Babinet.cz  /  Magazín  /  Zdraví  /  Alergie – „nemoc století“

Alergie – „nemoc století“

26.3.2018 - redakce Babinet.cz

V dnešním světě jsou alergie obecně daleko častější než dříve. Mohou se projevit celou řadou obtíží, mezi nejčastější patří dýchací problémy (kašel, rýma, astma), zažívací obtíže (průjmy, bolesti břicha, nechutenství, nadýmání, zácpa), nebo kožní projevy (svědění, atopické ekzémy, kopřivky). Alergie je považována za nemoc století, a především v dětské populaci výskyt alergiků neustále stoupá.

Alergie dokáží život znepříjemnit. Ke kojencům se většina alergenů dostává potravou, nebo prostřednictvím mateřského mléka. Nejčastějším typem u kojenců je tzv. ABKM, nebo-li alergie na bílkovinu kravského mléka. Objevit se může alergie na vaječný bílek, pšeničnou mouku, později na ryby, sóju apod. V podstatě alergie může vzniknout na jakoukoli potravinu. Nezapomínejme, že příčinou mohou být také aditiva (přídatné látky z potravin). Někdy nás na alergii upozorní nespefické obtíže, např. horší prospívání dítěte, nepohoda, neutěšitelný pláč, neklid nebo poruchy spánku.  Specifické obtíže se projevují ve formě zažívacích, dýchacích nebo kožních problémů, v krajním případě může nastat i život ohrožující celková alergická reakce.

Rodiče, kteří sami trpí alergiemi se oprávněně obávají, že riziko bude u jejich dětí vyšší. Pravdou je, že na vzniku se vrozené dispozice významně podílí. Nesmíme opomenout ani další faktory, jako je výživa, naše životní prostředí, stres, některé infekce nebo léky.

Bude Vaše dítě alergik?

Na tuto otázku Vám dopředu nikdo nedá stoprocentní odpověď. Obecně platí, že dědičnost hraje významnou roli. Až 40 % všech dětských alergií je dáno geneticky. V případě, že oba rodiče trpí stejnou formou alergie, např. sennou rýmou, je tato pravděpodobnost až 70 %.

Pokud má dítě ABKM, obtíže obvykle do 3. – 4. roku života vymizí.  80 % dětí s ABKM ve školním věku nemá obtíže, i když většina z nich kravské mléko „moc nemusí“. Zůstává ale sklon k alergiím, který si neseme v sobě po celý život. V pozdějším věku se tak mohou objevit rozličné potravinové alergie nebo nesnášenlivosti, respirační obtíže - senná rýma, kašel, astma nebo nepříjemné atopické ekzémy. Dopředu není nic ztraceno, jestli budeme v průběhu života alergičtí můžeme do určité míry ovlivnit výživou.

Výživa v útlém věku

Není nikterak přehnané klást na výživu kojenců mimořádný význam. Díky stravě v nejmladším věku můžeme ovlivnit riziko potravinových alergií v dospělosti. Na co se zaměřit?

Nejvhodnějším zdrojem výživy pro novorozence je mateřské mléko. Dle Světové zdravotnické organizace (WHO) je mateřské mléko nejpřirozenější a nejhodnotnější výživou pro novorozence a kojence. V situacích, kdy kojení není z nějakého důvodu možné (nebo jen v omezené míře), přichází ke slovu náhradní kojenecká výživa. V souladu se stanoviskem EFSA (Evrospkého úřadu pro bezpečnost potravin) je koncipovaná náhradní kojenecká výživa na bázi kozího mléka. Kozí mléko má velmi malý podíl αs1­kaseinu a relativně vyšší zastoupení ß­kaseinu - čímž se kozí mléko více blíží mateřskému mléku než mléko kravské a zároveň je tak u něj nižší riziko vzniku alergií na bílkoviny živočišného původu.

Zavádění příkrmů u kojenců

Při zavádění prvních příkrmů do dětské výživy je nezbytné vycházet z doporučení společnosti ESPGHAN (Evropské společnosti pro pediatrickou gastroenterologii, hepatologii a výživu).  Je třeba si uvědomit, že prevence alergií netkví ve vyhýbání se možným alergenům, ale v jejich zařazování do stravy kojenců ve správném čase! Odborníci zjistili, že toto období je mezi ukončeným 4. – 6. měsícem věku. U dítěte, které v tomto čase seznámíme s prvními příkrmy, snížíme riziko vzniku potravinové alergie a podpoříme správný vývoj trávicího systému. Odsunutím zavádění příkrmů na později, nebo naopak jejich předčasným podáváním můžeme zbytečně přispět k rozvoji alergie.

Vhodným druhem kojeneckého příkrmu jsou kozí kaše. Mnoho benefitů poskytují dětem bez projevů alergie i těm, u kterých je zvýšené riziko alergií. Kozí kaše se v souladu s ESPGHAN do stravy kojenců zavádějí mezi ukončeným 4. – 6. měsícem věku. Horní hranice věku není nijak omezena.

Desatero, jak snížit riziko alergií

  1. U zdravého prospívajícího kojence je vhodné plně kojit do ukončeného 6. měsíce věku.
  2. Optimální doba zavádění prvních příkrmů je mezi ukončeným 4. – 6. měsícem věku (ne dříve, ne později)
  3. Příkrmy je optimální zavádět v době, kdy je dítě ještě alespoň částečně kojeno. Jednotlivé potraviny se doporučuje zavádět postupně v pozvolna se zvyšujících se dávkách.
  4. Při zavádění příkrmů není důvod odkládat zařazování potravin, o kterých si myslíme, že by mohly vyvolávat alergie.
  5. Potenciální alergeny se dle současného trendu v pediatrii zařazují ve správném čase i v případě, že rodiče ditěte jsou alergici.
  6. Je potřeba dbát na každodenní pobyt dítěte na čerstvém vzduchu, pokud je dítě zdravé, doporučuje se jezdit na výlety na venkov a do přírody.
  7. Místnosti doma nemají být přetopené, mají být dobře větrané. Není vhodné používat nadbytek úklidových čistících prostředků.
  8. Sami nekuřte ani nedovolte vystavovat své dítě cigaretovému kouři.
  9. Snažte se své dítě chránit před zbytečnými nákazami v okolí.
  10. Ve spolupráci s dětským lékařem se pokuste předejít opakovanému užívání antibiotik. Pokud jsou antibiotika předepsána, vždy dokončete užívání dle doporučení a po ukončení léčby zařaďte kvalitní probiotika s bifidobakteriemi.

 

Vaše názory

Další z magazínu

Náš tip