Romantika každým coulem

O víkendu mě přítel pozval na romantickou večeři. V restauraci měli skvělou kuchyni, dobré víno a hlavně byl odtamtud krásný výhled na Pražský hrad a celé město. Všechno bylo jako ve filmu, stmívalo se, na stole hořely svíčky, dole pod námi svítila Praha, houslista procházel restaurací a vyhrával tklivé melodie, no prostě romantika každým coulem. Jídlo nemělo chybu a popíjeli jsme správně vychlazené rulandské šedé.

Na podobný nápad přišlo v tomto horkém letním počasí víc lidí, takže terasa byla úplně plná. Vedle nás seděl starší manželský pár, elegantně oblečená dáma a nažehlený pán, podle řeči jsem je odhadovala na Belgičany. My jsme měli s sebou ještě Teryho. Tery je hlavně vlčák, ale má taky něco z dobrmana. Je v podstatě hodný, ale vypadá hrozivě. Miluje lidi, ovšem pokud vidí cizího psa, tak se nezná.

Uvázali jsme ho za nohu stolu, u kterého jsme seděli, dostal vodu a jen tak tam polehával, neboť jsme ho cestou prozíravě nechali pořádně vyběhat. Jenže najednou přišli lidi s vlčákem a Tery vyrazil. Byla to taková rychlost, že ani jeden z nás nestihl zasáhnout. Stůl letěl taky. Poskočil asi o půl metru, voda vyletěla a vylila se na toho nažehleného pána od sousedního stolu.

Potom se Terýskovi přetrhl obojek, takže byl volný a šel si to s vlčákem vyřídit po svém. Uprostřed hospody se strhla veliká rvačka, obecenstvo se bavilo. Ty dva výtržníky se nám povedlo od sebe roztrhnout, politý nažehlený pán se smál a posunky mi naznačoval, že se vlastně nic nestalo, a Tery dostal pořádně vynadáno. Měl sice uši dozadu, jako že tedy ví, ale ve tváři vítězoslavný výraz. Asi byl pyšný, že se mu povedlo s nasazením vlastního kožichu udělat pořádek. Kupodivu nás nevyhodili, ale jak říkám, romantika každým coulem!