Hana (56): Dcera je ve vězení. Děsíme se jejího návratu

Já si myslím, že Vaše dcera procitla a byla potrestaná dost. Určitě si začne víc vážit života a změní se.

Obraťte se na poradnu. Jděte na sociálku. Ptejte se na Policii, co můžete dělat. V zájmu malého dítěte je nutné zabránit jeho matce ve styku s Matyáškem. Dítě musí vyrůstat v klidu. Věřím, že najdete páky, jak svého vnoučka ochránit. Dcera vám dělá strašné starosti, ale pokud nebude chtít sama, drogám neodvykne. Je to strašně smutné, ale stojí za to bojovat. Možná, až nebude mít k dítěti přístup, pochopí, že dokud se nezmění, dítě zůstane prarodičům navždy.

Úplně nesdílím Damiánův optimismus. Hanina dcera už bude až do smrti feťačka a je jen na ní, jestli bude abstinovat nebo ne. Je to stejné jako u alkoholiků. Hodně záleží na tom, jestli se po návratu z vězení vrátí ke starým zvykům a starým kamarádům, nebo jestli dá přednost dítěti. Na místě Hany bych byla připravená na obě varianty, protože stačí, aby si její dcera dala jen jedinou dávku a zase v tom bude lítat.

Hanko, předpokládám, že vaše velké obavy z období po propuštění vaší dcery z výkonu trestu plynou z toho, že s ní kontakt máte a nemáte dojem, že se změnila, jak píše Damián. Možná také plynou z toho, že nemáte úplně právně vyřešeno předání vnuka do vaší péče. V dopise není nic o tom, jakou formou a na jakém právním podkladě proběhlo, přičemž možnosti jsou v současném českém právním prostředí (podle současného Občanského zákoníku) nejméně čtyři a každá z nich na vás lade jiné povinnosti, ovšem každá z nich také vám a vašemu vnoučkovi dává jiné možnosti ochrany (tedy ochrany zájmů vašeho vnoučka, o které, předpokládám, vám jde). Tohle tu nevyřešíme, protože pokud jste si jen tak od dcery vnoučka převzali (Občanský zákoník to nazývá péče na základě dohody s rodičem dítěte), rodičovská práva vaší dcery nebyla nijak omezena a bude-li chtít se o syna dál starat, nemůžete jí v tom nijak bránit. (Máte pak ale další mžnosti, viz dále.) Možné to je, protože v takovém případě by vám sice za péči nenáležela žádná odměna, ale rodiče by stále měli vyživovací povinnost k dítěti (a proto ji soud mohl za neplnění vyživovací povinnosti poslat do výkonu trestu). Pak jsou nejméně tři další možná uspořádání svěření dítěte do péče prarodiče posvěcená soudem. Na vás by každé z nich kladlo nějaké povinnosti, ale každé z nich by vám dávalo i silnější možnost obrany vnoučkových práv, pokud by rodičovská práva vaší dcery byla nějak omezena. (On i ve výše popsaný případ dohody s rodičem na vás podle stávající právní úpravy povinnost kladl, totiž oznámit OSPODu, že o dítě pečujete, pokud nešlo o péči krátkodobou, jako na prázdninách, při delší nemoci rodiče, při služební cestě rodiče apod. K tomu ale, předpokládám, došlo v rámci soudního procesu s vaší dcerou, protože OSPOD v něm musel mít roli.) V každém případě, i když OSPOD nepatří k mým oblíbeným institucím, vám asi teď nezbývá nic epšího, než se na něj obrátit. Můžete se tam obrátit i předem s žádostí o radu a hlavně o vypracování individuálního plánu ochrany dítěte. OSPOD po návratu může péči o vašeho vnuka koordinovat ( ahlídat plnění) a kdyby dcera opravdu selhávala, podat soudu návrh uspořádání péče o dítě a zastupovat u případného soudu zájmy vašeho vnoučka. Vašemu vnoučkovi přeji šťastnější pokračování života, který nezačal dobře. Vám a vašemu muži doporučuji také návštěvu nějakého centra zabývajícího se léčbou drogově závislých, ale to už jste snad udělali dávno. Tak hlavně ať to dobře dopadne, i když vás asi ještě čeká těžká cesta.

Něco podobného se stalo mé známé - její dcera opustila svoji dvouletou dceru, kterou naštěstí nechala u svých rodičů. Ti si po nějaké době vyřídili pěstounskou péči (sociálka je u nich každou chvíli, u dcery feťačky nebyli ani jednou, dítě bylo podvyživené a týrané), dceru asi osm let neviděli, trvalé bydliště má na obecním úřadě. Ale i přesto se děsí chvíle, kdy se dcera zjeví ve dveřích a bude se dožadovat svých "práv."

Ten příběh je napsaný tak jednostranne a tendencne až je to pro mě neuvěřitelne. Jaké drogy v jakém věku a proč začala dotyčná užívat? Rčení my jsme za naši dospělou dceru museli převzít odpovědnost zní jako rčení o akvizici slabe firmy. Ani zminkou jste nepripustili chyby v sobě a při výchově dcery. Tyhle otázky bývají vždy velmi osobní a nikdy není pravda tak černobílá jak ji tu prezentujete.

Kdo nezažije , tak nepochopí, co drogy dokáží udělat z osobností člověka. Pokud ten člověk nenajde vůli s tím bojovat, nikdy to nedokáže. Mám syna,který byl nejhodnějším dítětem na světě,ale zkusil pervitin a nedokázal přestat.Po deseti letech teprve je naděje, že má snahu být čistý/má podmínku soudně/,ale zdraví má podlomené a o psychice nemluvím.Pokud má člověk slabou vůli nedokáže to.Nevím, až dvouletá podmínka pomine, zda nezačne znovu.

Škoda, že nepíšete, jestli dceru ve vězení navštěvujete, a pokud ano, jak schůzky probíhají. Je tady příliš málo podrobností, takže se asi nic moc poradit nedá. Počkala bych, jak se zachová dcera po propuštění, a podle toho bych jednala dál. Pokud bude mít snahu, vyšla bych jí vstříc, pokud by zas jen házela klacky pod nohy, řešila bych to právní cestou.

podobným si prošel Jaroslav Grunwald.. teď je z něj terapeut.

V každém případě jako u každí závislosti se už bude celý život jednat o v nejlepším případě abstinujícího adikta.

odspod neee. nepomahaju. nestaraju sa o tyranedeti. naopak otravuju slusnych. osobne poznam slusnych ludi, ktorych odspod terorizoval. i bez odspodu mozete jednat na sude.

Příliš málo podrobností... Ale Damiánův naivní optimismus nesdílím ani v nejmenším :((((. Bohužel. Neznám nikoho na drogách, ale nepředstavuji si, že když tam šla za takových okolností, že vyleze jako milující dcera a matka.