Sny fascinují lidstvo již odedávna. Sny nás prý mohou připravovat nejen na budoucí události, ale i pomáhat smířit se s těmi minulými… Navíc údajně stále přibývají další a další důkazy, spojující naše sny se zdravím člověka.

 

S experimenty v oblasti snů začali odborníci již na přelomu 19. a 20. století. Koncem 19. století provedla Mary Calkinsová pokus, při kterém v noci nepravidelně budila dvojici účastníků a ptala se jich na jejich sny. Americká psycholožka tak zjistila, že sny se odehrávají zejména v současnosti, jsou navázány na nedávné události v životě snícího člověka a že sny se tak mimo jiné pojí s běžným životem. Když se prý někomu zdá kupříkladu o osobě, kterou dlouho neviděli, jejich věk se ve snu nesnižuje, aby se tak předešlo anachronismu.

Sny nejsou náhoda. Skrývají vzkaz, nebo jen odraz reality? / Depositphotos.com

Rakouský lékař, psychoanalytik a psycholog Sigmund Freud (1856-1939), zakladatel psychoanalýzy, počátkem minulého století zase sny spojoval s potlačenými tužbami člověka. Ve své knize „Výklad snů“ v podstatě uvedl a interpretoval téměř 40 svých vlastních snů. Na Freuda navázal švýcarský psychiatr a psychoterapeut Carl Gustav Jung (1875-1961), který ve snech viděl kolektivní nevědomí lidstva. Odvolával se na takzvané archetypy – muž, žena, matka a podobně.

Dodnes však neexistuje definitivní, spolehlivý ukazatel snových obsahů. Podle jedné z dlouhodobých hypotéz prý nám naše sny představují hrozby, kterým bychom mohli v reálném životě čelit – a sen nás na ně jako by „připravuje“. Jenže v celé řadě našich snů nám nic „nehrozí“, takže není tomu například tak, že sny nám umožňují lépe pochopit události právě minulé?

Další pojetí snů vychází z předpokladu, že sny pomáhají zpracovávat naše emoce. Například Sara Mednicková z University of California vnímá sny jako „bezpečný prostor, kde můžeme prožívat emočně vypjaté situace“. Následky svých rozhodnutí zde totiž neseme bez jakéhokoliv rizika… Její výzkum nakonec potvrdil, že pokud se člověku přihodí něco velmi negativního, sněním o této neblahé události se zmírní s ní související zlé pocity… Jedná se tedy nakonec snad o jakousi noční terapii?

Každý člověk má za noc údajně několik snů, přestože asi 8 % žen a 15 % mužů tvrdí, že sny nemívají. Avšak nejméně 42 % žen a 25 % mužů si prý po probuzení vzpomene alespoň na jeden sen. Byl vyvrácen názor, že by ženy měly sny častěji než muži, nebo činorodí lidé častěji než osoby pasivní. Snění v živočišné říši se pak údajně různí druh od druhu.

Vzpomínka na sen může být po probuzení živá, ale zpravidla se velmi rychle vytrácí – pokud si chce člověk své sny pamatovat, je dobré si je ihned po probuzení zapsat. Sen slouží k udržení spánku, a jak již bylo uvedeno, neutralizuje působení negativních zážitků. Sen tedy také reaguje na vnější podněty, aby zabránil probuzení a chránil tak náš spánek. Ve snu se však reálná událost, která bývá předlohou ke snu, často maskuje a zhušťuje, takže obvykle jen obtížně odhalujeme vztah mezi zjevným obsahem snu a jeho skrytou příčinou…

napsala Gabriela Maturová

Zdroje: shanti.cz, cs.wikipedia.org, 100+1 zahraniční zajímavost