Babinet.cz  /  Magazín  /  Styl  /  Masopust, svátek, který má tradici ve starověku a slaví se dodnes!

Masopust, svátek, který má tradici ve starověku a slaví se dodnes!

26.1.2018 - redakce Babinet.cz

Masopust na Moravě označovaný jako Fašank je třítýdenní svátek, který začíná na Tři krále a končí Popeleční středou. Jde o období předcházející čtyřicetidennímu půstu v období před Velikonocemi. Proto byl masopust oficiálně považován za svátek jídla a radovánek. Dnes se již setkáváme s mírnější formou oslav, ale i přesto se tato tradice zachovala a masopustní průvody a veselice se s oblibou pořádají jak v městech, tak i na vesnicích, kde se zvyklosti udržují stejně již po několik generací.

Zajímavostí je, že masopust není ryze českou záležitostí, ale slaví se například i v Německu, Španělsku a v Itálii, kde se v Benátkách pořádá slavný masopustní karneval.

Historie masopustu

  • Historicky masopust pravděpodobně souvisí se starověkými slavnostmi - luperkálie či bakchanálie.

  • Masopust probíhá sice ještě v zimním období, ale už bývá naplněn obřady spjatými s blížícím se probuzením přírody, což ještě více umocňuje domněnku, že se jednalo původně o pohanské svátky.

  • Později byl čas masopustu zasvěcen hlavně svatbám, zabíjačkám či bálům, a proto byl označován také jako období hodokvasu.

Masopust u nás

  • O masopustních rejích na území Čech i Moravy jsou dochovány písemné zprávy již ze 13. století, i když svátek je zřejmě ještě staršího data.

  • Kolem 18. století se začaly pořádat zvláštní taneční zábavy, tzv. reduty. Zpočátku byly přístupné jen vyšším vrstvám, později všem zájemcům. První masopustní reduta v Praze se konala v roce 1752.

  • Nejokázalejší částí celého masopustního období na Chodsku, Doudlebsku či Hlinecku byla masopustní obchůzka osob v krojích nebo převlečených za nejrůznější maškary po domech, kde hrály, zpívaly a tancovaly. V jižních Čechách to byly kolední hry a na jižní Moravě se slavilo skupinovým tancem, který vedl tzv. gazda, a ostatní tančili společný mečový tanec, tato tradice se udržuje dodnes.

Masopust - svátky obžerství

  • Hlavní zábava začínala o "masopustní neděli" bohatým obědem a hodováním.

  • Nezbytnou součástí masopustního jídelníčku byly koblihy smažené na másle. Na stole ovšem nemohly chybět ani boží milosti, klobásy, slanina a pochopitelně pálenka.

  • Pokud byla na masopust třeskutá zima, vhod přišlo i počastování teplou tzv. zhřívanicí vyrobenou z pálenky, másla a cukru.

  • V pondělí pak probíhaly různé taneční zábavy a v úterý sváteční průvody maškar, hrálo se divadlo. Odbytím, nebo lépe řečeno odtroubením půlnoci, však veškerá zábava končila. Začínala popeleční středa a s ní i předvelikonoční postní období. Lidé věřili, že pokud budou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel, často jako cizinec v zeleném kabátě.

Popeleční středa

Popeleční středa se již nesla v přísně postním duchu. Oběd tvořila většinou čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice nebo pečené brambory. Její termín připadá na 40. den před Velikonocemi.
Do těchto dnů se nepočítávají neděle, proto v praxi připadá popeleční středa na 46. den před Velikonoční nedělí. Kvůli nepravidelnému výpočtu data Velikonoc se její termín každý rok mění.  Letos připadá konec masopustu na 5. března.

Vaše názory

Další z magazínu

Náš tip