Babinet.cz  /  Magazín  /  Kultura  /  Knižní recenze: Špinavý kšefty na North Ganson Street

Knižní recenze: Špinavý kšefty na North Ganson Street

31.7.2017 - redakce Babinet.cz

Útočí na nás tropické teploty a tak trocha ochlazení nejspíš přijde vhod. Najdeme ho ve (fiktivním) městě Victory ve státě Missouri, i když tam umí být pěkně horko i na sněhu. Jak by ne, když místní obyvatelé mají, kromě jiného, ten nepěkný zvyk líčit na chodce pasti na medvědy.
Upřímně řečeno, ze všeho nejdřív jsem se na internetu podívala, jestli je tam v lednu opravdu taková zima, jak autor tvrdí, tj. pod nulou. Ve své mozkové mapě mám totiž stát Missouri uložený na Jihu USA. No, už jsem si ji poopravila. Je to tak nějak uprostřed USA, podnebí kontinentální, v zimě skutečně až mínus sedm (!), v létě až 32, bouřky, tornáda. Hlavní hrdina Jules Bettinger, policista „černý tak, až je skoro fialový“, a zvláště pak v té zimě, co v lednu v Missouri panuje, je do Victory přeložen za trest z teplé Arizony, kde teploměr ani v zimě neklesá pod plus sedm stupňů. (Za to v létě to může být taky až 50, v knížce to není, tak to píšu aspoň sem.)

V USA se takové věci jako překládání policistů pro malichernosti do jiných států Unie dějí zřejmě dnes a denně, protože Bettinger to nebere jako nějakou katastrofu, ale spíš jen jako jistou mrzutost. Nedávno oslavil padesátku, žije ve spokojeném manželství s malířkou na volné noze (malířkou obrazů, ne pokojů) a s dospívající dcerou a synem. Přestěhování pro rodinu není problém, i když našeho čtenáře trochu zarazí, že se Bettingerovi nestěhují rovnou do Victory, ale „z bezpečnostních důvodů“ do 130 kilometrů vzdáleného Stonesburgu. Odtud bude Bettinger denně dojíždět do práce autem a vůbec mu to nepřijde jako nějak obtěžující nebo dokonce nemožné. O takové mobilitě pracovní síly si u nás můžeme jen nechat zdát.

Detektivův první případ ve Victory, vražda prostitutky a následná nekrofilie, je celkem vzato otřesný už sám o sobě, ale na poměry Victory ještě v mezích normy. Město charakteristické tím, že v něm, bůhví proč, umírají holubi a potom se jejich mrtvolky válí všude po ulicích, má hranice normálnosti nasazené hodně nízko. Zločincům bez jakýchkoliv morálních zásad nadaným mimořádnou dávkou brutality, když ne rovnou sadismu, čelí „morálně flexibilní“ policisté, kteří nakonec používají tytéž metody a dokonce to považuji za legitimní.  Svého náčelníka respektují nakonec jen proto, že dotyčný je kdykoliv ochoten si to s nimi rozdat v boxerském ringu, tj. fakticky je schopen je v rámci určitých pravidel seřezat, jak je aktuálně zapotřebí.

Dlouhou oklikou plnou mrtvol, zimy a sněhu se nakonec dopracujeme k tomu, že v pozadí celého případu stojí jedna várka heroinu uvařeného před čtyřmi roky tak mizerně, že pár narkomanů jeho konzumaci nepřežilo. Takovému heroinu vylepšení chininem nepomůže, zvlášť, když ho potom každá dávka obsahuje smrtelné množství. Pochopitelně se tak stane nedopatřením, protože nikoho z „přípravářů“ jaksi nenapadne, že chinin může být smrtelně jedovatý.

Následky jsou tragické. Pančovaný heroin v rámci oslavy ukončení středoškolských studií užijí potomci místních elit a jedenáct z nich potom místo na elitní univerzity putuje na hřbitov. Místní policie vyhlásí válku místnímu podsvětí a to si to nenechá jen tak líbit. Konflikt postupně eskaluje a arizonský detektiv se do něj v rámci své práce zaplete ve chvíli, kdy už hoří na plné pecky. Krizová situace ho nakonec přiměje akceptovat i nelegální počínání svých policejních parťáků, dříve nepřátel, nyní spojenců, a pokusit se nastolit vlastní pojetí práva a spravedlnosti. Nakonec sice úspěšně, avšak za cenu značných a nevratných ztrát.

Když jsem příběh dočítala, říkám si, že ať napíšou Američané cokoliv, vždycky to nakonec bude western. To jsem ještě nevěděla, že autor, S. Craig Zahler (nar. 1973), je, kromě jiného, autorem scénáře a režisérem thrilleru z Divokého Západu Kosti a skalp (Bone Tomahawk, 2015, v hlavní roli Kurt Russell), k němuž částečně napsal i hudbu. Tou se ostatně zabývá prakticky celý život, zatím nejvýznamněji pod uměleckým jménem Czar ve své metalové skupině Realmbuilder (Stavitel říše). Ty Zahlerovy říše jsou však vždy pěkně temné. On sám ten „svůj“ metal charakterizuje jako epický, jiní ho nazývají death nebo black metal. V Kostech a skalpu potom nejde o nic menšího, než jak se zachránit před kanibalským indiánským kmenem. A tak můžeme pokračovat dál a dál.

Zahler, původem z Miami (čili z teplé Floridy), dosud vydal čtyři knihy, z nichž česky vyšla zatím jen tato. Předcházely jí Congregation of Jackals (2010), v překladu něco ve smyslu jako Společenství šakalů či Šakalí smečka, noir (černý) western o bankovním lupiči, na kterého začnou doléhat stíny minulosti- Druhou knihu, Wraiths of the Broken Land (2013, Přízraky (z) rozbité země) sám autor charakterizuje jako brutální western „jaký jste ještě nečetli ani neviděli“. Jiní před ní rovnou varují jako před „ultranásilím asijského typu“. A do třetice „všeho zlého“ tu máme Corpus Chrome, Inc., což je název firmy, která kdesi v nepříliš vzdálené budoucnosti připojuje k mozkům zemřelých lidí umělá těla, takže dotyční žijí dál i po své smrti. Že neožívají zrovna lidi typu Matky Terezy nebo Mahátmy Gándhího u Zahlera nepřekvapí.

Do dějin filmu S. Craig Zahler vstoupil v roce 1994, kdy na New York University ve svých jednadvaceti letech začal studovat kinematografii a napsal svých prvních šest filmových scénářů včetně krimi-westernu The Brigands of Rattleborge (Brigády z Rattleborge). Ten se umístil na prvních příčkách systému Black List (Černá listina), kam filmová studia umisťují své nejlepší nezfilmované scénáře a kde je hodností odborníci z filmového průmyslu. Na následujících čtyřech filmech (August Roads, 1995,  Warsaw Story, 1996, Lucia's Dream, 1997   a Rooster, 2003) se Zahler podílel jako kameraman (August Roads na youtube viz https://www.youtube.com/watch?v=fbOTHXOusqQ).

Jako scénárista se Zahler prosadil ve francouzském hororu The Incident (2011, známým také jako Asylum Blackout, česky Noční incident), pojednávajícím o tom, co se stane, když v blázinci vypadne proud a s ním všechny bezpečnostní systémy. Potom následuje již zmíněný western-noir Kosti a skalp (scénář, režie, částečně hudba), vězeňský akční thriller Brawl in Cell Block 99 (Hádka na bloku 99), který by měl přijít do kin letos na podzim (rovněž scénář, režie, hudba). Na příští rok plánuje Zahler uvedení svých dvou dalších filmových autorských počinů – akčního thrilleru na téma policejní brutality Dragged Across Concrete (Tažený přes beton) v hlavní roli s Melem Gibsonem a horor Puppet Master (Pán loutek). Nedávno Zahler rovněž dokončil další román, tentokrát s dickensovskou atmosférou, nazvaný Hug Chickenpenny: The Panegyric of an Anomalous Child (Hug Chickenpenny: Chvalozpěv na anomální dítě) věnovaný reálné postavě tzv. Sloního muže, tj. Josepha Merricka (1862-1890) těžce deformovaného vrozenou poruchou tvorby kožních a kostních tkání.

Hodnotit „zahlerovský“ poměrně monotematický pohled na svět je, jak patrno, zřejmě spíše úkolem pro sociology, psychology a psychiatry než pro literární a filmové kritiky. Veškerou brutalitu Špinavých kšeftů na North Ganson Street (i v jiných Zahlerových dílech) můžeme především chápat jako umění svého druhu. Asi tak, jako ho vnímáme v pohádkách. V Erbenově Zlatém kolovratu, například, vyloupané oči a usekané končetiny taky nebereme tak úplně vážně, spíše je vidíme jen jako nutnou kulisu a nezbytný atribut celého jinak pěkného příběhu.

Samozřejmě se nabízí otázka, co vede autora k tomu, aby tvořil příběhy tohoto druhu. V této souvislosti by mě zajímalo Zahlerovo rodinné zázemí, o tom však internet mlčí.

Druhá otázka zní, proč se dalším, tedy některým, lidem, tyto ultranásilné příběhy vlastně líbí. Přitom aspoň v USA jich je dost na to, aby se jejich autor mohl prosadit na knižním i filmovém trhu. A jestli to nakonec není právě tento typ příběhů, který dokáže upoutat z vydavatelského hlediska nejproblematičtější a zároveň finančně nejzajímavější skupinu čtenářů – dospělého, ekonomicky aktivního muže. Zda právě oni, a spolu s nimi i některé ženy dohnané do mužských postojů současnou společností a touhou uspět v mužském světě, zde nenacházejí vítané odreagování svých vleklých a každodenních frustrací. I oni by třeba rádi řešili svoje problémy, nespravedlnosti a ukřivděnosti přesně tak, jako to činí Zahlerovi hrdinové, ale zároveň si dobře uvědomují, že v reálném světě jsou taková řešení o hodně komplikovanější než na stránkách knihy nebo plátně kina.

Potěší, že příběh napsaný mužem o mužích a zřejmě především pro muže rovněž přeložil muž. Jistě to neměl jednoduché. Štěpán Benyovzský se ale s předlohou vyrovnal úspěšně, až na pár drobných nelogičností, které však mohou být dány již originálem. Přinejmenším však překladatelem stvořená (?) místní jména jako Sračkistán nebo Hajzlíkov si určitě zaslouží stát se součástí české slovní zásoby. A neříkejte, že jste na místa hodná takového označení někdy nenarazili i ve skutečnosti.

Jitka Lenková

Knihu si můžete zakoupit na www.mysterypress.cz

Vaše názory

Další z magazínu

Náš tip
  • Originální květiny a kytice Frutiko z čerstvého ovoce, čokolády a dortů představují skvělý dárek s objednáním online a doručením po celé ČR!
  • Sháníte kvalitní kancelářské židle? Vyberte si ze širokého sortimentu v internetovém obchodě Hawaj.cz

  • Trápí vás inkontinence při sexu? Začněte to ihned řešit!

  • Značkové parfémy a kosmetika, 5 prodejen v ČR, skladem přes 375 000 kusů parfémů a kosmetiky. Expresní doručení do 24 hod. EUROPARFEMY.cz

  • Masáž prostaty jako prevence proti rakovině i příjemný zážitek!