Ve Starých pověstí českých, jsou také pověsti o legendárních starých Slovanech. Dozvíte se zde mnoho zajímavostí, například o Krokovi a jeho dcerách Tetě, Kazi a Libuši, nebo jak kněžna Libuše povolala na knížecí stolec na Vyšehradě Přemysla Oráče.

 

Z vyšehradské skály, podle Starých pověstí českých, skočil bájný Horymír na svém koni Šemíku, následně přeplaval Vltavu a uháněl k rodným Neumětelům.

Kněžna Libuše je s Vyšehradem neodmyslitelně spjata / Josef Mathauser, Wikimedia Commons, Public domain

Příběh, který se skutečně stal, ovšem v jiné době, za jiných okolností a v jiném obsazení

Když v roce 1611 vpadli pasovští žoldnéři do Prahy. Skupina pasovských jezdců se pokusila proniknout z dobyté Malé Strany přes Karlův most na Staré Město. Měšťané ze Starého Města však stačili uzavřít bránu, takže na Staré Město proniklo jen několik pasovských jezdců. Ti se pustili do staroměstských ulic, ale postupně byli všichni zabiti. Pouze jednomu jezdci se podařilo dostat se až na vyšehradskou skálu, ale ozbrojené pražské měšťany měl v patách. Pasovský žoldnéř tedy pobídl koně a skočil. Oba dopadli do vln Vltavy a žoldnéř tento odvážný skok přežil. Než se však stačil s koněm dostat na břeh Vltavy, přijeli k němu na lodičkách plavci a rybáři a pasovského jezdce ubili tyčemi.

Duch kněžny Libuše v podobě bílé paní bloudící po hradbách

Pověsti říkají, že se dodnes na hradbách zjevuje duch známé kněžny v podobě bílé paní. Údajně hlídá s velkým černým psem své poklady ukryté ve vyšehradské skále. Oba někdy spočinou pohledem na Prahu, aby se podívali, jak se městu daří dnes.

Čertův sloup

Na Vyšehradě v parku, nedaleko chrámu sv. Petra a sv. Pavla, se nachází záhadný žulový sloup, který je rozlomený na tři kusy, jenž jsou dlouhé 1,5 m až 2,2 m. Je to Čertův sloup.

O jeho původu existují nejrůznější dohady. Podle některých romantických názorů byl to sloup starých Slovanů, který byl určen k astronomickým pozorováním. Jiní zase tvrdí, že je to milník římské cesty z období Římské říše, nebo zbytek středověkého pranýře. Jako pravděpodobné se však jeví tvrzení, že sloup pochází ze starého románského kostela sv. Petra a sv. Pavla a to z 11. století, který byl na Vyšehradu postaven. Sloup ostatně dlouhá léta stával v předsíni nynějšího novogotického chrámu.

Pověst o Čertově sloupu

K Čertovému sloupu se také váže jedna pověst. Před dávnými lety se jeden kněz lehkomyslně vsadil o svou duši s čertem, že odslouží mši dříve, než čert donese z Říma sloup na stavbu vyšehradského kostela.

Knězi však musel pomoci sám sv. Petr, který čerta se sloupem několikrát srazil k zemi. Když pak pekelník zjistil, že se sloupem přiletěl pozdě, rozbil sloup na tři kusy o kostelní střechu. Dnes tedy tajemný Čertův sloup najdete v areálu starobylého Vyšehradu.

Zjevují se i děsiví démoni

Osamělým mileneckým dvojicím, nebo dříve vojenským strážím se údajně měla zjevovat bílá postava bez tváře. Ta útočila pouze na muže. Vrhla se na ně a začala je rdousit. 

Z Vyšehradu je velmi pěkný pohled na celou historickou Prahu a naši národní řeku Vltavu.

napsal Jiří Glet

Zdroj: e-kniha Jiří Glet Turistický průvodce I. Zajímavosti z českých hradů a zámků, Nakladatelství KKnihy České Budějovice, 2017, press.pallasvictoria.com, https://www.dotyk.cz/magazin/vysehradske-povesti-tajemno-libuse-30000224.html