Jiří: Žena mě odmítá pustit k porodu. Já si ho ale nechci nechat ujít!

26.3.2019 - redakce Babinet.cz

Už jsem tady pročítal spoustu příběhů, které se točily kolem porodu. Ale vždy to byli muži, kteří k porodu nechtěli, a partnerka je musela...

Zpět na článek

Vaše názory

eMaR
26.3.2019 09:01

Milý Jirko, dovol abych ti sdělila, že fakt o nic nepřijdeš a že máš doma jednu z těch “normálních” žen. Netrucuj kvůli takové blbosti - tvé dítě si nic z toho nebude pamatovat a tvou ženu naprosto chápu - nechce riskovat, že se ti znechutí a chce se soustředit jen na samotný porod. Respektuj to a buď tu pro ni až fakt o něco půjde. Sám neodhadneš, jak to na tebe zapůsobí. To vždy zjistíme, až když dojde na lámání chleba. Já už bych teď také nechtěla partnera u porodu. A že to nechává na lékařích je správné - plánuj jak chceš, vše nedomyslíš a průběh neovlivníš. Max ji přemluv na nějaký předporodní kurz, aby si udělala hrubý obrázek toho, do čeho jde. To jsem já zanedbala.... vykašli se na porod a přeji ať vše proběhne hladce. Spoustu radosti s vaším synkem!

Ely
26.3.2019 21:55

Předně bych Ti, Jiří, chtěla sdělit, že se chováš jako plačka. Buuu, já chci, já chci, já chci a ona nechce, a já tedy půjdu brečet na internety. Za druhé, lékaře hlídat nemusíš. Budou vědět, co dělat, i bez potížisty vedle rodící ženy. Za třetí, přestaň brečet, že je tvoje právo být u narození dítěte. Za čtvrté, jestli svoji ženě pořád tlučeš do hlavy, jak tam chceš dřepět a VŠECHNO pozorovat, tak se vůbec nedivím, že tě tam nechce :D. Můj muž u porodu byl, ale kdyby se na mě vytasil s tím, že bude sledovat, jak přesně přichází dcera na svět, tak nepřekročí práh porodního pokoje. Když už, tak místo muže je u hlavy rodičky a nikde jinde. U mě jsi už předem vystresovaný a hysterický manžel, který je na větvi z toho, že ženu nezajímá nástřih, bolest atd. Povím ti tajemství. Je jenom dobře, že tvoje žena neblbne ohledně nástřihu, epidurální anestezie a podobně. Ono by jí totiž stejně nepomohlo šílet už předem. Takže ji nech být. Ujisti ji, že tam budeš pro ni, na chodbě nebo kafeterii a pokud bude chtít, okamžitě k ní přijdeš. Ať se ti to líbí, nebo ne, porod je její chvíle. A je to chvíle krvavá, upocená a bolestivá. Tvůj přístup je mi stejně nesympatický, jeho ženské nuceni mužů, že musí být u porodu, i když se jim moc nechce. Můj muž u porodu byl a bylo to super, pomohl mi. Tím, že mě držel za ruku a deset hodin se mnou prodýchával stahy. Nikoho nehlídal, nikam, kam neměl, nečuměl a předně nešel k porodu s tím, že bude hlídat a dělat pořádky. Takové blbce mají porodníci určitě v lásce. Jiří, omlouvám se za tykání. Jen jsem ráda, že nemám za muže tebe.

noral
27.3.2019 12:58

Ely,máte pravdu,pěkně jste mu to nandala!

tra
27.3.2019 16:12

Bezva, Ely. Já si umím představit ještě jinou motivaci krom toho, že porod není hezká věc a že se paní může bát, že v manželových očích přijde o přitažlivost. Znám lidi, co se v bolestech nechovají vůbec hezky - a nejvíc vyjíždějí na svý nejbližší. Pokud by paní o takové své slabině třeba věděla, naprosto chápu, že by manžela u porodu nechtěla a nechtěla riskovat, že mu v bolestech řekne něco nepěknýho (jseš k ničemu, děláš to špatně, nehlaď mě, nesahej na mě, radši mi dones vodu, fuj, ta je teplá!). Pán nechť svou paní nechá být, ONA se musí rozhodnout, koho u porodu chce. A on by to fakt měl respektovat, porod je JEJÍ boj a ona si vybírá, jestli bude bojovat sama, nebo s někým.

