Jak praví pověst, osadu Dobřich založil jeden z druhů Praotce Čecha. První písemnou památkou, ve které se objevuje dnešní pojmenování Dobříš, jsou čtyři latinské listiny vydané kanceláří krále Václava I. z roku 1252.

 

Podle některých legend měli v Dobříši sídlit i templáři. Někteří z rytířů se zde zřejmě čas od času zjevují až do dnešních dnů a někdy bývá spatřen také jezdec v bílém plášti s křížem na zádech. Možná tiše projíždí místní krajinou, aby zkontroloval, jestli je stále ještě poklad templářského řádu dobře ukryt na svém původním místě… Má se tu rovněž nacházet tajná chodba, objevená kdysi klíčníkovou dcerkou Juditkou, která ji přivedla až do sklepení, v němž děvče spatřilo přízrak černého rytíře. Ten jí ukázal cestu zpět a přidal i pár pokladů. Následně však správce se svou skupinou ono sklepení hledali marně…

Dobříš / Karelj, Wikimedia Commons, Public domain

Jeden z místních mýtů nás seznamuje s někdejší válkou několika skupin obrů, dávných vládců tohoto kraje, kteří se nakonec svými boji vzájemně vyhladili. Na místním morovém hřbitově prý zase strašívalo. Tři nešťastní zemřelí, kteří nemohli dojít svého klidu, se zde zjevovali v rubáších a strašlivě naříkali. Tyto paranormální jevy snad ustaly, když byly ostatky nešťastníků exhumovány a následně uloženy do posvěcené půdy.

Co se zámku Dobříš týče, měl být postaven na třech pozitivních zónách do tvaru rovnoramenného trojúhelníku. Lidé se údajně v prostorách zámku odjakživa cítili velice dobře. Toto místo prý často vede i k nižším hladinám vědomí a následně pak k vizím. Možná i právě z tohoto důvodu se zde zalíbilo nacistům (i komunistům).

Díky těmto pozitivním zónám se tady mimo jiné daří též umělecké tvorbě. Zámek se stával častým místem filmařů a vypráví se také, že při procházce zámeckým parkem napadlo Zdeňka Milera vyprávět o Krtkovi právě v okamžiku, kdy zde zakopl o krtinec.

Zámek Dobříš náležel rodu Mansfeldů, jenž nakonec vymřel po meči. V roce 1771 se dcera majitele panství Marie Isabella provdala za knížete Colloredo. Marie Isabella prý disponovala zvláštními schopnostmi. Měla údajně tak pronikavě uhrančivé oči, že dokázala prohlédnout každého, kdo měl se zámkem zlé úmysly. Po své smrti měla tuto svou schopnost vtělit do svého obrazu, jenž se nachází v Gobelínovém pokoji. Lidé, kteří tento obraz spatřili a neměli čisté úmysly, dostali prý strach udělat něco, s čím by Marie nesouhlasila…

Atrakcí zámku je také benátské zrcadlo v Dámském pokoji. Pověst praví, že kdo se do něj podívá, tomu se do roka splní jeho největší přání. Nesmí se však již po celý rok podívat do žádného jiného zrcadla.

Zámek Dobříš, podobně jako i celá řada jiných starobylých sídel, však má i své strašidelné zjevení. Je jím ohnivý kočár tažený čerty, ve kterém sedí přízrak nelítostného správce, který kdysi sužoval celé okolí. Údajně se hodinu před půlnocí projíždí po okolních loukách a s úderem půlnoci mizí.

 

napsala Gabriela Maturová

Zdroje informací: cs.wikipedia.org, Bradley, S. – Kaiserová, L.: Záhady a taje, Kopáček, L.: Nejstarší pověsti města Dobříše