zotavení si tak sama oddalujete na dobu výrazně delší, než je nutné.

Jste snad detektiv?

Ne! Tak ihned přestaňte s tím čmucháním kolem bývalého partnera. Detektiv za získané informace alespoň dostává pořádný plat, a když je potřeba, je mistr převleků. Kdežto vy? Jste teď jen ženská v pyžamu s mastnými vlasy, která neustále šmíruje sociální sítě a zjišťuje, jestli už vás stihl nahradit.

Co vám to přinese dobrého, když se budete takhle záměrně týrat? Proč to chcete vědět? Pomůže to něčemu? Samozřejmě, že ne. V tomhle případě vidět, neznamená vědět. Tady znamená vidět spíš zase brečet a litovat se. A to vám opravdu k ničemu není.

Jděte se svými coby kdyby třeba na oběd

Že máte naprostý nárok na nějakou dobu truchlení vedle, už víte. Nesmí to ale trvat věčně. Až se vyhrabete z nejhoršího, začněte likvidovat tu spoušť, které jste se dopustila jak na své domácnosti, tak na sobě.

Zapomeňte na všechna co, proč, jak, kdy, kdo a kde. Jednou je konec a basta. Máte snad také svou hrdost. Takže coby kdyby a věčné přemítání toho, co jste mohla a měla udělat tehdy jinak, je zbytečné. Zase vás tyhle myšlenky budou srážet.

Pokud tedy máte chuť na společnost, hlavu vzhůru, umýt vlasy, namalovat a vyrazte s přáteli do kina. Pokud zatím náladu na přátele nemáte, nenuťte se a jděte sama se všemi těmi svými strachy, a coby kdyby třeba na oběd. Všechno vám to sice nevyřeší, ale bude to balzám na vaši psychiku a navíc se konečně zase jednou kultivovaně najíte. Těch plastových krabiček od čínských nudlí už bylo dost.

Napsala: Bára Klímová

 

Vaše názory

Další z magazínu

Náš tip