Děsivý přízrak ruského folkloru

Tato nadpřirozená bytost z ukrajinského folklóru zvaná Vij není v Čechách příliš známá, a proto stojí za to se s ní blíže seznámit. Podle tradice to je trpasličí král, nejmocnější ze všech přízraků. Gogol ho ve stejnojmenné povídce v roce 1835  popisuje jako „podsaditého statného človíčka, který se nemotorně kymácel. Byl celý olepený černou hlínou. Ruce a nohy, taky plné hlíny, mu čněly z těla jako žilnaté, pevné kořeny. Kráčel těžce a co chvíli zavrávoral. Měl dlouhá víčka, která sahala až k zemi.“ A měl také železnou tvář a železné prsty, tedy podle popisu přinejmenším jeden z jeho prstů byl železný. Děsivý přízrak byl fakticky slepý, protože si sám nedokázal nadzdvihnout těžká víčka. Proto ho museli jeho pomocníci, „pekelná havěť“, vodit a pomáhat mu. Když mu na jeho příkaz nadzdvihnou oční víčka, nikdo se do nich nesmí podívat, jinak zahyne.

Pro úplnost je třeba poznamenat, že děj Gogolovy povídky z první poloviny minulého století vychází z ukrajinských lidových pověst a je situován do kozácké usedlosti asi 30 – 40 m od Kyjeva. Vije si pozvou „pekelné příšery“, když už si nevědí rady s hlavním hrdinou příběhu, studentem filosofie. Toho stihl neblahý osud. Podíval se Vijovi do očí a : „… v mrákotách se skácel k zemi a duše z něho strachy vyletěla.“

Vystopovat původ Vije je poněkud komplikované. I když Gogol píše, že to byl trpasličí král, neodpovídá tato postava trpaslíkům tak, jak je známe z naší resp. západní tradice. „Západní“ trpaslíci vždy vynikali prací s kovy, vyráběli zázračné zbraně, pod zemí dobývali různé nerosty, zlato a drahokamy, hlídali poklad, měli spojení s jiným světy a často i blízký vztah k vodě. Nic z toho Vije necharakterizuje. Se zemí ho spojuje jenom to, že je olepený hlínou. Navíc je kovový, resp. ty části, které jsou vidět, tj. tvář a prst, jsou popisovány jako železné. Že by to nakonec byl nějaký pokroucený popis robota se smrtícím (laserovým?) pohledem? Další stopu nacházíme v keltských legendách. Je v nich popsána zbraň zvaná Balorovo oko. Stačilo jenom nadzdvihnout jeho víčko a oko vyvrhlo plamen schopný „strávit tři světy“. Pohledem zabíjela i starořecká Medúza, a to dokonce i po smrti.

Zajímavá a dosud nepříliš prostudovaná postava Vije tak vybízí k hledání dalších souvislostí.

Jitka Lenková