Filmová recenze: Z Paříže do Paříže

Kanadský režisér Christian Duguay přichází do našich kin s velmi emotivním snímkem Z Paříže do Paříže (Un sac de billes/Bag of Marbles). Příběh dvou malých chlapců z doby druhé světové války byl natočen podle stejnojmenné autobiografické předlohy Josepha Joffa.

Všechny tituly, jak francouzský, anglický i český zcela pravdivě vystihují děj příběhu.

Nacházíme se ve Francii, v období nacistické okupace. Židům je nařízeno nosit neslavně proslulou Davidovu hvězdu. Stejně jako kdysi v období středověku. Situace houstne, rodiny se rozdělují. Začínají židovské transporty neznámo kam. Strach, teror, nervozita roztahují chapadla. Vzdorující a utíkající jsou nekompromisně zastřeleni.

Dva bratři, dvanáctiletý Maurice a desetiletý Joseph žijí svoje dětství stejným způsobem jako chlapci jejich věku kdekoliv jinde. Zlobí, mlátí se a bojují spolu. Ale co se rádo zlobívá (škádlívá), rádo se mívá. Říkává nejedna moudrá maminka, když vidí, jak její děti perou. Do jejich osobních bojůvek bohužel zasáhne tehdejší krutá politická situace. Tatínek rozhodne, že pro záchranu rodiny se musí všichni rozdělit. Starší chlapci, mladší chlapci a on s maminkou. Cílem setkání bude dosud neokupovaná zóna na jihu Francie.

Je fascinující sledovat, jak ze staršího Maurice se stává opatrovnický a ošetřovatelský bratr mladšího Josepha. Jejich osobní bojůvky ztratí na intenzitě. Ostatně energii nyní potřebují na dlouhou cestu. Po úspěšně zvládnutém přechodu přes demarkační čáru a přes vysokohorské hřebeny se naštěstí dostávají do místa setkání se zbytkem rodiny. Nicméně nebyl by to skutečný životní příběh tehdejší doby, kdyby už tam skončil. Cesta je dlouhá a náročná. V tu chvíli chlapci zatím ještě netuší, že válka bude končit až za tři roky. Za tři dlouhé roky, plné nejistoty, strachu, zoufalství.

Nový film Z Paříže do Paříže je velmi emotivní a hluboký. Dětským pohledem sledujeme šílenou situaci tehdejší doby. Děti nejsou ty, které začínají světové války. Z bezstarostných malých dětí se stávají vystrašené hladové oběti, přicházející o dětství plné her a hloupostí. Malá tělíčka musí pracovat ve věku, v němž se v době míru děti seznamují se světem, který je obklopuje. Formou hry, výuky a vedení

jejich milujících rodičů. Válka dospělých ničí vše. Bere dětem jejich přátele, hračky, učitele a bohužel i teplo rodinného krbu. Bere jim jistoty, bezpečí a vědomí, že sliby se plní. Válka likviduje vše krásné a dobré, v co děti kdy věřili a na co spoléhaly.

Autenticitu filmu dodalo i vynikající herecké obsazení. Dorian Le Clech jako Joseff a Batyste Fleurial jako Maurice byli ve svých rolích svou upřímností naprosto úchvatní.

Patrick Bruel a Elsa Zylberstein excelentně ztvárnili rodiče. Christian Clavier zazářil v roli poměrně krátké, ale zato velmi významné. Je lékařem, rozhodujícím o osudu malých bratrů. Jak málo stačí, aby se osud najednou obrátil úplně jiným směrem. Jedna krátká věta, či pouze jedno slovo a tím je určená budoucnost.

Slzy mi kanou jedna za druhou. Nicméně takový je efekt nového snímku režiséra Christiana Duguaye na moji osobu. Nedívám se okolo sebe, ale občas slyším jemné popotáhnutí a šustění kapesníků. Nikdo z nás nechce rušit ostatní svými emocemi.

Snímek Z Paříže do Paříže si určitě nenechejte ujít. Stojí za vidění. Přeji vám silný lidský zážitek.

Francie, Kanada, 2017

Žánr: dobrodružný / drama

Režie: Christian Duguay

Scénář: Alexandra Geismar, Jonathan Allouche, Joseph Joffo (předloha)

Hrají: Dorian Le Clech, Batyste Fleurial Palmieri, Patrick Bruel, Elsa Zylberstein,  Kev Adams, Christian Clavier

Premiéra: 1. 6. 2017

Trailer: http://www.cinemart.cz/filmy/z-parize-do-parize/

Zdroj foto: www.cinemart.cz

Napsala: Hana Kasalová