Srdce, sval o velikosti mužské pěsti, je nejvýkonnějším orgánem v lidském těle. Je obklopeno plicními laloky, cévami a tepnami, chráněné prsní kostí, žebry, páteří, spoustou svalů a šlach. Srdce začíná bít už čtvrtý týden od početí. Jeho dlouhá cesta končí jen několik málo okamžiků před smrtí.Srdce má neuvěřitelné „pracovní“ nasazení.

Za jedinou minutu, kterou strávíte sledováním 2 televizních reklam, se stáhne více než 70krát. I když váží jen asi 350 gramů, dokáže za den přečerpat 12 000 litrů krve. Skutečný objem krve, který srdce denně vypudí, však může být mnohem větší. Při vydatné fyzické námaze stoupá objem krve, který jím projde, z obvyklých 5 nebo 10 litrů na 45 litrů za minutu.

foto / Freepik

Ten správný srdeční „beat“

Tlukot srdce, nebo-li tep, který si můžeme změřit, způsobuje pravidelné stahování srdce. Srdce se během jediného dne stáhne asi 100 000krát, což u zdravého jedince představuje 60 až 80 stahů za minutu. V závislosti na provozované aktivitě může pracovat rychleji, například při sportu, nebo naopak pomaleji, třeba ve spánku.

Pokud je srdce a jeho svalovina oslabena (např. srdečními chorobami, nezdravým životním stylem nebo stresem), dochází k nepravidelnému přečerpávání krve, které se může projevit tzv. srdeční arytmií.

Srdečních arytmií je celá řada. Jejich příznaky se liší nejen podle jednotlivých typů, ale také podle příčiny a schopnosti oběhového a dýchacího systému poruchu srdečního rytmu vykompenzovat. Následkem arytmie může člověka postihnout srdeční selhání, zvyšuje se u něj riziko embolizace, což může vyvolat u některých pacientů infarkt. Jednou z nejzávažnějších komplikací je cévní mozková příhoda. Některé neléčené arytmie mohou způsobit i smrt.

Fibrilace síní – rychlejší než rychlý tep

Fibrilace síní je nejčastěji se vyskytující druh srdeční arytmie. Projevuje se nepravidelným pulsem a rychlejší srdeční akcí (100 tepů za minutu), která je způsobena nekoordinovaným stahováním srdeční síně, neschopností srdce přečerpávat krev a převádět pravidelný rytmus ze síně do komory.

Onemocnění se projeví u každého čtvrtého člověka staršího 40 let. Její výskyt stoupá se zvyšujícím se věkem. U lidí nad 80 let jí trpí asi 10 %. Fibrilace síní se vyskytuje ve 40 % případů u pacientů se srdeční slabostí. Asi ve 20 % případů postihuje zcela zdravé jedince.

Příčinou vzniku fibrilace síní může být:
•    nadměrná funkce štítné žlázy,
•    vysoký krevní tlak,
•    kouření, nedostatek pohybu, obezita, nadměrné požívání alkoholu,
•    nadbytečný příjem cholesterolu a sodíku (nadměrné solení),
•    cukrovka,
•    plicní nemoci (nádory, zápaly plic),
•    v některých případech dědičnost.

Neléčená fibrilace může zradit mozek i tělo

Fibrilace síní sice nemusí bezprostředně ohrožovat život pacienta, významně ale zhoršuje kvalitu jeho života. Zároveň je spojena se zvýšeným výskytem závažných zdravotních komplikací. Patří mezi ně i cévní mozková příhoda, lidově známá jako mrtvice nebo „šlak“. Kvůli poruše srdečního rytmu nedokáže totiž srdce dostatečně přečerpávat veškerou krev ze síně do komory. Ze zbylé krve se pak v síni vytvoří sraženina, která se může odtrhnout, putovat cévami a tepnami po celém těle, až některou z nich ucpe. Pokud se dostane do krkavice, zamezí přísunu kyslíku a živin do mozku.

U lidí, kteří zanedbají léčbu fibrilace síní, se pětinásobně zvyšuje riziko vzniku cévní mozkové příhody.

Fibrilace síní může také způsobit srdeční selhání, kdy srdce není schopné přečerpat dostatečné množství krve z cév a tepen do plic nebo naopak z plic do tepen, které rozvádějí do těla krev obohacenou o kyslík a živiny. Srdeční selhání hrozí především těm lidem, kteří trpí ještě nějakou další srdeční chorobou. Oběhový a dýchací systém dokáže nedostatečné přečerpávání kompenzovat. V některých případech to však nestačí a člověku hrozí i smrt.

Když krevní sraženina ucpe některou z cév noze, může způsobit ischemickou chorobu dolních končetin, která může ve vzácných případech skončit i amputací nohy.

