Babinet.cz  /  Magazín  /  Styl  /  Proč je kapr nejmladší a co symbolizuje vánoční stromek ?

Proč je kapr nejmladší a co symbolizuje vánoční stromek ?

13.12.2017 - Hana F - redaktorka

Další povídání o vánočních tradicích ...

Proč si děda říct si nedá,

tluče o stůl v předsíni,

a pak běda,marně hledá

kapra pod skříní,

Tyhle ryby neměly by maso míti samou kost,

říká táta vždy, když chvátá na pohotovost.

Slova písničky J.Vomáčky a Z.Borovce zná asi každý, ale že kapr patří mezi nejmladší české vánoční tradice možná každý neví. . Ryby totiž v 16. a 17. století patřily mezi postní jídla, a tak byly ze štědrovečerní tabule většinou vyloučeny. Na vánočním stole objevily až v 19. st. např. štika, lín, pstruh, sumec, úhoř a vařily se většinou na černo (se sladkou omáčkou).

Kapr se stal tradičním štědrovečerním jídlem teprve v druhé polovině 19. století. Nikoliv však smažený, ale na černo nebo na modro.

Koledy jsou starší než kapr

Jednou v roce na Vánoce

strejda housle popadne,

jeho vinou se z nich linou

tóny záhadné.

Strejdu vida děda přidá "Neseme vám noviny,"

čímž prakticky zničí vždycky večer rodinný.

Prapředkem koledování byl zvyk: pozdravit každý dům na počátku nového roku a to jak kalendářního, tak hospodářského (při zahájení zemědělských prací)

Koledníci většinou přestrojeni za maškary, obcházeli domy a zpívali koledy. Za své pěvecké vystoupení byli odměňováni dárky. Na koledu se chodilo od Štědrého dne a až do Tří králů, nejčastěji však na Štědrý den, svátek Štěpána a na Nový rok

Středověké církvi se však nelíbila alotria, která prováděli rozdovádění koledníci, ani maskování za zvířata či přestrojování mužů za ženy a naopak, a proto zakázala lidové kolední obchůzky. Lidové koledování tak nahradila koledními obchůzkami kněží a tak ve 14. století vystřídaly lidové koledy církevní vánoční písně o Kristově narození (nejdříve v latině, později v národním jazyce.)

Koledy o Kristově narození

Žáci předváděli v kostelech scénky o narození Ježíše Krista. Satirické prvky, které se objevovaly v hrách, se však nehodily na posvátnou půdu kostela, a proto žáci začali hrát na náměstích. Později své působiště rozšířily a hráli i v domech. Pro domovní scénu však museli své vystoupení zkracovat. Jejich představení se zkrátilo jen na scény s texty a písněmi, a tak vznikly dnes známe koledy.

Zpívání koled u vánočního stromečku

Zpívání koled u vánočního stromečku patří mezi staročeské zvyky. U vánočního stromečku se zpívali koledy nejenom na Štědrý den, ale každý večer, dokud se neodstrojil.

I stromeček má svůj původní nekonzumní symbol

Bez prskavek tvrdil Slávek

na Štědrý den nelze být

a pak táta s minimaxem

zavlažoval byt.

Podle jedné legendy byl v 6. století vyslán irský opat Kolumbán z Luxeuilu a Bobba do Burgundska, aby tamějšímu pohanskému obyvatelstvu osvětlil svátek narození Krista. Aby opat přilákal co nejvíce lidí, zapálil 24. prosince na starobylém jehličnanu uctívaném o zimním slunovratu pochodně ve tvaru kříže. K davům zvědavců, které přilákala zář ohně pak pronesl kázání o narození malého Ježíška v Betlémě.

Podle brémské kroniky prý v roce 1570, se objevil ozdobený stromeček pro děti v cechovní budově. Odtud se rozšířil po německých zemích a počátkem 19. století se objevil poprvé i u nás. Roku 1812 ho v Praze ve své vile ozdobil bavorský rodák Jan K. Liebich (ředitel Stavovského divadla) jako překvapení pro hosty. Lidem se vánoční stromek, který nazývali Kristův strůmek, zalíbil a o rok později se jeho zdobení stalo v městech, především v zámožných rodinách, již samozřejmostí. V 60. letech 19. století pronikl i do srdcí českých venkovanů a koncem 19. století ovládl svou krásou i zbytek Moravy. Předtím se místo stromku stavěly jesličky.

Po 1. světové válce se začaly stavět rozsvícené vánoční stromky i na veřejných prostranstvích. Poprvé se rozsvítil v roce 1924 v Brně. Autorem této tradice je spisovatel R. Těsnohlídek. Z jeho iniciativy se také pod vánoční strom umisťuje kasička pro opuštěné děti. K tomuto nápadu ho inspiroval smutný příběh, když v čase vánočním našel v lese opuštěnou holčičku.

Zdobení vánočního stromku

Až do poloviny 20. století se zdobila hlavně jedle. Později pro svou vzácnost byla nahrazena smrkem a borovicí.

Stromky se zdobily různě např. ořechy, jablíčky,perníčky, sušeným ovocem, cukrovím, kostkami cukru zabalenými do barevných papírků, barevnými papírovými řetězy, slaměnými ozdobami. V 19. století čeští skláři oslinili cizinu skleněnými, ozdobami. Objevily se i lamety nastříhané z cínové folie a později i barevné lamety (známé jako vánoční třepení) s řetězy. Pravděpodobně českou specialitou je zdobení vánočního stromku čokoládovými figurkami.

Lidé se také snažili stromky osvětlit, protože plamen o Vánocích symbolizuje pro křesťany příchod světla neboli příchod křesťanského Mesiáše a pro pohany je symbolem pohanského slunovratu.

První svíčky zazářily na stromcích bohatých rodin na počátku 18. století. Díky vynálezu parafínu v roce 1830 svíčky zlevnily, a tak mohly svou září potěšit i děti z chudých rodin. V 19. století se objevily i první prskavky

Náboženské symboly vánočního stromku

Vánoční strom symbolizuje rajský strom. Z něho nejprve Adam a Eva utrhli zakázané ovoce a později byl na něm ukřižován Ježíš Kristus neboli nový Adam zrozený z nové Evy – Panny Marie. Zelené větve stromu symbolizují nový život a zavěšené zdoby zakázané ovoce.

Vaše názory

Další z magazínu

Náš tip