Na první pohled působí tato dekorace velmi jednoduše. Bílé vajíčko zasazené do hnízda ze sena, uložené v malém kovovém kyblíčku a doplněné drobnými květy. Co je na téhle dekoraci zvláštního, napadlo by nejednoho z nás. Jenže právě v této jednoduchosti je její síla. Nepůsobí přeplácaně ani stylizovaně, ale přirozeně, jako by do jarního období patřila odjakživa. Z detailu je navíc patrné, že nejde o klasické zdobené vajíčko, ale o drobnou vázičku., čili krása střídá nádheru. Zkuste si tak letošní Velikonoce okrášlit tímto nápadem a uvidíte, jak veselé skutečně mohou být.

 

Historie zdobení

Velikonoční zdobení není jen moderní zvyk ani výmysl posledních desetiletí. Naopak. Jeho kořeny sahají hluboko do historie, ještě před samotné křesťanské pojetí Velikonoc. Už dávné pohanské kultury slavily příchod jara jako období nového života, obnovy a plodnosti. A právě tehdy se začaly objevovat první symboly, které dnes považujeme za ty typicky velikonoční.

Vázičky z vyfouknutých vajíček / Depositphotos.com

Jedním z nich je samozřejmě vejce. To bylo vnímáno jako symbol zrození a nového začátku už tisíce let předtím, než se stalo součástí velikonočních tradic. Lidé si ho zdobili, darovali a používali při různých jarních rituálech. Nešlo přitom o estetiku v dnešním slova smyslu, ale o symboliku. Vejce mělo přinášet štěstí, ochranu a hojnost. To až s příchodem křesťanství se tyto původní zvyky postupně propojily s novým významem Velikonoc jako svátků vzkříšení. Symbolika vajíčka se tak přenesla i do tohoto kontextu a zůstala zachována dodnes.

Zdobení domácností jako takové se pak rozvíjelo především na venkově. Lidé si na jaře přinášeli domů větvičky, květiny nebo první zelené výhonky a zdobili jimi tehdejší interiér. Nešlo o dekoraci v dnešním pojetí, ale o přirozenou potřebu přivítat jaro i uvnitř domova. Postupně se k těmto prvkům přidávaly i další symboly, ať už šlo o vejce, peří, slámu nebo právě hnízda. Koneckonců i hnízdo, které se objevuje i v naší dnešní dekoraci, má v tradici své pevné místo. Představuje bezpečí, zázemí a rovněž vznik nového života.

Velikonoční zajímavosti

Velikonoční tradice jsou plné detailů, které běžně přehlížíme, i když je vlastně nevědomky každoročně opakujeme. Málokdo například ví, proč se vejce barví právě na červeno, odkud se vzal velikonoční zajíček nebo proč se u nás dodnes drží pomlázka. Některé tradice si svou symboliku zachovaly, jiné dnes dodržujeme spíše ze zvyku, aniž bychom jejich původní smysl znali. Určitě tak stojí za to podívat se na Velikonoce trochu jinak a připomenout si zajímavosti, které jim dávají širší kontext.

• Velikonoce jsou pohyblivý svátek a jejich datum se řídí prvním jarním úplňkem.
• Název Velikonoce odkazuje na velkou noc, tedy noc vzkříšení Ježíše Krista.
• V některých kulturách se vejce zakopávala do polí, aby se zajistila úroda.
• Nejstarší barvou zdobení byla červená, která symbolizovala krev a život.
• Pomlázka není jen český zvyk, podobné rituály existují i jinde ve střední Evropě.
• Šlehání pomlázkou mělo ženám symbolicky zajistit mládí a svěžest.
• Koledníci původně nedostávali koledou sladkosti, ale právě vejce.
• Slovo koleda má původ v latinském calendae, tedy začátek měsíce.
• Velikonoční beránek je symbolem nevinnosti a oběti.
• Zajíc jako velikonoční symbol pochází z německého prostředí.
• V minulosti se na Velikonoce uklízelo nejen doma, ale i opět symbolicky i v životě.
• Na Zelený čtvrtek se jedla zelená jídla pro zdraví po celý rok.
• Název Zelený čtvrtek pravděpodobně vznikl zkomolením původního názvu lkaný.
• Na Velký pátek se podle tradice otevíraly poklady v zemi.
• Lidé věřili, že voda z přírodních zdrojů má na Velký pátek léčivou sílu.
• Bílá sobota byla dnem příprav a ticha před oslavou.
• Pondělí je v Česku spojeno s pomlázkou, jinde ve světě se ale neslaví.
• Každý ornament na kraslici měl dřív svůj význam.
• Velikonoční tvoření bylo často společenskou událostí, ne individuální činností.
• Dříve si lidé většinu dekorací vyráběli sami, kupované ozdoby byly absolutní výjimkou.

Tvoření a pozitivní vliv na psychickou pohodu

Ruční tvoření má na psychickou pohodu výraznější vliv, než by se na první pohled asi mohlo zdát. Při práci s drobnými materiály, jako jsou skořápky, květiny nebo přírodní výplně, se pozornost přirozeně přesouvá od každodenních starostí k jednoduché, soustředěné činnosti. Opakující se pohyby, jemná práce rukou a potřeba vnímat detail pomáhají zpomalit myšlení a navodit pocit klidu. Tento efekt je podobný jako u kterýchkoliv jiných manuálních činností, které se dnes často doporučují jako forma relaxace nebo prevence stresu. Zároveň zde hraje roli i výsledek. Vytvořená dekorace není jen estetickým doplňkem, ale i hmatatelným důkazem vlastní aktivity, což posiluje pocit uspokojení. Spojte tak příjemné s užitečným a pojďte se s námi do vajíčkové vázičky pustit.

Výroba velikonoční dekorace s květinami

Pojďme si nyní ukázat samotný postup. Výroba této dekorace je jednoduchá, ale právě v detailech se rozhoduje o výsledném dojmu, tak je nepodceňte. Důležité je pracovat s citem a nepřehánět množství jednotlivých prvků.

K výrobě budete potřebovat:

• celé vyfouknuté vajíčko s malým otvorem nahoře
• malé kovové kyblíčky nebo jiné drobné nádoby
• seno, suchou trávu nebo dekorační výplň
• čerstvé nebo sušené květiny
• nůžky
• případně lepidlo

Jak budete při výrobě postupovat:

• Vajíčko si nejprve připravte tak, aby bylo možné do něj vložit květiny. Tedy jej vyfoukněte pomocí malého otvoru.
• Připravte si kyblíček a do ní vložte seno nebo suchou trávu.
• Vytvořte teď malé hnízdo, které bude vajíčko držet.
• Vajíčko do hnízda opatrně usaďte tak, aby bylo stabilní a nepřevracelo se.
• Květiny si zkraťte na potřebnou délku a postupně je vkládejte do otvoru ve vajíčku.
• Kombinujte drobné kvítky s jedním výraznějším prvkem, aby aranžmá nepůsobilo ploše. Na to nezapomínejte.
• Pak už si jen pohlídejte vkusnost a hotovou dekoraci umístěte na místo, kde vynikne její každičký detail. Zaslouží si to. A vy také…

napsala Bára Klímová

Zdroj: Redakce