597. Tisíckrát

Tisíckrát

Chtěla jsi všechno mít a dobře žít,

nepláčeš a nenaříkáš,

smutek se usadil ve Tvé tváři

a přibývá dnů,

jako lístků ubývá v kalendáři.

Přijdem kouzlu a mámení na chuť,

zůstala pachuť,

nebuť labuť a nevěř všemu,

pojď má lásko, jdeme domů.

Když jsme se poznali,

neměli jsme nic,

přibylo věcí víc,

přišly děti,

léta plínek, sklínek, dudlíků,

bral jsem Tě za ruku,

nočního vstávání.

Přešla léta,

přešla puberta našich dětí,

můžeme si dobře žít.

Nemaluj si oči, líbíš se mi jaká jseš,

krásko mého srdce.

Neříkám, že Tě mám rád,

i když se to má,

to by se dalo spočítat na prstech jedné ruky,

v duchu jsem to řekl aspoň tisíckrát.

Jsi milenka našich nocí,

manželka a matka našich dětí,

mám Tě rád.