Jak se pozná fibrilace

Fibrilace síní se může u každého pacienta projevit různými příznaky. Nejčastěji si pacienti stěžují na bušení srdce a rychlý puls. Jiní si zase všimnou nepravidelného tepu svého srdce. U některých lidí se fibrilace síní projevuje sníženou výkonností při tělesné zátěži, zadýcháváním se, nadměrným pocením nebo svíravou bolestí na hrudi. Pacienta mohou také postihnout mdloby, může trpět průjmy nebo hubnout. Někdy se projeví také tzv. periferní pulzový deficit, který je popisován jako rozdíl mezi počtem stahů srdce a počtem tepů na periferní cévě. Někteří pacienti však nemají žádné příznaky, fibrilace síní se u nich odhalí zcela náhodou při vyšetření elektrokardiografie (EKG).
Pokud má lékař podezření na fibrilaci síní, může kromě EKG použít také další metody na potvrzení nebo vyvrácení této diagnózy, např. Holterovo monitorování. Při tomto vyšetření se pomocí malého přístroje měří EKG a krevní tlak po dobu několika hodin. Pokud fibrilaci síní způsobuje nějaké srdeční onemocnění, je možné ji odhalit pomocí echokardiografie. Toto vyšetření je důležité pro předcházení komplikací, například vzniku krevních sraženin. Pro odhalení krevních sraženin je nutné zavést do jícnu speciální ultrazvukovou sondu.

Jak „zpomalit“ rychlé srdce

Volba vhodného typu léčby je u pacientů s fibrilací síní individuální. Při jejím výběru bere lékař v úvahu aktuální zdravotní stav pacienta (např. přidružené nemoci, věk, příznaky arytmie, užívané léky apod.).

Pacient s fibrilací síní může být léčen pomocí medikamentů, katetrizačně nebo chirurgicky. Prostřednictvím léků, tzv. antiarytmik, je možné upravit srdeční rytmus nebo srdeční frekvenci.
U některých pacientů se odstraňuje porucha srdečního rytmu tzv. elektrickou kardioverzí. Jedná se o jednorázový zákrok, kdy se pomocí defibrilátoru přes hrudník do srdce pošle elektrický proud, který přeruší arytmii. Pokud se fibrilace síní po zákroku objeví znovu, je vhodné zvolit jiný typ léčby.

Zatímco chirurgickou léčbu, tzv. MAZE proceduru, provádí kardiochirurg, katetrizační výkon, tedy ablaci, provádí kardiolog. Při katetrizační ablaci se vpichem přes třísla do cév zavedou katetry. Tyto ohebné nástroje dokážou snímat elektrické signály a stimulovat srdce. Přes ablační katetr se vyšle do svaloviny u ústí plicních žil v levé síni vysokofrekvenční proud, který odstraní srdeční tkáň v místě, kde fibrilace síní vzniká, a tím odstraní arytmii jednou provždy. Přibližně u jedné třetiny pacientů se však zákrok musí zopakovat.

Alternativně mohou lékaři doporučit pacientům uzávěr ouška levé srdeční síně. Metoda, kterou v České republice zavedl doc. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC., spočívá v zavedení uzávěru ouška levé srdeční síně, kde při fibrilaci síní nejčastěji (až v 98 %) vznikají krevní sraženiny. Uzávěrem dutiny se ouško vyplní, a tím se zabrání vytváření krevních sraženin.

Prevence krevních sraženin, které jsou příčinou závažných cévních mozkových příhod, patří k velmi důležitým součástem léčby fibrilace síní. Většině pacientů proto lékař předepíše léky, které mají zajistit správné „ředění krve“, tedy snížit srážlivost krve (tzv. antikoagulaci) nebo snížit shlukování krvinek, tedy tzv. antiagregaci. Pravidelným užíváním těchto léků lze významně předcházet vzniku krevních sraženin a tím i cévní mozkové příhodě.

Prevence – základ zdravého rytmu

Nejlepší prevencí fibrilace síní je dodržování zásad zdravého životního stylu. Srdce, cévy i tepny poškozuje kouření. Vliv na ně má také pasivní vdechování cigaretového kouře. Kardiovaskulárnímu systému škodí i nadváha a obezita způsobená nedostatkem pohybu a nezdravou stravou.

V jídelníčku by se proto mělo objevovat méně cukrů, tuků a více vitamínů, ovoce a zeleniny, aby naše srdce bylo zdravé. Doporučuje se také omezit množství soli. U zdravých lidí může fibrilaci síní způsobit i nadměrné požití kávy či alkoholu.

Nedílnou součástí prevence fibrilace síní by měly být také pravidelné preventivní prohlídky, během kterých praktický lékař zjistí hodnotu cholesterolu a krevního tlaku. Pokud člověk pociťuje nepravidelný rytmus nebo cítí neadekvátně rychlejší bušení srdce, měl by svoje zdravotní obtíže konzultovat s lékařem.

Malý slovníček srdečních pojmů
Pojem                                           Vysvětlení
Defibrilátor                        Přístroj umožňující obnovit správnou činnost srdce
Echokardiografie                Ultrazvukové vyšetření srdce
EKG (elektrokardiogram)    Přístroj pro zaznamenání srdeční aktivity v čase
Embolizace                        Vmetení krevní sraženiny do cévy nebo tepny
Infarkt myokardu               Zástava srdce způsobená nedostatečným zásobením kyslíku
Srdeční arytmie                 Porucha srdečního rytmu

Odborná spolupráce:
•    doc. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC., primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce v Praze
•    MUDr. Jana Matoušková, vedoucí lékařka Jednotky intermediální péče, Kardiologické oddělení Nemocnice Na Homolce v Praze