Babinet.cz  /  Tajemno  /  Tajemný obyvatel jezerních hlubin: Jaký netvor obývá turecké jezero Van?

Tajemný obyvatel jezerních hlubin: Jaký netvor obývá turecké jezero Van?

24.7.2018 - redakce Babinet.cz

Místní o jeho existenci nepochybují ani na okamžik. Dokonce přesně vědí, jak vypadá, i když ho popsat mohou jenom zčásti, podle toho, co je z něj občas vidět nad hladinou. Zřejmě to nebude žádná krása napohled, protože neznámému tvorovi říkají jednoduše canavar, čili příšera. Co taky jiného, když to stvoření má na huňaté (!?) hlavě jakési podivné výrůstky a na hřbetě trojúhelníkovité ostny?

Tak ho také roku v květnu roku 1995 spatřil  Bestami Alkan, zastupující guvernér provincie Van, když na břehu jezera pořádal piknik. Rozhodl se přijít záhadě na kloub a o půl roku později se zúčastnil expedice odborníků, která měla tajemného obyvatele jezera Van odhalit. Nepodařilo se. O dva roky později se o to chtěl pokusit francouzský oceánolog Jacques Cousteau. Zemřel však ještě předtím, než se k jezeru vydal.

Podařilo se obludu nafilmovat?

Největším zastáncem existence "příšery z jezera Van" je dnes turecký badatel Ulan Kozak. Má k tomu dobrý důvod. Roku 1995 ji nejen zahlédl, ale dokonce natočil na videokameru. Jako je v takových případech obvyklé, amatérské video je příliš neprůkazné, než aby bylo možné s jistotou identifikovat, co to vlastně v jezeře plave. V tom smyslu se vyjádřili i odborníci z univerzity v Cambridge, kteří záznam v roce 1997 analyzovali. Takže existenci turecké jezerní obludy canavarana ani nepotvrdili, ani nevyvrátili. Ono video je běžně dostupné na internetu a tak má každý šanci udělat si na něj vlastní názor. Nic zásadní z něj však zatím ještě nikdo "nevykoukal".

Dinosaurus to nebude

Pokud bychom chtěli identifikovat canavarana "od stolu", protože číhání na břehu jezera, až se příšera objeví, zatím k žádnému pokroku v této věci nevedlo, bude nejlépe použít vylučovací metodu.

Bezpečně tedy víme, že canavaran nemůže být žádný druh dinosaura, který díky shodě šťastných náhod přežil do dnešních dob. Jezero Van totiž vzniklo seismickou činností teprve před 60 000 lety a žádný plesiosarus ani jeho současník se do něj v druhohorách prostě nemohl dostat.

Po vyloučení této možnosti stojíme před klasickou volbou - je ono zvíře tedy nějakým současným ještěrem? Nebo rybou či savcem? V každém případě by byl onen tvor obřích rozměrů. Všechna svědectví se shodují v tom, že měřil nejméně šest metrů. Ale také devět nebo deset. Ve prospěch ještěrů a ryb nahrává právě ono Kozakovo video. Zvíře na něm zachycené připomíná svým pohybem aligátora, tj. jeho páteř se při pohybu horizontálně, prohýbá ze strany na stranu (jako když se plazí had) a ne vertikálně, seshora dolů (jako když skáče delfín).  Skutečnost, že zvíře nikdy nebylo pozorováno na souši, ze všeho nejvíce ukazuje na nějaký druh ryby, snad jesetera. Tím by se vysvětlily ony kostěné (?) trojúhelníky na hřbetě, Chlupatá hlava s výrůstky pochopitelně ne.

Jezero většího tvora neuživí?

Tyto všechny spekulace však berou za své v okamžiku, když se podíváme na životní podmínky v jezeře.  I když je dosti veliké, 120 km dlouhé, 80 km široké a místy hluboké až 450 metrů, žádné větší zvíře v něm, kromě oné "příšery", nežije. Jezero je totiž bezodtokové, vodu ztrácí jen odpařováním a tak je stále slanější a slanější - obsahuje   19,1 % alkalických solí. V důsledku toho působí vanská voda na omak jako mazlavá a má také zřetelnou mýdlovou příchuť. Snadno v ní proto lze i cokoliv vyprat bez použití mýdla nebo saponátů a odnepaměti se také využívá k praní ovčí vlny.

V tak extrémních podmínkách přežívá jen jeden endemický druh ryby (Alburnus tarihi) velikosti naší plotice, která ani nemá české jméno. Místní jí říkají tarek nebo darekh a ročně jí sítěmi naloví desítky až stovky tun. Hypotetická příšera by tedy teoreticky v jezeře měla co žrát, i když podle názoru některých biologů by se v něm uživit nedokázala.

A i kdyby ano, canavarana se stejně jako jiných zvířat týká "zákon" o životaschopnosti populace. Ta by měla čítat nejméně 50 kusů daného jedince, aby se za určitých, a to extrémně dobrých až vysloveně šťastných anebo s pomocí člověka vylepšených podmínek, dokázala reprodukovat. V praxi se však počítá s tím, že jisté není ani přežití populace čítající 10 krát víc jedinců, tedy pět set, a spíše je třeba počítat s tím, že takový druh se před vyhynutím zachránit nepodaří. Jak silná populace canavaranů by tedy musela žít v jezeře Van, aby se tam udržela dlouhá staletí, ne-li tisíciletí? A jak je možné, že za tu dobu se nepodařilo najít ani jednoho mrtvého živočicha či jeho část vyplavenou na hladinu či na břeh?

Canavaran není sám

Podobné charakteristiky ovšem vykazuje i nejznámější tvor tohoto druhu, obluda z jezera Loch Ness - sporadická pozorování, fotografie vzácné, ne-li rovnou podvržené, žádné hmatatelné důkazy její existence, přestože i "lochnesek" by muselo v jezeře žít aspoň půl tisíce, aby měly aspoň nějakou šanci na přežití. Totéž platí i pro všechny další jezerní obludy, počínaje nejbližším "sousedem" canavarana vyskytujícím se ve vedlejším jezeře Ercek a konče kanadským ogopogem z jezera Okanagan v Britské Kolumbii. Všichni tito tvorové se chovají jako nepolapitelné přízraky a také tak vypadají. Téměř by se proto chtělo uvěřit, že přízraky opravdu jsou. Copak to ale jde, začít v 21. století věřit na přízraky? To už je představa extrémně vzácného jezerního tvora neurčité biologické charakteristiky přece jen přijatelnější.

Jitka Lenková


----------------------------------------------------------------------------------------------

Vyobrazení:

Jezero Van na satelitním snímku (zdroj: www.armenianpages.com)

Tak nějak by mohl vypadat canavaran, legendární obluda z jezera Van. (zdroj: www.skizoh.deviantart.com)

Podle některých zoologů by onou příšerou mohl být mimořádně velký jeseter.(zdroj: www.biolib.cz)

 

 

 

Vaše názory

Další články tajemna

Nejčtenější články
Náš tip