Týn
28.3.2019 14:32

Vážený Jiří, asi jste malinko přecitlivělý, chápu Vás ale i Vaši ženu. Porodní plány si dělají hlavně maminky co všechno odmítají, nejraději by rodily doma a vymýšlí si totální nesmysly. Buďte rád, že máte ženu, která ví, že porod není sranda a nejde nic naplánovat ani podle porodního plánu, lékař vždy určí co a jak by se mělo udělat a samozřejmě to s vaší paní probere od toho tam je. Já jsem třeba chtěla mít muže u porodu, protože jsem měla panický strach z toho, že by mi miminko vyměnili, zrovna totiž probíhala jedna taková kauza v ČR. U druhého porodu jsem měla muže taky, ale ke třetímu bych už asi vážně uvažovala o tom, zda nepůjdu sama. Byla jsem z něho děsně nervózní a pak mi manžel vlastně řekl, že to na něho byl strašný psychický nápor, protože mi vlastně nemohl nijak zvlášť pomoc od bolesti a jako že to fakt bolí, když máte bolesti skoro 29 hodin, než se syn narodil a nakonec kleštěma. Myslím, že takovýto zážitky asi si rád odpustíte. Chápu, že u toho chcete být a vidět mimi hned po porodu...však oni vás hnedka zavolají a o nic nepřijdete :) držte se a ať vše dobře dopadne a ženu se snažte podpořit a nevyčítat, že je sobecká. Sama neví do čeho jde a možná se i trošku bojí ale lékaři a sestřičky jí určitě pomohou :)

Erin
29.3.2019 17:32

Jiří, Vaše žena MÁ SVATÉ PRÁVO být u porodu sama pokud chce. Porod je obrovská fyzická a psychická zátěž a pokud ona chce být sama, je to její volba a vy to respetujte. Měl byste být oporou a ne si stěžovat jak je to vůči vám nespravedlivé. Nespravedlivé??? Nespravedlivá je jen jediná věc - když chlap nedokáže být těhotné ženě oporou v jejích přáních! a na první místo staví svoji osobu

Damián
29.3.2019 21:21

Podle mého názoru by si takovou věc měla řešit jen žena a nikdo jiný. Nenaléhejte na ni.

Gaba4
7.4.2019 12:54

Manžel byl u obou porodů, zcela dobrovolně. U třetího však už být nechce.. prý by radši ve vedlejší místnosti přecházel z místa na místo a jako za starých časů čekal, až vyletí porodní bába a zvolá "Je to kluk!". Ona to možná nebude až taková výhra, jak čekáte :D Zkuste se těšit a být svojí ženě oporou i přes to, že se v tomto neshodnete. Myslím, že hlavně takto si to oba nejvíce užijete :)

anomiss
10.4.2019 14:16

Jirko, osobně jsem byla ráda, že byl můj partner u porodu - trochu se sice lišili naše představy v tom, co tam bude dělat, ale i tak jsem byla ráda, že tam byl. ALE .. když jsme miminko čekali, tak tam jít nechtěl - hodně jsme to probírali a já ho nijak nenutila. Přišlo mi to velmi líto, že by tam nebyl, ale respektovala jsem jeho přání. Na poslední chvíli svoje rozhodnutí přehodnotil a u porodu byl, stál u mé hlavy a ač nedělal vůbec nic, věděla jsem, že tam je se mnou a byla jsem za to ráda - porodní plán jsem neměla, důvěřovala jsem lékařům, že budou dělat to, co je v danou chvíli nejlepší pro mě a pro dítě - rodila jsem přirozenou cestou a bez komplikací ... Věřím, že jste ohledně porodu se svojí partnerkou mluvil a jistě mnohokrát - přesto, ikdyž Vám to přijde líto, zkuste se na to podívat jejíma očima - myslím na ty důvody, proč Vás tam nechce, čeho se obává (přeci to není jen z nějakého rozmaru)... respektujte její přání ... počkejte tedy "vedle" a když nic jiného, tak se domluvte, že hned po porodu přijdete za ní a za miminkem na sál. Nebuďte z toho smutný, pokud nebudete přímo u samotného porodu - budete u spousty úžasných okamžiků v životě svého syna ... a hlavně, už navždy pro svého syna budete ten nejdůležitější muž v jeho životě - a to bez ohledu na to, jestli jste byl nebo nebyl u porodu. Váš syn má štěstí, že bude mít (vlastně už má) tak starostlivého otce, jakým jste. A vlastně i Vaše žena má štěstí, že má tak starostlivého partnera. Držím palce, ať všechno dobře dopadne.

Pro vložení komentáře se prosím nebo zaregistrujte.

Další z magazínu

Náš tip
  • Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz