Jen několik kilometrů za Prahou se nachází obec Tuchoměřice, které vévodí klášterní stavba s kostelem sv. Víta. Na kopci nad Tuchoměřicemi však původně stála stará tvrz, kterou ještě před rokem 1615 nahradil nový renesanční zámek. Měl čtyři křídla uspořádaná kolem obdélníkového dvora, jak tehdy bývalo zvykem. V roce 1621 připadl celý areál jezuitům, kteří si tu zřídili svou rezidenci.

 

Těžké časy však přišly s třicetiletou válkou – zámek i přilehlé budovy značně utrpěly a chátraly. Dokonce musel být zbourán i původní kostel, protože už nebyl bezpečný. V 50. letech 17. století pak došlo k velké obnově celého areálu. Nový kostel sv. Víta i přestavbu zámku navrhl italský architekt Giovanni Domenico Orsi, nikoliv slavný Kilián Ignác Dientzenhofer, jak se často mylně uvádí. Zámek si svou barokní podobu z té doby v podstatě zachoval až dodnes. Jen v 18. století k němu přibylo ještě dnešní vstupní křídlo. Po druhé světové válce, konkrétně v roce 1953, zde vzniklo detašované pracoviště motolské nemocnice. Dnes místní klášter obývá křesťanská komunita Chemin Neuf (Nová Cesta), jež se snaží dát mu život.

Klášter Tuchoměřice / Petr Matura

Kam vedou chodby?

Klášter je spojen minimálně s jednou záhadou. Vypráví se, že pod ním vede podzemní chodba… Pravděpodobná podzemní chodba údajně vedla z Tuchoměřic až do Okoře, což dává podle badatelky Jitky Lenkové smysl, protože oba zámky tehdy vlastnil jezuitský řád. Ještě zajímavější je, že chodba měla pokračovat ve dvou dalších směrech, a to přes lesní cesty u Juliány do Statenic a dále až ke Kněževsi. Navíc se vypráví, že v jednom místě mezi Kněževsí a Tuchoměřicemi, konkrétně v údolí kolem Kněžívky, našel kdysi jeden z místních obyvatel vchod do podzemí. Podle něj je dnes toto místo pravděpodobně zasypané, ale v době jeho dětství s kamarády místo navštívil a tehdy byl vchod prý viditelný. Chlapci  údajně šli několik desítek metrů dovnitř, otočili se zpět a v matném světle zahlédli otvor, kterým přišli. Pak ztratili odvahu. Podle svědectví byly tehdy chodby poměrně dobře zachovalé, nikde nebyla voda a podlaha byla čistá, žádné sutinové nánosy.

Zazděný vstup do podzemí?

Existenci chodeb nevylučuje ani člen komunity, který nás prováděl po klášterní budově. Podle něj existují indicie o chodbě, která prý podle vyprávění mohla být zazděna, když do ní měly být pohřbeny oběti morové epidemie. Zatím nedošlo k řádnému průzkumu, a tak nás ještě dnešní klášter může překvapit…

Pověst o svaté Juliáně u křižovatky cest

Na rozcestí pěti lesních cest, mezi Tuchoměřicemi, Přední Kopaninou, Horoměřicemi a Statenicemi, stojí replika barokní sochy sv. Juliány. Legenda vypráví, že ve 13. století rytíř Sukorád z Okoře pronásledoval svou dceru Juliánu a jejího milého, mlynářského syna, aby je potrestal za útěk. Na místě je prý oba zabil a pohřbil. Pověst přežila do našich časů i díky jezuitům z pražského Klementina. Ti v roce 1573 získali do vlastnictví statek na Přední Kopanině a přibližně o půl století později k němu připojili právě i Tuchoměřice. Také zde má podle některých senzibilů vést podzemní chodba…

 napsal Petr Matura

Zdroje: cs.wikipedia.org, outuchomerice.cz, chemin–neuf.cz, mapy.cz

Temata: #klastertuchomerice